Průměrný zaměstnanec se na internetu více fláká než pracuje

Ono ani tak nezáleží na samotném čase, ale hlavně na odvedené práci a vytvořených hodnotách.

V tomto platí známý Paretův princip (20:80). Tedy že menšinová činnost vytváří většinové hodnoty.

Ve firmách jsem vídal dva typy zaměstnanců:
1) Ty, které využívali pracovní dobu opravdu na sto procent. Neustále někde poletovali s vyplazeným jazykem a lamentovali jak nestíhají. Při bližším pohledu přes veškerý shon a vovolávaný pocit maximálního nasazení až k padnutí jejich skutečný pracovní výkon nebyl nic moc a spíš dost slabý.

2) Pohodáře, kteří se vůbec nehonili a občas v práci dělali i věci, které s prací nijak nesouvisely. Při bližším pohledu měli ale tito lidé třeba i dvakrát vyšší (a u kreativních činností i více) výsledky než jejich "upachtění" kolegové.

Proto je třeba zkoumat hlavně výsledky a ne kolikrát si zaměstnanec přečte soukromý mail.

Přece jen představenstvu společnosti se lépe oznamuje, že "máme o polovinu lepší zisk než loni" než "zisk nám klesl na třetinu, za to, ale všichni zaměstnanci používají pouze firemní aplikace".

Představenstvu, majitelům, případně akcionářům je srdečně jedno co v práci děláte. Zajímá je to jediné, co všechny - peníze! A pokud peníze donesete, je vše OK.

Pokud ale peníze nedonesete, pak většinou jdete z kola ven ať už máte připravenou jakoukoli skvělou prezentaci a tabulku v excelu jako výmluvu.