Nejistota v pravidlech
Dobrý den, pane Trávníčku.
Stavební spoření je dnes, podle mého názoru, poněkud nejistý produkt. Jednak nám vláda předvádí, že podmínky za kterých jste do tohoto produktu vstupoval může měnit jak chce ona, což znamená značnou nejistotu pro střadatele, který si vše dopředu vykalkuloval. Dnes už vlastně málokdo ví jaký příspěvek od státu může očekávat. Navíc pokud se situace střádala změní a z nějakého důvodu nebude moci nebo nebude chtít naspořené prostředky použít na koupi nebo úpravu bytu, stát mu sebere poskytnuté státní příspěvky. Je to diskriminace určité skupiny občanů. Máte pravdu v tom, že stavební spořitelny půjčují na úvěry peníze vložené jinými osobami, le to je v podstatě "letadlo". V okamžiku, kdy se vkladatelé rozhodnou vyzvednout své vložené prostředky, nastane obdoba toho čemu se u bank říká "run na banku". Výsledkem může být krach stavební spořitelny. Osobně si své vložené prostředky vyzvednu. Nebudu čekat až zase vláda provede další obrat k horšímu. Alespoň si budu moci svobodně rozhodovat o svém naspořeném majetku.
Ještě poznámku k tištění či netištění peněz. Ono to je, podle mého názoru, trochu jinak. Nejen stát tiskne peníze (o těchto prostředcích ale ví) ale horší jsou banky. Ty totiž vytváří peníze virtuální (o kterých stát neví). Je to v podstatě jednoduché. Skutečné peníze banka půjčí na úrok, pak si do svých aktiv zapojí hodnotu skutečné peníze + závazek z úroku. Nyní již má vyšší aktiva proti kterým může znovu půjčit, Takto vznikne bublina nepodložená skutečnými penězi. Stačí aby přestaly být půjčky spláceny a část vkladatelů požádalo o své prostředky a je problém. Obvykle následuje "run" na banku. Takto vznikla, podle mého názoru, současná krize. Ostatně se podívejme na státní dluh USA na osobu. Již dnes přesahuje v přepočtu 1 mil.Kč/osobu. Zlatá ČR kde přesahuje dluh 100 tis/osobu ale včetně dluhu vnitřního dluhu. To bude katastrofa až to praskne v USA. Připomínám, že každá krize zatím skončila válkou. Pokud se tak stane i nyní, je jen otázkou, kde se odehraje.
Odpověď
Dobrý den, nejdříve dovolte pár slov k otázce případného prokazování účelovosti použití státní podpory. V této chvíli se jedná o návrh postoupený do legislativního procesu, čili nejde o platnou normu. Pokud by byla schválena, tak prokazování účelovosti použití státní podpory by se týkalo až těch státní podpor, na něž klientovi vznikl nárok až poté, co by novela vstoupila v platnost. Předtím připsaných státní podpor by se netýkala. Nicméně je třeba dodat, že požadavek prokazování účelového použití státní podpory by vedl ke zvýšené administrativní náročnosti pro klienta, spořitelny i stát.
Pokud jde o přirovnání systému stavebního spoření k "letadlu", tak vězte, že takové přirovnání kulhá a pořádně. O tom, jak skončila "letadla", s nimiž před lety přicházeli různí nepoctivci, víme všichni. Krachem a ztrátou pro ty, kteří do něj vstoupili později než jiní a v podstatě jej jen zásobovali svými prostředky. Oproti tomu je systém stavebního spoření naprosto čitelný a nároky jeho účastníků spořitelny plní. Lidé nejen výhodně spoří, ale díky jejich vkladům jiní účastníci mohou čerpat na své záměry a potřeby v bydlení výhodné, nízkoúročené úvěry s neměnnou úrokovou sazbou. Od vstupu na český trh takových úvěrů stavební spořitelny poskytly více než 1,93 milionu překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření v celkovém objemu přesahujícím částku 585 miliard korun. Věřím, že se mnou budete souhlasit, že takto se žádné "letadlo" nechová.
A ještě k otázce likvidity. Likviditní riziko a jeho řízení patří ke standardním součástem bankovního podnikání a jak české stavební spořitelny, tak banky si toto riziko úspěšně řídí. Ve standardních bankovních modelech používaných i ČNB se uvažuje, že 80 procent prostředků na běžných účtech bank klient nevybere. To je tzv. sedlina. Stavební spořitelny evidují cca 66 procent vkladů po vázací době. To je méně a z tohoto pohledu stavební spořitelny čelí nižšímu likviditnímu riziku než banky. Likviditní riziko stavebních spořitelen sice existuje, ale je teoretické, v čase klesá a je nižší než u klasických bank.
S přáním příjemného dne!
ČLÁNKY DO MAILU