Hlavní navigace

Letní čas má cenu minuty práce ročně

Sdílet

Gabriela Hájková 27. 10. 2016

V neděli 30. října skončí letní čas. Tradiční změna byla zaváděna hlavně za účelem energetických úspor. Nová studie analytiků z České spořitelny potvrdila, že úspory s ní související jsou jen minimální a vyčíslila je na hodnotu pouhé jedné minuty práce ročně.

S kolegy z Karlovy univerzity jsme v aktuální studii shrnuli veškerou dostupnou literaturu odhadující úspory energie ze střídání zimního a letního času. Výsledný efekt pro ČR je minimální. Kolegové z České spořitelny na základě toho spočítali, že se úspora rovná pouhé jedné minutě práce průměrného Čecha, uvedla vysokoškolská pedagožka a spoluautorka studie Zuzana Havránková Iršová.

Klíčovým zjištěním autorů odborné literatury je, že úspora závisí na poloze země
na  zeměkouli.  Úspora je nulová na rovníku, kde je den celý rok stejně dlouhý, a na pólu, kde je po řadu měsíců  převážně  tma  nebo  naopak  světlo.  Největší je naopak v mírném pásmu – tedy právě tam, kde je i Česko.

Konkrétně pro Česko ze zmíněného výzkumu vychází, že použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie zhruba o 0,1 %, pokud by hypoteticky bylo možné takto  šetřit  energii celý  rok. Letní čas v Česku ale samozřejmě platí jen část roku – přibližně  od  začátku dubna do konce října, což představuje zhruba 210 dní, vysvětluje Michal Skořepa, analytik z České spořitelny.

Úspora za jeden kalendářní rok tedy činí 0,1 %  * (210/365), tedy asi 6 setin procenta. Abychom  získali  představu,  co  si  máme  o tomto  čísle myslet,  musíme  provést  další  výpočty.  Podle  Ročenky Českého statistického úřadu se roční spotřeba elektrické energie v ČR pohybuje v posledních letech v blízkosti 60 milionů MWh.   Používání  letního  času  nám  tedy každoročně uspoří kolem 60*0,06% =  36 tisíc MWh.  Na pražské Středoevropské energetické burze činí  cena elektřiny  v současnosti  kolem  30 eur  za  MWh.  Pokud ušetřené množství elektřiny pro jednoduchost ohodnotíme touto  cenou,  peněžní  hodnota  roční  úspory  elektřiny vychází na bratru 30 milionů Kč, uvedl Skořepa.

Z hlediska české ekonomiky se jedná o necelou jednu tisícinu procenta českého HDP. Analytik se pro lepší pochopení pokusil zjednodušeně převést tuto hodnotu na pracovní dobu: Kalendářní  rok  obsahuje v průměru  252 pracovních  dnů.  Odtud  plyne,  že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).