Povinné ručení jako soukromý hlídač

Stejný metr pro všechny

Na pojistném za odpovědnost z provozu motorového vozidla zaplatí stejně majitel auta, který neboural a vyjede z rodné vísky dvakrát do roka do okresního města na výstavu králíků, i jeho soused, který jezdí každý den služebně na druhý konec republiky. Současný systém povinného ručení navíc spíše nahrává pojistným podvodům než transparentnímu stanovení pojistných sazeb. Pozlátka v podobě bonusů za bezeškodní průběh jen vyrovnají trend zdražování pojistného. Jenže přestože pojišťovny na povinném ručení vydělaly miliardy korun, další miliardy šly obratem na náhradu škody poškozeným.

Z předběžné statistiky České asociace pojišťoven vyplývá, že za první polovinu roku 2007 z 5,7 milionu pojištěných vozidel bylo přes 140 tisíc pojistných událostí z povinného ručení. Předběžná výše vyplacených škod jen za první pololetí je odhadována přes 40 miliard korun.

Jak uvádí Jakub Hradec v reakci na článek v deníku Právo o miliardových ziscích pojišťoven: Nelze jednoduše srovnávat předepsané pojistné a vyplacené pojistné plnění v daném roce. Pojišťovny totiž vedle okamžité výplaty škody musí ze zákona tvořit rezervy na škody, které se budou vyplácet dlouhodobě. Jedná se často o velmi vysoké sumy, připadající zejména na škody zahrnující poškození zdraví. Zde pojišťovnám vyvstává povinnost hradit vysoké částky za bolestné a ztížení společenského uplatnění, dlouhodobou ztrátu výdělku, náklady na léčení či náklady na pečovatelku. Škody na zdraví v důsledku dopravní nehody se mnohdy projeví až po určité době, třeba po dvou letech.

Dalším problémem jsou škody způsobené nepojištěnými řidiči, které sice uhradí Česká kancelář pojistitelů, ale použije k úhradě fond, kam musejí pojišťovny povinně přispívat. Tyto povinné příspěvky se také významně promítají do výdajů pojišťoven. Proč mají na rizikové řidiče doplácet slušní provozovatelé motorových vozidel?

Viník se směje, pojišťovna platí

Pojišťovny stanovují všeobecné a smluvní pojistné podmínky, aby vymezily pravidla pro obě smluvní strany. Pomiňme snahu pojišťoven při výplatě plnění důsledně trvat na slovech v pojistných podmínkách a zaměřme se na prevenci.

Například Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla České pojišťovny z roku 2005, které jsou stále platné, uvádějí v Článku 6 o Povinnostech pojištěného a pojistníka mimo jiné: Kromě povinností stanovených v zákoně má pojištěný povinnost počínat si tak, aby škodná událost nenastala, přijímat vhodná a včasná opatření směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí škody a nestrpět porušování povinností pojištěného i ze strany osob pro něj činných. Tyto pojistné podmínky, a stejně tak pojistné podmínky dalších pojišťoven, však už neřeší následky porušení této povinnosti.

Na povinnosti řidiče myslí § 5 a 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Mimo jiné se v něm uvádí, že každý účastník provozu je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Povinnosti uvedené v pojistných podmínkách i povinnosti vyjmenované zákonem lze označit za preventivní opatření, aby nedošlo ke škodě na zdraví či majetku. Dodržování těchto povinností se ovšem kontroluje jen omezeně. Následky porušování silničního zákona řeší Policie České republiky, rozdává pokuty a odebírá body, následky škod řeší pojišťovny a se zvyšujícími se škodami zdražují povinné ručení.

V Rakousku to jde i jinak

Se zajímavou myšlenkou přišla pojišťovna UNIQA v Rakousku. Na počátku letošního roku oznámila, že testuje zbrusu nové pojištění vozidel, kdy výše pojistného bude stanovena podle počtu ujetých kilometrů. Řidiči, kteří jezdí málo, budou platit nižší povinné ručení. Projekt byl více než půl roku pod názvem ViTo testován na 300 vozidlech a od začátku listopadu 2007 se jako produkt povinného ručení SafeLine dostal do nabídky pojišťovny. Pojišťovna však šla dál a nabídla nejen běžné povinné ručení, ale i pomoc motoristům v nouzi.

Černá skříňka pro osobní auta

Základem systému je černá skříňka SafeLine, která je namontována na skryté místo do vozidla některým z autorizovaných servisních partnerů rakouské pojišťovny UNIQA. Skříňka sbírá údaje z GPS satelitní navigace a přes síť mobilního operátora je po vyhodnocení předává do centrály. Ve spolupráci s další elektronikou ve vozidle tato černá skříňka dokáže hodně.

Nárazový senzor

Po nárazu vozidla je do centrály vyslán nouzový signál, obsahující současně informaci o poloze vozidla. Centrála následně kontaktuje řidiče na jeho mobilním telefonu s dotazem, zda potřebuje pomoc, a pokud ano, jakého druhu. Pokud je řidič na mobilu nedostupný, je na místo udané systémem vyslána pomoc.

Nouzové tlačítko

Nouzové tlačítko je další důležitou součástí systému SafeLine a je umístěno v dosahu řidiče. Řidič ho může použít v případě náhlé zdravotní indispozice, poruchy, při ohrožení apod. Postup centrály při přijetí tohoto nouzového signálu je stejný jako v případě přijetí signálu z nárazového senzoru.

Signály nárazového senzoru a nouzového tlačítka fungují nejen v Rakousku, ale i ve velké části Evropy. Centrála pak kontaktuje záchranné složky v příslušné oblasti.

Vyhledání vozidla

Pokud je vozidlo odcizeno, zprovozní se vyhledávací systém. Poloha odcizeného vozidla je pak centrálou nahlášena příslušným orgánům v Rakousku nebo v zahraničí.

Slevy na pojistném pro málo aktivní řidiče

Poslední důležitou vlastností je měření počtu ujetých kilometrů s rozlišením, zda jde o jízdu ve městě, na dálnici nebo ostatních komunikacích. To umožňuje stanovit pro řidiče flexibilní pojistné. Ti, kteří najedou ročně méně než 10 000 kilometrů, ušetří 10 až 35 % na pojistném.

Všem řidičům jsou pak o 20 % zvýhodněny kilometry ujeté na rakouských dálnicích a silnicích pro motorová vozidla, na kterých je menší nehodovost než ve městech a na ostatních komunikacích.

Jako marketingový nástroj slouží 5% sleva na havarijním pojištění a 50% sleva na pojištění sedadel, pokud si rakouští řidiči nechají černou skříňku SafeLine namontovat.

Možnosti využití jsou širší

Je to jen vlaštovka na pojistném trhu, ale podobně by bylo možné tento systém rozšířit o monitoring rychlosti, sledování chování řidiče při řízení a další parametry, které vzájemně zvýší bezpečnost.

Ovšem tato preventivní bezpečnostní zařízení zatím spíše montují do aut jejich výrobci v rámci sofistikovaných systémů pasivní bezpečnosti u svých posledních novinek. Při náhlé změně reakce řidiče vestavěný řídící počítač vyhodnotí nestandardní situaci a například plynule zastaví vozidlo. Nestává se, že by byly součástí motivačních prvků ke snížení pojistného.

Přesto může být rakouský příklad inspirací pro české pojišťovny, jak motivovat řidiče ke zlepšení stavu na českých silnicích. Možná pak už nebude nutný ani bodový systém.