Špatná zpráva pro dlužníky: Při zastavení exekuce pro bezvýslednost je možné přiznat věřiteli náhradu nákladů

26. 2. 2024

Sdílet

právo, soud, smlouva, zákon, spravedlnost Autor: Shutterstock

Ministerstvo spravedlnosti ČR vydalo novou metodiku, která řeší, zda je možné při zastavení exekuce pro bezvýslednost přiznat věřiteli právo na náhradu nákladů. Resort metodiku vydal s ohledem na nejasnosti, které kvůli tomu v praxi panují mezi soudními exekutory a exekučními soudy, ale také i mezi právními zástupci věřitelů, kteří ve sporech vystupují v roli tzv. oprávněných.

Metodika není závazným výkladem zákona. K tomu je oprávněn jen soud. Jde však o právní názor ministerstva jakožto dohledového orgánu.

V souvislosti se zastavováním exekucí pro jejich bezvýslednost, resp., s přiznáváním náhrady nákladů oprávněnému při něm, se objevují různé pohledy na tuto problematiku.

Jeden namítá, že pokud dojde k přiznání náhrady nákladů oprávněnému v usnesení o zastavení exekuce pro bezvýslednost, dojde tím fakticky k vytváření dalšího exekučního titulu, na jehož základě bude následně možné zahájit nové exekuční řízení, což jde proti účelu zastavovat bezvýsledné exekuce.

Jiní však odporují s tím, že nepřiznat náhradu nákladů je nespravedlivé, protože  není důvod, proč by věřitelé měli nést náklady za situace, kdy dlužník v exekuci své dluhy nesplácí. Nová právní úprava § 55 odst. 7 až 13 exekučního řádu (EŘ) navíc takovou možnost nezakazuje.

Ustanovení § 55 odst. 13 EŘ upravuje zánik nároku na náklady pouze ve vztahu k nákladům exekuce, když výslovně stanoví, že „přesahuje-li výše nákladů exekuce podle věty druhé výši složené zálohy na náklady exekuce nebo výši složené zálohy na další vedení exekuce, právo soudního exekutora na náklady exekuce v části přesahující výši složené zálohy zaniká.“ Soudní exekutor tudíž nemá nárok na přiznání náhrady dalších nákladů exekuce v usnesení o zastavení exekuce pro bezvýslednost. Naproti tomu právní úprava zastavování exekucí pro tzv. bezvýslednost nestanovuje, že by žádný z účastníků řízení neměl při zastavení exekuce pro tzv. bezvýslednost nárok na náhradu nákladů řízení, a je proto třeba vycházet z obecné právní úpravy, zvažuje v textu metodiky ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Po zvážení skutečností vyplývajících z judikatury a odborné literatury Blažek metodiku uzavírá s tím, že soudní exekutoři mohou při zohlednění určitých skutečností v usnesení o zastavení exekuce pro bezvýslednost dle § 55 odst. 7 až 13 exekučního řádu přiznávat náhradu nákladů oprávněným věřitelům. 

Celý text metodiky s podrobnějším vysvětlením a odkazem na konkrétní prameny najdete na webu Ministerstva spravedlnosti.

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).