Občanský soudní řád | Zákon č. 99/1963 Sb. - Zástupci účastníků

Zástupci účastníků

a) na základě zákona

§ 22

Občan, který nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupen svým zákonným zástupcem.

§ 23

Vyžadují-li to okolnosti případu, může soud rozhodnout, že ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, musí být v řízení zastoupen svým zákonným zástupcem, i když jde o věc, v níž by jinak mohl jednat samostatně.

b) na základě plné moci

§ 24

Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce.

§ 25

(1) Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Plnou moc udělenou advokátu nelze omezit.

(2) Advokát je povinen účelně využívat všech zákonem připuštěných prostředků a způsobů poskytování právní pomoci účastníku, jejž zastupuje.

(3) Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem jako dalším zástupcem.

§ 26

(1) Odborová nebo družstevní organizace může v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.

(2) Převezme-li tato organizace zastoupení, pověří některého ze svých členů nebo pracovníků, aby za zastoupeného jejím jménem jednal.

§ 27

(1) Účastník se může dát zastoupit také kterýmkoliv občanem způsobilým k právním úkonům. Tento zástupce může jednat jedině osobně.

(2) Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže by odporovalo pravidlům socialistického soužití.

§ 28

(1) Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu plnou moc buď pro celé řízení nebo jen pro určité úkony.

(2) Plnou moc udělenou pro celé řízení nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.

(3) Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.

c) na základě rozhodnutí

§ 29

(1) Není-li zastoupen ten, kdo nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví mu předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení.

(2) Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

§ 30

(1) Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, může být na jeho žádost ustanoven zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů.

(2) Má-li předseda senátu za to, že je třeba v případech uvedených v odstavci 1 ustanovit zástupcem advokáta, oznámí to vedoucímu advokátní poradny, který zástupce ustanoví.

§ 31

(1) Ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě plné moci pro celé řízení, pokud nebyl ustanoven jen pro určité úkony.

(2) Byl-li zástupcem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc.