Spočítejte si...

Zavřít

Pracuji v Evropské unii a jsem chudý

V Evropské unii roste průměrná mzda a zároveň se zvyšuje počet chudých občanů. Zdá se však, že rovnostářského Česka se chudoba týká minimálně. Chudobou často trpí nezaměstnaní, není to však pravidlo. Ruku v ruce s chudobou jde také větší nemocnost a chudí mají perspektivu na kratší život.

Ve všech evropských zemích roste průměrná mzda, což je však především důsledek zvyšování příjmu nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců. Současně se však zvyšuje počet pracujících, kteří se dle definice Eurostatu považují za chudé. Například v Německu žije 3,4 milionu chudých pracujících. Jaké jsou v Evropě životní podmínky chudých?

V Česku je chudých nejméně

Podle definice Eurostatu je chudý ten, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 50 % průměrné mzdy v zemi. Ze všech členských zemí Evropské unie je právě v Česku nejméně chudých občanů. Jedná se především o dlouhodobě nezaměstnané odkázané pouze na sociální dávky či osamělé důchodce.

Například v sousedním Německu je však téměř 11 % pracujících chudých a přitom pracují na plný úvazek. Chudý je ten, jehož čistý měsíční příjem v letošním roce je nižší než 1 020 euro. V západních spolkových zemích žije 12,1 % pracujících v chudobě a ve východním Německu 9,5 % občanů. Aby v Německu nebyl nikdo z pracujících chudý, musela by minimální mzda činit nejméně 9 euro za hodinu (zatím však není zákonem stanovena).

Většina chudých pracujících jsou ženy (více než 70 %). S nízkým finančním ohodnocením se potýkají pracovníci v zemědělství, pomocné síly v hotelnictví a pohostinství, uklízeči či vrátní a zaměstnanci, kteří vykonávají jednoduché manuální činnosti.

Chudí jsou více nemocní a umírají dříve

Lidský věk se ve světě prodlužuje a dnešní novorozenci mají velkou šanci dožít se podstatně vyššího věku než jejich prarodiče. U jednotlivých sociálních skupin však jsou šance na vysoký věk rozdílné.

Nejvyššího věku se dožívají občané s nadprůměrnými příjmy ve vyspělých zemích světa. Tito občané berou život do svých rukou a jsou vychováni k zodpovědnosti za své zdraví a současně se mohou spolehnout na vynikající zdravotní péči.

Chudí jsou častěji nemocní než bohatí a umírají dříve než střední třída. Depresemi například trpí chudí v průměru dvakrát častěji než střední třída a chudí jsou také mnohem častěji postiženi i dalšími nemocemi (infarkty, diabetes, bolesti zad, problémy zažívacího traktu, …). Každý druhý nezaměstnaný se necítí úplně zdravý, u pracujících je to každý třetí. Nezaměstnaní stráví za rok v nemocnici dvojnásobně delší dobu než pracující.

Zvýšené zdravotní problémy současně mají i samoživitelky, které trápí migrény a psychické problémy dvakrát více než vdané ženy. Občané mající maturitu žijí v průměru o 3 roky déle než občané bez maturity. Hlavním důvodem je přístup ke kvalitní zdravotní péči, zdravé výživě a celkově lepší životní styl pracujících.

Práce v současné době přináší Evropanům stres, ale nezaměstnaní jsou pod ještě větším psychickým tlakem. Můžeme říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí a které si může pacient dovolit zaplatit. Kvalita zdravotnictví je přesto v Evropě velmi vysoká a dostupná všem občanů, což není ve světě samozřejmostí.

Nezaměstnanost = chudoba? Ne vždy!

Dlouhodobě nezaměstnaní občané (tj. ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než jeden rok) tvoří v celé Evropské unii téměř 50 % nezaměstnaných. Například v Japonsku je dlouhodobě nezaměstnaných asi pouze 15 % a v USA asi 7 %. Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost je v Lotyšsku, Litvě a Itálii (přes 60 %). Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději práci zase nalézt. Dlouhodobá nezaměstnanost nejčastěji postihuje mladistvé, občany s nízkou kvalifikací, imigranty či obyvatele venkova.

Ve Švédsku, Finsku a v Dánsku je díky celé soustavě státních dávek a poměrně nízkým mzdovým rozdílům ve společnosti nejméně nezaměstnaných s příjmem pod 50 % průměrné mzdy v zemi (pod 20 %). V Česku nabízíme nezaměstnaným důstojné životní podmínky, kdy jen necelých 30 % nezaměstnaných má příjem pod hranicí chudoby.

V Estonsku, na Slovensku, v Lucembursku, ve Velké Británii, na Maltě, v Itálii a Irsku jsou na tom nezaměstnaní nejhůř a každý druhý žije v chudobě. Nejvíce jsou chudobou ve všech zemích postiženi dlouhodobě nezaměstnaní občané (déle než jeden rok), kteří již nepobírají podporu v nezaměstnanosti, ale jsou odkázáni na sociální dávky. Ze všech evropských nezaměstnaných žije v chudobě přibližně 40 % občanů.

Velkou roli hraje samozřejmě i dosažené vzdělání. Počet chudých vysokoškoláků je statisticky zanedbatelnou veličinou a jedná se většinou o lidi, kteří si sami zvolili život na okraji společnosti nebo se sami dostali do pro ně neřešitelných životních problémů.

Příjmové nůžky se rozevírají

Počet nezaměstnaných lidí či důchodců odkázaných na sociální dávky je vyšší než celkový počet chudých občanů. Kvůli poměrně štědrým sociálním dávkám v jednotlivých členských zemích Evropské unie je počet chudých značně redukován.

Nejhustší síť sociálních dávek existuje v Evropské unii ve Švédsku. Souvisí to s budováním švédského státu blahobytu. Snaha o zabezpečení plné zaměstnanosti přivedla Švédsko k celosvětově nejpropracovanější aktivní politice na trhu práce.

Počet chudých se v Evropské unii pohybuje od 8 % do 21 %. Nejméně je chudých v Česku (8 %), ve Finsku (11 %) a Švédsku (11 %). Naopak nejvíce chudých je na Slovensku, v Portugalsku a Irsku (21 %).

Nejvyšší rozdíly ve výši mezd v členských zemích Evropské unie jsou v Pobaltských zemích, Itálii, Polsku, Řecku a ve Španělsku. Naopak největší rovnostáři jsou občané Skandinávských zemí (Dánska, Švédska a Finska).

Česko patří dlouhodobě do první pětice, hned za severské země. V současné době je rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných Čechů pětkrát vyšší než příjem 10 % nejhůře situovaných lidí. Například v sousedním Německu vlastní desetina nejlépe finančně situovaných občanů téměř polovinu veškerého bohatství občanů. Na druhou stranu dolní polovina občanů vlastní majetek pouze v hodnotě necelých 4 % veškerého bohatství.

Prameny:

  • „Zweiter Armuts – und Reichtumsbericht“ der Bundesregierung, Statistisches Bundesamt, Stand: 1. 1. 2007
  • Central Inteligence Agency – The World Factbook 2007
  • Hans Boeckler Stiftung Institut  – Armut und Verteilung

Anketa

Považujete se za chudého/chudou?

53 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 12. 2008 19:53