Češi začali měnit své zvyklosti a preference v oblasti spoření a investování. Reagují tak na dobu plnou rychle rostoucích životních nákladů. Vyplývá to z dat Banky CREDITAS o reálných finančních tocích a z výzkumu Instant Reasearch IPSOS.
Celkem pětina lidí změnila způsob svého nakládání s úsporami. Zhruba 11 % lidí přesunulo své peníze na termínované vklady a spořicí účty, 9 % klientů začalo preferovat fondy, akcie a nemovitosti.
Přibližně třetina (35 %) domácností nespoří vůbec, protože nemá z čeho. Dalších 13 % lidí nejenže nespoří, ale ještě sahá na své rezervy, aby pokryli běžné náklady.
25 % osob spoří nebo investuje méně než dříve, 23 % spoří stejně a 4 % lidí spoří víc než dříve.
Zároveň platí, že čím menší obec, tím méně jejích obyvatel je schopno spořit. V obcích do 1000 obyvatel je to 44 % lidí, zatímco ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel je to jen 29 %.
Podle Banky CREDITAS její data potvrzují, že největší zájem je o spořicí účty a termínované vklady, přičemž druhé jmenované zažívají dvojnásobný nárůst zájmu v meziročním srovnání. Lidé mají zájem o kratší doby uložení, protože na těch bývají nejvyšší úrokové sazby.
Průzkum odkrývá to, co za velkými agregovanými či průměrnými čísly vidět není, a sice rozdílnou finanční situaci domácností podle příjmů nebo bydliště,
říká hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek. Vzhledem k tomu, že za vysokou českou inflací stojí především stále vyšší náklady na bydlení a potraviny, tedy základní životní potřeby, není její tvrdý dopad na hospodaření nízkopříjmových domácností až takovým překvapením. V situaci, kdy příjmy obyvatel výrazně zaostávají za inflací, je pokles sklonu k úsporám nevyhnutelný. Na druhé straně příjmového spektra pak s inflací roste snaha ochránit našetřené peníze před inflací, a tedy investovat do finančních či reálných aktiv,
dodává.
ČLÁNKY DO MAILU