Hlavní navigace

"Mně se to stát nemůže." Většina Čechů si myslí, že je podvodník nedostane. Realita je jinde

14. 5. 2024

Sdílet

vishing, podvod, podvodný telefonát Autor: Měšec s využitím DALL-E a Depositphotos

Více než polovina Čechů se domnívá, že jejich finanční gramotnost je aspoň průměrná. Skoro pětina lidí (19 %) ji dokonce považuje za nadprůměrnou. Průzkum Index prosperity a finančního zdraví ale poukázal na to, že v praxi jsme na tom hůř.

Sběr dat pro průzkum zajistila v březnu 2024 agentura IPSOS na vzorku 1520 respondentů ve věku 15–65 let.

Podle průzkumu má nízkou úroveň finanční gramotnosti třetina respondentů a to zejména ženy a lidé s nižším vzděláním a příjmy. Činí to z nich snadnější oběti finančních podvodů. I v tomto ohledu jsme optimisté, protože 80 % dotázaných si věří, že dokážou odhalit finanční podvod v online prostředí.

V mezinárodním srovnání Eurobarometeru, který finanční gramotnost hodnotí, si Česko stojí průměrně. Nejlepších výsledky mají obyvatelé Nizozemska, Finska či Dánska, nejhorší naopak ti z Rumunska, Portugalska, Kypru nebo Španělska.

Analýz sebraných dat potvrzuje, že lepší finanční gramotnost mají lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. To je poměrně očekávatelný výsledek. Zarážející je však výrazně nižší finanční gramotnost žen. Ta souvisí s velkými genderovými rozdíly, jež v Česku stále přetrvávají, odkazuje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR na to, že v celoevropském hodnocení rovnosti žen a mužů Gender Equality Index se Česko loni umístilo mezi zeměmi EU až na 25. místě. Nejhorší výsledky jsme v rámci indexu dosáhli v oblasti, jež zahrnuje podíl žen na ekonomickém a sociálním rozhodování.

Jakou mají Češi finanční gramotnost

Autor: Česká spořitelna, a. s.

V rámci průzkumu například jen čtvrtina žen (oproti 46 % mužů) odpověděla správně na otázku, zda je investice prostřednictvím akciového fondu obecně bezpečnější než nákup akcií jedné společnosti. Ženy také hůře vyhodnocovaly, že pokud inflace překoná úrokovou sazbu na spořicím účtu, dochází ke ztrátě hodnoty úspor.

Navzdory tomu, že roste náš zájem o investování, stále máme právě v této oblasti největší nedostatky. Češi tápou například v pochopení principu diverzifikace celého investičního portfolia. Jen polovina tázaných například správně uvedla, že koupí akcií více společností sníží rizikovost své investice.

Finanční zdraví Čechů

Autor: Česká spořitelna, a. s.

Zářné výsledky ale nemáme ani v měření schopnosti rozeznat podvod navzdory tomu, že si v tomto ohledu věří zhruba čtyři pětiny respondentů. Tři čtvrtiny účastníků průzkumu sice ví, že bankéř nesmí chtít přístupové údaje do bankovnictví, ale skoro pětina jich věří, že ke správnému ověření identity volajícího bankéře stačí, aby telefonní číslo odpovídalo číslu banky. Podvodníci přitom běžně používají tzv. spoofing, který jim umožňuje volat z jakéhokoli telefonního čísla. 

Největší jistotu mají naopak při rozpoznávání podvodných bankovních e-mailů a falešných zpráv od přátel na sociálních sítích.

Otázky průzkumu se dotkly také problematiky kryptoměn. Drtivá většina dotázaných (92 %) o nich sice slyšela, ale 71 % jim nerozumí. Osobní zkušenost má jen 17 % populace. Častěji jsou to muži, obecně jde o respondenty do 49 let.

Průzkum mapoval také schopnosti Čechů něco ušetřit. Za sledované období od roku 2022 postupně klesá podíl lidí, kterým v měsíčním rozpočtu zůstávají i nějaké peníze navíc. Zatímco v roce 2022 dokázalo nějakou částku uspořit 64 % lidí, letos v březnu se jednalo jen o 51 %, upozornila Monika Hrubá, která má na starost strategii finančního zdraví v České spořitelně.

Krátkodobou finanční rezervu má nyní 72 % dotázaných (o 7 procentních bodů méně než v roce 2022). Podobný pokles se pak týká i dlouhodobé finanční rezervy. Na druhou stranu ale stabilně roste počet těch, kteří očekávají, že se jejich finanční situace zlepší.

Zhoršení finanční situace Čechů vyplývá také z dat Eurostatu. Zatímco v roce 2022 činil podíl obyvatel, kteří nejsou schopni čelit neočekávaným výdajům, 18 %, v roce 2023 tento podíl vzrostl na 20 %. Z dlouhodobého hlediska se však stále jedná o relativně nízký podíl. V letech 2005–2014 nebylo schopno čelit neočekávanému výdaji v průměru 40 % obyvatel. Nejhůře jsou na tom domácnosti tvořené jednou dospělou osobou s dítětem, kdy neočekávanému výdaji nebylo v loňském roce schopno čelit 54 % z nich, informovala také Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Podrobnější informace k Indexu prosperity najdete na webu České spořitelny.

Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).