Nárok na kompenzační bonus možná budou mít také OSVČ, které jsou během bonusového období v úpadku. Dostávat by měly stejnou částku jako OSVČ, jejichž podnikání bylo narušeno probíhající pandemií a vládními opatřeními, které mají zamezit šíření onemocnění, a to 500 Kč denně. Ministerstvo financí o poskytnutí bonusu OSVČ v úpadku jedná s Evropskou komisí, pokud dohoda klapne, dostanou peníze zpětně za všech 5 bonusových období.
Ministerstvo v současnosti připravuje příslušnou novelu zákona. Jeho cílem je, aby ji šlo uplatnit na všechny programy covidové pomoci, kde to až dosud nebylo možné. Současně platnou podmínkou čerpání kompenzačního bonusu je totiž skutečnost, že představuje jednu z forem veřejné podpory, a musí se řídit obecnými pravidly danými právními předpisy EU. Evropská komise přitom v březnu 2020 přijala tzv. dočasný rámec, v němž nastavila podmínky pro čerpání veřejné podpory během pandemie Covid-19. Jednou ze zmíněných podmínek je právě to, že příjemce podpory nesmí být v úpadku.
Aktuálně máme s Komisí neformálně vyjednáno, že lidem, kteří jsou již ve fázi oddlužení, čerpání bonusu umožníme, a to zpětně za všech pět bonusových období. V tomto duchu připravíme novelu zákona, kterou předložím v pondělí na vládu,
vysvětluje Schillerová.
Podle Schillerové by potvrzení výjimky s Evropskou komisí byl úspěch nejen z pohledu kompenzačního bonusu. Otevřelo by totiž cestu k možnosti aplikovat tuto výjimku i na další vládní programy zaměřené na pomoc drobným podnikatelům.
Nevyplácení kompenzačního bonusu pro OSVČ řeší také ombudsman
Na problematiku vyloučení osob v úpadku z veřejné podpory upozornila také Kancelář veřejného ochránce práv. Ta se současně vymezila proti údajné praxi Finanční správy, kdy měli být někteří žadatelé o kompenzační bonus vyzýváni finančními úřady, aby své žádosti stáhli, protože se na ně možnost kompenzace nevztahuje. V důsledku takového postupu by žadatelé přišli o možnost odvolání a pomoci například právě ze strany ombudsmana. Ministryně financí se v této souvislosti už obrátila na generální ředitelku Generálního finančního ředitelství Tatjanu Richterovou s žádostí o vysvětlení.
Finanční správa pak v reakci na tiskovou zprávu Kanceláře veřejného ochránce práv vydala vlastní prohlášení. Píše se v něm, že Finanční úřady jsou instruovány k vedení neformální komunikace. Ta však nemá sloužit k nabádání, aby vzal žadatel svou žádost zpět. Smyslem takovéto komunikace je, aby při prokazování oprávněnosti nároku na kompenzační bonus byl co nejrychleji zjištěný skutečný stav věci,
uvádí se v prohlášení. Finanční správa dále uvádí, že v rámci neformální komunikace je možné doložit či vysvětlit některé skutečnosti a reagovat tak i na případné nejasnosti či pochybnosti správce daně vyvolané nedostatkem informací.
ČLÁNKY DO MAILU