ČR opět postihly rozsáhlé záplavy. Jak tuto situaci zvládá Kooperativa a jak postihla velká voda vaše klienty?
Naší jednoznačnou prioritou za této situace je co nejdříve pomoci klientům, kteří byli záplavami poškozeni. To znamená škody řešit maximálně rychle a vyčlenit na tyto činnosti odpovídající počet pracovníků. Škody prohlížejí a dokumentují tedy nejen pracovníci standardní likvidační služby, ale mají potřebnou podporu i od obchodních zástupců, kteří detailně znají danou lokalitu i své klienty. Tedy aktivně, aniž by klienti nahlásili škodu, se naše týmy pohybují v zaplavených oblastech a ptají se našich klientů, zda nemají škodu. Navíc Kooperativa spolupracuje s obecními a městskými úřady v postižených oblastech – což především znamená, že tyto místní orgány aktivně vyzývají občany, aby přišli nahlásit škodu, přičemž disponují potřebnými formuláři i informacemi.
Zaznamenali jste větší zájem o pojištění po záplavách v roce 1997 a 2002?
Kupodivu ne. K žádnému podstatnému vzrůstu zájmu o pojištění, a to ani v postižených oblastech, nedošlo. Určitě ale platí, že lidé se od té doby daleko více o pojištění zajímají a také se zajímají o to, co vlastně jejich smlouva o pojištění majetku kryje, jaká rizika, jaké pojistné částky a podobně. Můžeme říci, že informovanost a vzdělanost lidí v tomto směru určitě vzrostla.
Zaznamenali jste už nějaký pokus o pojistný podvod?
Některé škody jsou už v současné době zkoumány z hlediska podezření na antedatování dne uzavření pojistné smlouvy. Je třeba si uvědomit, že pojistným podvodem je i to, když klient škodu „přifoukne“ o pár tisíc korun. Ale každý takový klient velmi riskuje odmítnutí plnění ze strany pojišťovny – ta má totiž dle zákona v případě, že byla nepravdivě informována, možnost nejen krátit pojistné plnění, ale dokonce je odmítnout v plném rozsahu!
Jakým způsobem hodnotíte, zda lze nemovitost pojistit proti záplavám či nikoli?
Kooperativa, stejně jako všechny ostatní větší pojišťovny v ČR, posuzuje riziko záplav podle jednotného geografického informačního systému České asociace pojišťoven. Systém mapuje zátopová území všech vodních toků v celé zemi. Těmi vodními toky rozumíme řeky, říčky i větší potoky o celkové délce 24.000 km. Rozlišujeme u nich tři riziková povodňová pásma, která zhruba odpovídají záplavovým územím dvacetileté a padesátileté vody a maximálnímu možnému rozlivu. Tím se tento systém také odlišuje od map zpracovávanými státními a samosprávnými orgány, které prozatím pracují nejvýše se stoletou vodu. Víme však, že v roce 2002 jsme čelili větší než stoleté vodě. Povodňové mapy pojišťoven proto jdou nad ni, dá se tedy říci, že jsou bezpečnější. Mapy jsou samozřejmě digitální, tj. existují v elektronické podobě a jsou propojeny s databází adres míst pojištění. Díky tomu je tedy možno již před sjednáním pojistné smlouvy zjistit, v kterém pásmu se objekt nachází a podle toho rozhodnout o sazbě pojistného, případně vůbec o přijetí nebo odmítnutí rizika. Obdobné systémy se používají ve většině zemí EU; kde dosud chybí, tam se na nich většinou pracuje.
Ještě na vysvětlenou – Je zřejmé, že tam, kde voda objekt zaplavuje každé dva, tři roky či pět let je riziko povodeň, záplava nepojistitelné. Jednak by to bylo proti smyslu pojištění (ochrana proti nahodilým událostem) a také by to znamenalo neúměrné zdražení pojistného pro všechny – Je třeba si uvědomit, že pojištění je uzavřený systém, kde se z vybraného pojistného platí škody, a proto není možné vybrat od někoho několik tisíc ročně na pojistném a pravidelně mu platit škodu v desítkách či stovkách tisíc korun.
