Pozitivní poplatky.
Dobrý den,
v ČR se tolik kritizují bankovní poplatky a v různých internetových diskuzích často čtu, jak za našimi hranicemi je skoro všechno zadarmo. Podle mě to není tak přesné. Já mám třeba účet v UK a v USA. U obou bank mám základní služby zdarma. Ale třeba platba kartou mimo daný stát znamená přirážku ke transakci cca 2,50 %, velmi drahé jsou zahraniční platby. Bank America a HSBC Bank velmi tvrdě "trestají" jakoukoli chybu, přečerpání účtu, žádost, reklamaci, požadavek na změnu apod.
Já si myslím, že v zahraničí jsou sice služby zadarmo, ale banky si je berou na jiných službách či poplatcích. A podívejme se třeba na tu krizi. V zahraničí obrovské problémy a české banky byly OK, protože nezanedbatelný příjem neměly jen z hypoték, ale právě z poplatků. Co si myslíte Vy?
v ČR se tolik kritizují bankovní poplatky a v různých internetových diskuzích často čtu, jak za našimi hranicemi je skoro všechno zadarmo. Podle mě to není tak přesné. Já mám třeba účet v UK a v USA. U obou bank mám základní služby zdarma. Ale třeba platba kartou mimo daný stát znamená přirážku ke transakci cca 2,50 %, velmi drahé jsou zahraniční platby. Bank America a HSBC Bank velmi tvrdě "trestají" jakoukoli chybu, přečerpání účtu, žádost, reklamaci, požadavek na změnu apod.
Já si myslím, že v zahraničí jsou sice služby zadarmo, ale banky si je berou na jiných službách či poplatcích. A podívejme se třeba na tu krizi. V zahraničí obrovské problémy a české banky byly OK, protože nezanedbatelný příjem neměly jen z hypoték, ale právě z poplatků. Co si myslíte Vy?
25. 10. 2009 17:05
Odpověď
Dobrý den,
byly doby a nejsou tak dávné - byla to polovina 90-tých let, kdy se nám vštěpovalo do hlav, že musíme mít v bance i jiné příjmy než příjmy úrokové. Pořád se poukazovalo na to, že v zahraničí na západ od nás jsou příjmy z úroků a poplatků cca 50 ku 50, kdežto u nás byly 25 - 30 ku 75 - 70 procent. No, řekl bych, že Evropa se směruje trochu jinak než USA. Jisté je jedno, dávám-li něco zdarma (přitom náklady na to jsou evidentní - minimálně náklady mzdové, náklady na údržbu budovy, pořízení a údržbu SW apod.), pak si na to musím vydělat jinde. Buď se tedy jedná o příjmy úrokové, poplatky za služby nebo příjmy z obchodnování s cennými papíry či kursové zisky (resp. rozdíly, které by měly být plusové pro banku). Mohou být i jiné příjmy (např. z pronájmu apod.), ale to by měly být věci okrajové. Obtížnou otázkuo je vyváženost jednotlivých položek příjmové stránky rozpočtu banky či finanční instituce ve vazbě na záměry vlastníků či vedení dané společnosti. Problém hypotéčních ústavů jinde byla jejich silná specializace. U nás je jen jedna specilizovaná hypotéční banka a ta je ještě členem velmi silné finanční skupiny......Ale diverzifikace příjmů je a byla jistě větší....
byly doby a nejsou tak dávné - byla to polovina 90-tých let, kdy se nám vštěpovalo do hlav, že musíme mít v bance i jiné příjmy než příjmy úrokové. Pořád se poukazovalo na to, že v zahraničí na západ od nás jsou příjmy z úroků a poplatků cca 50 ku 50, kdežto u nás byly 25 - 30 ku 75 - 70 procent. No, řekl bych, že Evropa se směruje trochu jinak než USA. Jisté je jedno, dávám-li něco zdarma (přitom náklady na to jsou evidentní - minimálně náklady mzdové, náklady na údržbu budovy, pořízení a údržbu SW apod.), pak si na to musím vydělat jinde. Buď se tedy jedná o příjmy úrokové, poplatky za služby nebo příjmy z obchodnování s cennými papíry či kursové zisky (resp. rozdíly, které by měly být plusové pro banku). Mohou být i jiné příjmy (např. z pronájmu apod.), ale to by měly být věci okrajové. Obtížnou otázkuo je vyváženost jednotlivých položek příjmové stránky rozpočtu banky či finanční instituce ve vazbě na záměry vlastníků či vedení dané společnosti. Problém hypotéčních ústavů jinde byla jejich silná specializace. U nás je jen jedna specilizovaná hypotéční banka a ta je ještě členem velmi silné finanční skupiny......Ale diverzifikace příjmů je a byla jistě větší....
JUDr. Otakar Schlossberger
(Poradce pro bankovní poplatky)
ČLÁNKY DO MAILU