Hlavní navigace

Jak se bránit, když v sousedství pronajímají byt hlučným turistům?

Sdílet

Krátkodobé pronájmy bytů jsou pro turisty oblíbenou alternativou k hotelům i zajímavým přivýdělkem pro majitele. Pro širší okolí ale mají stinné stránky. Hlavně v případě, že se v bytě střídají skupiny rozjařených turistů. Jak se bránit?

Odpovědnost za nedodržování pořádku v domě či rušení ostatních obyvatel osobami, kterým je poskytováno ubytování, jde za vlastníkem bytu. Často se ale stává, že ten není ochoten situaci řešit nebo bývá často mimo lokalitu. Ve světě jsou krátkodobé pronájmy v bytových domech mnohdy regulovány například získáním licence nebo souhlasu od sousedů nebo stanovením maximálního počtu dnů pronájmu. Vychází to z původní koncepce krátkodobých nájmů, které kdysi sloužily jen jako přilepšení vlastníkům poskytujícím svůj byt za výhodnou cenu například v době, kdy sami cestovali, uvedla Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Některé bytové domy zase mají stanoven zvýšený poplatek za byty, v nichž jsou krátkodobé pronájmy poskytovány. Prevencí před problémy s hlukem či nepořádkem mohou být i smluvní pokuty za porušování domovního řádu. Ovšem ani odborníci se podle Hekšové neshodnou, zda jsou takové pokuty v souladu s právem: Jedním z názorů je, že s poplatky a smluvními pokutami musí souhlasit většina nebo dokonce všichni vlastníci jednotek, respektive členové družstva. A vzhledem k tomu, že není jasné, jestli vzniká po právu nárok na smluvní pokutu, je problematické i její vymáhání u soudu. Někteří právníci se pak přiklání k tomu, že vymahatelné jsou smluvní pokuty obsažené ve stanovách, ovšem ani zde nepanuje potřebná shoda.

Jinou možností je podle šéfky dTestu podání žaloby k soudu v rámci takzvaného sousedského práva. Úspěšná bude pokud prokážete, např. hluk způsobený turisty přesahuje  míru přiměřenou místním poměrům a zároveň podstatně omezuje ostatní obyvatele domu. Žalobu je třeba správně formulovat, jinak bude zamítnuta. Není možné navrhovat, jak konkrétně má být hluku zabráněno. Přípustná je třeba formulace, že vlastník bytu, případně nájemce poskytující v nájemním bytě krátkodobé pronájmy, je povinen se zdržet pronikání hluku do bytu žalobce, upozornila Hekšová s tím, že je vhodné k žalobě připojit důkazy, například videonahrávku či fotografie, a mít jimi zdokumentován více než jeden případ porušení pořádku. Předpokladem úspěšnosti žaloby je totiž i to, že závadné chování se opakuje či je dlouhodobé.

Bytové družstvo navíc může krátkodobé pronájmy zcela zakázat a v krajním případě může dokonce rozhodnout o vyloučení člena z družstva pro porušování jeho povinností. U bytů v osobním vlastnictví zase existuje možnost nuceného prodeje jednotky, pokud vlastník nedodržuje v domě dohodnutá pravidla nebo zákon. Ovšem je třeba doložit předchozí výzvu k nápravě a s podáním žaloby musí souhlasit většina vlastníků jednotek v domě. Nucený prodej jednotky je natolik zásadním omezením vlastnického práva, že k němu soud přistoupí až tehdy, když žádné jiné předchozí řešení nepomohlo, dodala Hekšová.

Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).