Šikanu na pracovišti zažívá přibližně 10 % zaměstnanců. Vyplývá to z průzkumu společnosti Grafton Recruitment, který proběhl v únoru a březnu 2023 mezi 1500 dotázanými z celé České republiky.
Ukázalo se, že největší zkušenost mají lidé s neustálou kritikou a zesměšňováním. Ve 2 % případů šlo o sexuální obtěžování a v dalších 2 % o fyzické násilí. Téměř polovina šikanovaných zaměstnanců situaci vzdala a našla si jinou práci. Nejčastěji se jednalo o zaměstnance pracující v marketingu nebo v obchodu.
Šikana v práci obvykle začíná plíživě jako déletrvající nepřátelský vztah mezi kolegy. Později přeroste v ponižování a další nekolegiální projevy. Velmi často je terčem podřízený, jehož šikanuje šéf, který například dává svému podřízenému úkoly, jež se nedají splnit, neustále ho kritizuje, ironizuje, zesměšňuje a přehlíží. Existuje však také i šikana ze strany podřízeného nebo kolegů na stejné úrovni, tzv. mobbing. Terčem šikany se stávají častěji ženy než muži.
„Narušená psychika, zvýšená pracovní absence, rostoucí chybovost, klesající produktivita, všudypřítomný stres, to je jen malý výčet problémů, které s sebou šikana na pracovišti nese. Je proto potřeba, aby zejména vedení firem věnovalo atmosféře na pracovišti řádnou pozornost a včas začínající problém odhalilo,“ říká Jitka Součková, marketingová ředitelka Grafton Recruitment.
Podle průzkumu nepohodu a šikanu v práci řeší 48 % lidí odchodem z práce a hledání nového zaměstnání. Pouhá čtvrtina zaměstnanců se rozhodla řešit problém se svým nadřízeným a čtvrtina se svěřila svým kolegům.
Co by dotázaní respondenti průzkumu dělali, kdyby se stali svědky šikany? Podle všeho by se pokusili situaci nějak řešit. Polovina by šla za nadřízeným, 26 % by o šikaně řeklo kolegům a 16 % by situaci řešilo s HR oddělením firmy.
Nově má v případech šikany na pracovišti pomoci zavedení systému whistleblowingu, neboli interního oznamovacího systému. Pokud bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů ještě v červnu 2023, pak od srpna budou muset mít ohlašovací systém povinně všechny firmy, které mají více než 250 zaměstnanců a také veřejné instituce včetně obcí s více než 10 tisíci obyvateli a společností s alespoň 50 zaměstnanci. Poslanecká sněmovna schválila 21. dubna 2024 zákon o ochraně oznamovatelů, poté ji v červnu schválil i Senát. Nyní se čeká jen na podpis prezidenta republiky.
Firmy budou muset zavést vnitřní oznamovací systém, díky kterému budou moct zaměstnanci, obchodní partneři a další subjekty upozornit na protiprávní jednání uvnitř firmy. Za tuto novou agendu bude zodpovědný konkrétní pracovník, který ji dostane na starost a bude muset došlá oznámení evidovat a řešit. Jestliže firma tuto povinnost poruší, může dostat pokutu až 1 mil. Kč. Naopak oznamovatel, který nahlásí vědomě lživé udání, se vystavuje hrozbě pokuty ve výši 50 tisíc Kč.