Dobrý den, slečno Moravcová,
o investování poměrně dost vím a tato oblast mě zajímá. Nemohl jsem si nevšimnout faktu, že co člověk v tomto oborou to názor. Absolvoval jsem školení o investování na kapitálových trzích a bylo řečeno, že pokud člověk nemá alespoň 100 000,- nemá smysl na burzu vstupovat (u investičních certifikátů min. 5000 Eur) a že podílové fondy se nevyplatí z důvodu management fee atd. Český národ je poměrně dost finančně negramotný a je poměrně nereálné, aby veliké procento lidí, co si platí maximálně penzijní připojištění 500,- měsíčně plus nějaké stavebko a spořící účet, začalo investovat na burze. Já právě v podílových fondech vidím dobrou alternativu pro obyčejného člověka s průměrným příjmem. Např. fondy životního cyklu jako program na stáří. Co si myslíte Vy? Přeji Vám příjemný den a mnoho pracovních úspěchů.
Dobrý den,
Co se týče první půlky Vašeho dotazu, zdali má smysl začít investovat na kapitálových trzích i s částkou menší než 100 000 Kč, tak si musíte nejdřív rozmyslet, co od takovéto investice očekáváte. Já osobně si myslím, že investování na kapitálových trzích má dvě fáze. První je spojena se vzděláváním, získáváním zkušeností a zejména se zvládnutím psychologie obchodování. V této začátečnické fázi je dle mého vhodné obchodovat na tzv. mikroúčtech. Jejich počáteční vklad je od 10 000Kč. U této fáze investování je pak potřeba také vzít v potaz fakt, že když se Vám podaří zhodnotit 10 000 Kč o 10 %, tak Váš výnos bude 1 000 Kč. Takovýto výnos v absolutních číslech se pak může někomu zdát jako zbytečná ztráta vložené energie a času. Z tohoto důvodu Vám tedy bylo řečeno, že investování na kapitálových trzích má smysl až od minimální výše kapitálu 100 000 Kč. Investování vyšších finančních částek je až druhým krokem fáze investování, poté co zvládnete tu první s menším finančním obnosem, jelikož vyšší potenciální zisk je vždy spojen s vyššími potenciálními ztrátami. Z tohoto důvodu doporučuji začít s menším obnosem a pomalu se učit na svých chybách. Jde o dlouhý proces. Výsledky pak ale stojí zato.
Co se týče LCF neboli podílových fondů obecně, tak mají své výhody i nevýhody ve srovnání například s penzijním připojištěním (PP). PP na jedné straně sice nabízí státní příspěvek a možnost odečtu daní. Na druhé straně jeho výnosy budou limitovány, pokud nenastane novelizace zákona o PP.
LCF by tedy mohly být z hlediska výnosnosti zajímavější alternativou než PP. Důležité ale je, předtím než do některého LCF vstoupíte, sečíst si vstupní poplatky, správcovský poplatky a možnosti neboli sankce spojené s výstupem z fondu. Někdy poplatky mohou dosahovat až 5 % ročně, což pak znamená, že fond by musel dosahovat pravidelné výnosnosti až 7%, aby Vám jeho výnos pokryl alespoň inflaci ve výši 2%. Nezapomeňte, že historická výnosnost fondů, kterou často prodejci propagují, nezaručuje, že fond takovou výnosnost dosáhne i v budoucnosti. Na závěr bych ráda zmínila, že investované prostředky do LCF a PP nejsou ze zákona pojištěny, jako tomu je u depozitních účtů bank a hodnota investice v čase může dokonce klesnout pod hodnotu počáteční investice.
Z hlediska diverzifikace, bych Vám doporučila investovat do více investičních nástrojů, což znamená nesoustředit všechny finanční prostředky do správy jediných rukou. To by mohlo být velké riziko.