několik otázek

Ne, investoři v jiných státech nejsou ani zdaleka tak "nechutně konzervativní", takže podíl soukromých investic do akciových fondů přinejmenším několikanásobně převyšuje náš podíl, tzn. současný poměr těchto investic k celkovým investicím českých domácností. Ale na druhé straně se nemůžeme divit. Po ukončení první vlny kupónové privatizace před 10 lety jsme měli 100 % podíl investic v akciových fondech, dluhopisy téměř neexistovaly a navíc si je, podobně jako všechny emise pokladničních poukázek, rozebrali téměř výhradně zahraniční investoři nebo domácí banky. Poté následovalo rozčarování v letech 1995 a 1996 z toho, co provedl Motoinvest, Harvard a CS Fondy a celá řada malých regionálních investičních fodů. První fond peněžního trhu vznikl až v roce 1996 a dluhopisové fondy začaly ve větším měřítku vznikat od roku 1997.

Přesný vzorec pro výpočet volatility (měnlivosti) najdete v každé učebnici statistiky. Jde vlastně o směrodatnou odchylku, což je druhá odmocnina z tzv. rozptylu a ten je zase podle definice "průměrná kvadratická odchylka od aritmetického průměru". Takže směrodatnou odchylku lze také definovat jako "kvadratický průměr odchylek hodnot v daném souboru od aritmetického průměru".
Jde vlastně o tzv. momentovou míru variability. Kromě toho existují ještě tzv. kvantilové míry variability, které mají bezprostřední návaznost na pravděpodobnostní, resp. distribuční funkce statistických rozdělení (modelů).

Na Vaši třetí otázku jsem již částečně odpověděl v jednom z předchozích dotazů. Nebezpečné je především vložit investici do jednoho rizikového fondu. V zásadě nic nevyřešíte, pokud rozdělíte svou investici třeba na 10 dílů a každý z nich svěříte jiné investiční společnosti, ale přitom vždy zainvestujete do jejího nejrizikovějšího, tedy nejčastěji čistě akciového fondu. Ale Vy sám přece víte, že existují konzervativní, smíšené a rizikové typy fondů. Proto můžete s klidným svědomím svěřit svoje prostředky jedné investiční společnosti, zvláště když si vyberete jen ten nejkonzervativnější fond, tj. fond peněžního trhu. Konečný výnos sice ovlivňují ještě některé další faktory, jako jsou daňový domicil nebo legislativní předpisy pro omezení rizika - což např. v Lucembursku jde v určitých fázích investičního cyklu proti sobě - ale v zásadě se tím nemění řádově Vaše investorské riziko, zatímco při přechodu z konzervativních na tzv. dynamické či agresívní typy fondů se toto riziko (ale i šance na výnos) mění řádově. Rozkládat investici jen mechanicky mezi různé investiční společnosti bez přihlédnutí k podstatě vlastních investičních potřeb a délce investičního horizontu nic neřeší, spíše je tomu naopak.

Pokud jde o můj názor na strukturu Vašeho investičního portfólia, patříte k tzv. výrazně agresívnímu typu investora a hlavním předpokladem úspěchu v této situaci je mít dostatečně dlouhý investiční horizont. Já osobně v něm vidím některé "zbytečné duplicity" plynoucí z existence poměrně silné korelace mezi některými segmenty trhu a naopak v něm postrádám větší míru onoho "nechutného konzervativismu". Momentálně si sice Vaše investice do středoevropského regionu nestojí špatně a i celkové výhledy globálního akciového trhu jsou po třech letech ztrát velmi nadějné, nicméně do budoucna bych Vám přece jen doporučoval určitou korekci v míře investorské agresivity. Nikdy nevíte, kdy může nastat potřeba nenadálých výdajů, ale i zde lze využít určitých poznatků z demografie, určitých zákonitostí životního cyklu a teorie pravděpodobnosti. Investování není jako sázení. Sázet lze jen takové částky, které si můžete dovolit ztratit, jinak jde o gamblerství. I když je jistý druh "hravosti", a to nejen u mladého člověka, chvályhodný, nic se nemá přehánět.