Česká národní banka (ČNB) na svém zasedání 21. prosince 2022 ponechala úrokové sazby na dosavadní úrovni, tedy dvoutýdenní repo sazbu na 7 %, diskontní sazbu na 6 % a lombardní je stále ve výši 8 %.
Bankovní rada je přesvědčená, že tato výše brzdí růst bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což zamezuje růstu množství peněz v ekonomice. Dalšími podmínkami pro zkrocení inflace jsou umírněná vyjednávání o mzdách a zodpovědná rozpočtová politika.
Na dalším zasedání se chce bankovní rada rozhodnout, zda výši sazeb ponechá opět stejnou, nebo je zvýší.
ČNB očekává, že v lednu 2023 se inflace kvůli očekávanému zdražení plynu a elektřiny přiblíží k 20 %. Zde by měla kulminovat a na jaře začít klesat.
S takovou tezí příliš nesouhlasí hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, který se domnívá, že lednová inflace bude blízko k 16 %.
Pokles sazeb v první polovině roku je i podle nás velmi málo pravděpodobný, a to nejen kvůli přetrvávající dvouciferné inflaci, ale také kvůli pokračujícímu růstu úrokových sazeb v eurozóně. V základním scénáři počítáme nadále s prvním poklesem úrokových sazeb až ve čtvrtém kvartále roku 2023,
uvádí Jan Bureš.
Podobného názoru je také ekonom Komerční banky Martin Gürtler: Repo sazba podle naší prognózy zůstane na současných 7 % až do srpna příštího roku, kdy by mohla začít postupně klesat. Na konci roku 2023 by se ale měla pohybovat poblíž 5 % a politicky neutrální hladiny tří procent by měla dosáhnout až v závěru roku 2024.
Komerční banka vidí inflaci po celý příští rok výše, než uvádí listopadová prognóza ČNB. Šance na pokles pod 10 % je podle Martina Gürtlera malý. Zatímco Komerčka očekává dosažení 2% inflačního cíle někdy na přelomu let 2024 a 2025, podle ČNB k tomu má dojít již ve druhém čtvrtletí 2024.
ČLÁNKY DO MAILU