V Česku nadprůměrně a několik měsíců po sobě zdražují potraviny. V rámci srovnání členských zemí EU jsme kvůli tomu v první čtyřce. V meziročním porovnání se v červnu potravinová inflace zvýšila z 5,4 % na 6,1 %, přičemž i v nejbližších měsících je třeba počítat s podobným tempem zdražování. To ostatně naznačily i výsledky červnových výrobních cen, jak těch v zemědělství, tak i překvapivě svižný meziměsíční i meziroční růst u potravinářů,
informoval Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
Připomněl, že rozkolísaný vývoj potravin zůstává jedním z rizik inflačního výhledu i pro Českou národní banku, stejně jako přetrvávající cenové tlaky v jádrové inflaci nebo promítání zdražujících nemovitostí do inflace prostřednictvím nákladů vlastnického bydlení.
Z červnového vrcholu sice budeme dle našeho odhadu dále pozvolna klesat, v rámci bankovní rady ČNB ale přesto budou hrát prim proinflační rizika. Proto na srpnovém měnově-politickém zasedání počítáme se stabilitou úrokových sazeb na 3,5 %,
odhaduje Rusinko.
Dle harmonizovaného indexu podle něj vzrostla v červnu meziroční míra inflace v EU z květnových 2,2 % na 2,3 %. I když obecně cenový vývoj zůstává relativně umírněný, mezi jednotlivými zeměmi EU panují stále poměrně významné rozdíly. Inflačním ohniskem zůstává východní Evropa – v Rumunsku se spotřebitelské ceny zvýšily o 5,4 %, na Slovensku pak o 4,6 %. Z velkých ekonomik vykazuje trvale nejnižší inflační tlaky Francie, kde ceny vzrostly pouze o 0,9 %,
popsal ekonom z ČSOB s tím, že v celoevropském kontextu jsou stále zvýšené především jádrové inflační tlaky (bez vlivu cen energií či potravin). I v této oblasti je patrný předěl mezi zeměmi bývalé železné opony: například na Slovensku je meziroční dynamika téměř 6 %, což je problematické nejen kvůli samotnému rozsahu inflační nálože, ale zejména při pohledu na 2% úrokové sazby ECB a očekávání jejich dalšího snížení
.
I v České republice zůstává jádrová inflace podle něj zvýšená, ale její úroveň je zde příznivější. V meziročním srovnání na 3,2 %, v případě tzv. tříměsíčního momenta („inflace tady a teď“), kterému věnuje zostřenou pozornost ČNB, pak červen přinesl zvolnění z 3,3 % na rovná 3 %,
uzavřel Rusinko.