Úvěrové zadlužení obyvatel Česká stouplo mezi roky 2023 a 2024 o 295,7 mld. Kč (nárůst o 8,9%). Vyplývá to z údajů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která provozuje bankovní i nebankovní registr klientských informací. Jejich prostřednictvím mezi sebou banky i nebankovní společnosti sdílí informace o důvěryhodnosti a bonitě svých klientů.
Celkový objem dluhu evidovaný v Bankovním (BRKI) a Nebankovním registru (NRKI) činil ke konci roku 2024 3,6 bilionu Kč. O 10,9 % na 32,7 mld. Kč se zvýšil také celkový objem nespláceného dluhu, jeho převážnou část tvoří spotřební úvěry.
Nejvíc přitom Češi dluží za úvěry na bydlení. Na konci roku 2024 se objem dluhu z těchto úvěrů vyšplhal na 2,99 bilionu Kč. Jde o meziroční zvýšení o více než čtvrt bilionu korun, což je nejvyšší nárůst od dosud rekordního přírůstku v roce 2021.
Trh s úvěry na bydlení v minulém roce výrazně ožil. Počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení, se sice zmenšil o 1 %, průměrný objem dlouhodobého dluhu na klienta se ale zvýšil o 10,5 % na 2,85 milionu Kč. Úvěr na bydlení má tedy méně lidí, ale půjčují si vyšší částky. To koresponduje s růstem cen nemovitostí v posledních letech,
říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka BRKI.
Růst registry zaznamenaly také v oblasti ohrožených dluhů na bydlení. Jde o dluhy po splatnosti o více jak 90 dní nebo již zesplatněné úvěry (dlužník musí uhradit celou dlužnou částku z důvodu dlouhodobého nesplácení úvěru). Objem těchto ohrožených dluhů na konci roku 2024 meziročně vzrostl. Poprvé od roku 2015. Přesto takového objemu jako v roce 2015 nedosahuje – tehdy se vyšplhal na 19 mld. Kč, ke konci roku 2024 přitom činil 4,6 mld. Kč.
Podobně jako úvěry na bydlení rostl i objem dluhů na spotřebu. V roce 2024 činil objem těchto úvěrů 618 mld. Kč. Počet lidí s úvěrem na spotřebu meziročně klesl o 64 tisíc (–2,7 %). Průměrná částka na klienta se ale zvýšila o 9,6 % na 272 250 Kč.
Objem ohrožené dluhu rostl i v případě úvěrů na spotřebu. Oproti konci roku 2022, kdy začala výrazně růst inflace, víc než trojnásobným tempem. Meziročně se zvýšil na 28 miliard Kč (+12,3 %). Nejvíce přitom rostl u mladších lidí. V nejmladší věkové kategorii 15 až 24 let narostl o čtvrtinu. V kategorii 30 až 34 let narostl o 21 %, na 4,8 mld. Kč.
Potíže se splácením krátkodobých dluhů mají i lidé v kategorii 35 až 44 let, kterých je v Česku více než 41 tisíc a každý z nich nesplácí v průměru přes 177 000 Kč. Růst objemu ohroženého krátkodobého dluhu v této kategorii v posledních třech letech zrychloval. Jde zároveň o věkovou kategorii, která má největší objem dluhu na bydlení. Kombinace nesplácení krátkodobých úvěrů a hypoték může pro tuto věkovou kategorii do budoucna představovat významné riziko. Lidé by proto měli pečlivě zvažovat, zda si mohou nový úvěr dovolit a počítat s neočekávanými výdaji,
říká Jiří Rajl, výkonný ředitel NRKI.
Naopak dlužníci v kategorii nad 55 let se polepšili – krátkodobý dluh v jejich případě meziročně klesl o 3 %.
ČLÁNKY DO MAILU