Finanční benefity jsou pro řadu zaměstnanců lákavým přilepšením k platu, a při fixním platu navíc dokážou výrazně navýšit roční příjem. Neposkytují je ale všichni zaměstnavatelé, většinou to totiž závisí na kondici dané firmy. V praxi se zaměstnanci mnohem častěji setkávají s nefinančními benefity. Informoval o tom platový portál PayPlab, který analyzoval roční platy a výšku finančních bonusů pro jednotlivé úrovně pracovních pozic.
Co se týče finančních bonusů, nejvíce si přilepší vrcholoví manažeři. U nich mohou finanční odměny získané v průběhu a na konci roku tvořit až 33 % celkového ročního příjmu. Pokud se podíváme na mezinárodní porovnání, nejvyšší podíl vidíme v Rumunsku, kde finanční odměny tvoří 42 % příjmu manažera ve vedoucí pozici.
U nižších a středních manažerů tvoří finanční benefity v průměru až 23 % ročního příjmu. U ostatních úrovní pracovních pozic je podíl přilepšení si formou finančních benefitů k ročnímu platu nižší.
Mezi nejrozšířenější finanční benefit patří měsíční variabilní provize. Nejčastěji je dostávají zaměstnanci v České republice, ve Slovinsku a na Slovensku. V zemích střední a východní Evropy se dají v průměru vyčíslit jako přilepšení o pětinu fixního měsíčního platu. Dostávají je zaměstnanci na všech úrovních pracovních pozic od pomocných zaměstnanců, dělníků a personálu ve službách až po vrcholové manažery.
I měsíční provize mohou dát v součtu pěknou částku, a to až 15 % ročního příjmu.
Posledním a nejméně rozšířeným finančním benefitem jsou 13. platy. Pro zaměstnavatele je tento benefit poměrně finančně náročný, protože bývá zakotvený v pracovní smlouvě, a je tedy nárokovatelný. Ze sledovaných zemí je nejfrekventovanější v Chorvatsku a ve Slovinsku.