Budoucí guvernér Jiří Rusnok připustil, že by se v budoucnu mohly zavést záporné sazby i v České republice.
Mezi členy bankovní rady nepanuje ohledně zavádění záporných sazeb žádná velká euforie. Většina z nich si ale nakonec dokáže představit jejich zavedení ve chvíli, kdy by kvůli příliš vysokému rozdílu mezi českými a eurovými sazbami Česko čelilo rychlému přílivu spekulativních peněz, které by prodražovalo ČNB obranu slabé koruny,
vysvětlil hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Jak silný by takový příliv musel být, ale podle něj zůstává otázkou. Pravděpodobně bychom alespoň po dva měsíce v řadě museli vidět měsíční příliv silnější než v lednu 2016 nebo v září 2015, kdy do Česka teklo přes 2 miliardy eur měsíčně,
domnívá se Bureš a dodává, že nyní je příliv peněz o poznání slabší. Na nejbližším květnovém zasedání tedy budou záporné sazby s největší pravděpodobností ještě mimo hru.
Pravděpodobnost jejich zavedení se může podle ekonoma zvýšit s blížícím se koncem intervenčního režimu, ve chvíli, kdy mohou automaticky růst spekulativní sázky na silnější korunu. Těsně před exitem je taktické zavedení záporných sazeb v Česku nejpravděpodobnější. My dáváme záporným sazbám 40% pravděpodobnost,
dodal Bureš.
Rusnok uvedl, že by se při zavádění záporných sazeb klonil ke švýcarské variantě více sazeb tak, aby negativní sazbou byly primárně zatíženy nové vklady. Hlavním cílem záporných sazeb je odradit příliv nových peněz, ale zároveň příliš nepoškodit stávající vkladatele a celý finanční systém.
Švýcarský systém funguje tak, že tamní banky mohou ukládat u té centrální za nulovou sazbu jen dvacetinásobek povinných minimálních rezerv stanovených před zavedením záporných sazeb. Od této částky se pak navíc odečítá jakýkoliv nový přírůstek hotovosti na účtech banky. Nevýhodou takového systému je bezesporu komplikovanost a horší čitelnost úrokové politiky centrální banky. Zdá se ale, že pro švýcarskou cestu, mají v tuto chvíli v nejvyšších patrech ČNB slabost,
zhodnotil Bureš.
