O příspěvek na bydlení mohou kromě zaměstnanců požádat i OSVČ, které fungují v režimu paušální daně. A kvůli způsobu výpočtu mohou dávku získat i přes to, že mají vysoké příjmy a finanční podporu ze strany státu nepotřebují.
V režimu paušální daně se totiž OSVČ započte jako příjem jen polovina průměrné měsíční mzdy (nyní 18 900 Kč). Reálně může mít OSVČ klidně příjem 60 000 Kč, ale z pohledu úřadů jde jen o 18 900 Kč. OSVČ s paušální daní tak mohou klidně od státu dostat tisíce korun měsíčně,
upozorňuje Daniel Morávek ve svém článku na sesterském serveru Podnikatel.cz.
Obecně OSVČ na úřadech dokládají příjmy daňovým přiznáním za předchozí rok. Za rozhodný příjem se považuje 1/12 z celkového čistého příjmu za dané období. A to i tehdy, pokud OSVČ vykonávala činnost jen část roku a bez ohledu na to, zda šlo o činnost hlavní či vedlejší. Tento příjem nesmí být menší než výše průměrné mzdy v národním hospodářství.
V případě OSVČ s paušální daní, která daňové přiznání nepodává, se příjem počítá právě jako polovina průměrné měsíční mzdy za každý měsíc rozhodného období.
Až do říjnového zvýšení normativů na příspěvek podle Morávka nemohly dosáhnout samostatně žijící OSVČ s paušální daní z Prahy ve vlastnickém či družstevním bydlení. Po navýšení normativů už ale mohou na dávku dosáhnout.
Pokud tak například platila pražská OSVČ s paušální daní, která bydlí sama ve vlastním, na nákladech na bydlení 5000 Kč, dostane příspěvek několik stovek korun,
uvádí Morávek a připojuje i ilustrativní výpočty.
Příspěvek na bydlení
Na příspěvek na bydlení má nárok každý, kdo víc než 30 % čistých příjmů (v Praze 35 %) vynakládá na bydlení (hlavně energie a vytápění, služby a nájem) a těchto 30 %, resp. 35 % příjmu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Stát tak hradí vícenáklady na elektřinu, plyn, vodu, nájemné do výše normativu dané domácnosti podle počtu jejích členů a podle velikosti města.
Normativy v konstrukci výpočtu dávky tedy fungují jako zastropování, aby stát podporoval dávkou náklady v místě obvyklé a ne nadstandardní. Zároveň se s nimi poměřují reálné náklady na bydlení. Počítá se vždy s tou nižší z hodnot.
O dávku mohou požádat jak vlastníci a družstevníci, tak obyvatelé domácností v nájmu a podnájmu.
Jak už jsme na Měšci informovali, normativy se od října kvůli vysokým cenám energií zvyšují a to hlavně pro domácnosti s jedním nebo se dvěma členy.
A změnami projde i samotná paušální daň, kterou ovlivní navýšení limitu pro registraci k DPH ze jednoho na dva miliony. Režim paušální daně se nově rozdělí na tři pásma podle výše příjmu a typu výdajového paušálu.
