Při ztrátě zaměstnání by čtvrtina Čechů vyžila s úsporami jen jeden měsíc

Nejvíce si svou prací mohou být jisti ti, kteří pracují jako příslušníci uniformovaných sborů. Podle statistik totiž během posledních tří let přerušilo výkon své práce jen 18 % zaměstnanců z této oblasti. Naopak největší je fluktuace u zaměstnanců prodeje a služeb. Tam změnilo od roku 2015 práci 38 % zaměstnanců, resp. 36 % zaměstnanců.

S rozdílným typem zaměstnání se pak pojí i schopnost dlouhodobě vyžít s penězi a úspory poté, co o práci přijdeme. Téměř sedm měsíců mohou žít bez pravidelného příjmu ze zaměstnání pracovníci ze sektoru stavebnictví a učitelé. Na více než půl roku mají úspory také zaměstnanci z finančního sektoru a z oboru informačních technologií. Ovšem čtvrtina dotázaných ze všech oborů má úspory přibližně jen na měsíc.

Nejčastějším důvodem finančních problémů je ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc. Následně mohou lidem chybět prostředky na splácení dluhů i běžný provoz domácnosti. Nejlepší prevencí neschopnosti splácet úvěry v případě nečekaných událostí je průběžné vytváření finanční rezervy alespoň ve výši tříměsíčního platu, kterou má podle našeho průzkumu jedna třetina (33 %) dotázaných ze všech oborů, uvádí Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti KRUK.

V případě ztráty zaměstnání se pak lidé spoléhají především na úspory, případně na příjem svého partnera nebo na příležitostnou práci.