Hlavní navigace

Nejčastější způsoby, jak se otcové snaží vyhnout placení alimentů

Veronika Doskočilová

Matky samoživitelky mají ze zákona nárok na to, aby otcové na své děti platili alimenty. Ne vždy ale s tímto příjmem mohou do rodinného rozpočtu počítat. Někdy se totiž otcové snaží svým povinnostem vyhnout, a to nejrůznějšími způsoby.

Pokud už se otcové rozhodnou na děti přestat platit, většina z nich (83 %) přestane zvedat telefony a neinformují matku svého dítěte o novém bydlišti. Sází na to, že matka situaci vzdá. A když ne, často pak vyhrožují a naznačují, že do jeho nového života už jí nic není. Situaci tím paradoxně zhoršují i pro sebe. Samoživitelkám jde v první řade o zajištění životních potřeb svých dětí, nikoli o vyvolávání konfliktů s otcem. Bývalý partner se takto velmi často připraví o možnost domluvy na řešení, které by vyhovovalo oběma stranám. Matce pak nezbyde nic jiného, než se obrátit na Policii nebo exekutora, aby ho vypátrali, uvádí Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin.

Někteří k takto radikálnímu kroku nepřistoupí. Zkoušejí ale jiné finty. Například se se zaměstnavatelem domluví, aby oficiálně dostávali nižší plat a zbytek „bokem na ruku“. Matce pak bývalý partner tvrdí, že díky příjmům nemůže přistoupit na očekávanou výši výživného, případně zažádá o valorizaci a snížení dohodnuté částky, zmiňuje Petr Sýkora. V takovém případě ale máte právo požádat soud, aby situaci přezkoumal. Ten bude řešit, jestli udávaný výdělek odpovídá běžné částce, která se za tento typ práce vyplácí.

V 63 % případů se otcové nahlásí na Úřad práce a vydělávají si „na černo“. Úřad pak slouží jako výmluva, proč ignorovat nařízené alimenty. Exekuci ale mohou tito lidé dostat i na podporu v nezaměstnanosti.

Někteří jsou ještě dál a přepíšou svůj majetek na členy rodiny či nové partnery. Toto činí 40 % neplatících otců. V případě exekuce se pak tváří jako v podstatě nemajetní lidé.

Více než pětina (21 %) neplatících otců pak matce oznámí, že odjíždí pracovat do ciziny. V takovémto případě je potřeba zaměřit se na plat a majetek, který povinný má v České republice – občas se totiž ukáže, že práce v cizině byla jen kamufláží. Pokud se však jeví jako nemajetný a zároveň v ČR nepobírá ani plat ani sociální dávky, je možné pokusit se řešit situaci ještě na základě evropského exekučního titulu, se kterým je možné oslovit exekutory v zemi, kde je bývalý partner zaměstnán, dodává Petr Sýkora.

Našli jste v článku chybu?