Češi mají nedostatečné znalosti finančních produktů. V testu finanční gramotnosti společnosti Wüstenrot získali průměrně jen 41 % bodů. Nejvíce potíží jim dělaly otázky týkající se podpory státu u produktů na bydlení a jejich regulace. Jen 27 % lidí například ví, že státní podpora u stavebního spoření může dosáhnout až 2000 korun. To, že banky půjčovaly na hypotéku jen 80 % z hodnoty nemovitosti, vědělo jen 23 % respondentů. Od 1. dubna 2020 banky nově půjčují až 90 % z hodnoty nemovitosti.
Finanční gramotnost je u Čechů dlouhodobě považovaná za průměrnou, každoroční měření našich znalostí Českou bankovní asociací v oblasti financí se pohybuje mezi 50 a 60 %. Pokud se ale podíváme hlouběji, jako v našem průzkumu na financování bydlení, vykazujeme mnohem horší výsledky,
vysvětluje Martin Fritsch, specialista výzkumu trhu a klientů ze společnosti Wüstenrot.
Lépe si Češi vedli v otázkách zaměřených na obecnější přehled o finančních produktech. Většina lidí například ví, že v rámci stavebního spoření mohou následně požádat i o půjčku na bydlení. Pokud se podíváme na znalosti finančních produktů v regionech, tak nejlepší výsledky v testu měli Pražané. Ti průměrně dosáhli 47 % bodů. Respondenti z malých měst s 1001–5000 obyvateli na tom ale co se týče znalostí byli podobně jako dotazovaní z velkých měst.
Velká města mají vyšší koncentraci vysokoškolsky vzdělaných lidí, je to dáno soustředěností služeb na úkor průmyslu, jsou tu státní i vzdělávací instituce. Ale ve výsledku je vidět, že nezáleží na velikosti místa bydliště. Finanční gramotnost je třeba zlepšit plošně,
doplnil Martin Fritsch.
Více se ve finančních produktech orientují vysokoškolsky vzdělaní lidé (55 % bodů). Lepší přehled mají muži (46 % bodů) než ženy (37 % bodů) a lidé ze střední generace mezi 36 a 55 lety (45 % bodů). Starší respondenti měli více času získat zkušenosti s finančními produkty na podporu bydlení, proto o nich mají větší povědomí než ti mladší,
uzavírá Martin Fritsch.