Odpověď
Dobrý den,
Vase otazka je velmi komplikovana a zpravidla ani danovi poradci nejsou v teto oblasti jednotni. Nize je uvedeno stanovisko CSSZ o nutnosti platit socialni zabezpeceni:
Za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou podle zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů považovány také příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Takovými příjmy jsou i příjmy z výroby elektřiny (příjmy z provozu např. malých vodních elektráren, solárních zařízení apod.), jelikož k takové činnosti je nutné mít licenci podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů).
Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2009, jednoznačně stanoví, že i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, jsou příjmy, které ovlivní vyměřovací základ OSVČ.
Skutečnost, že při splnění určitých podmínek jsou takové příjmy po určitou dobu osvobozeny od daně, nemění nic na skutečnosti, že se jedná o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, a tudíž jsou to příjmy, které vstupují do vyměřovacího základu OSVČ.
Při stanovení vyměřovacího základu OSVČ je však nutné pamatovat nejen na příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, ale i na výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. i) sice stanoví, že za výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze zejména uznat výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně. Toto ustanovení tedy říká, že pokud existují nějaké příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, nelze k těmto příjmům uplatňovat „daňově uznatelné výdaje (náklady)“. Přesto je nutné připomenout, že OSVČ takové výdaje fakticky má.
Pokud tedy příjmy osvobozené od daně z příjmů ovlivní příjmy ze samostatné výdělečné činnosti pro účely zákona č. 589/1992 Sb., musí i výdaje spojené s takovýmito příjmy ovlivnit výdaje ze samostatné výdělečné činnosti pro účely tohoto zákona.
Při posuzování výše výdajů bude nutné vycházet z výdajů na dosažení zajištění a udržení příjmů, a to ve výši, která by byla stanovena, kdyby příjmy, které souvisí s příslušnými výdaji, nebyly od daně osvobozeny (ČSSZ zastává názor, že v tomto případě, je možné uplatnit také výdaje procentem z příjmů, a to i za situace, že daná osoba má i jiné příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, u kterých uplatňuje skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů).
Pro úplnost je nutno podotknout, že podle ust. § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, má poplatník (OSVČ) možnost dobrovolně se vzdát osvobození od daně. Toto vzdání se musí být provedeno oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za kalendářní rok, v němž byly příslušné zdroje a zařízení uvedeny do provozu. Poplatník (OSVČ) se tedy může rozhodnout, zda bude pro něho výhodnější osvobodit příjmy od daně z příjmů v následujících 5 letech (předpokládá, že bude mít z provozu zisk), nebo se vzdá tohoto osvobození (za předpokládané situace, kdy bude ztrátový) a využije možnosti například odpočtu daňové ztráty od základu daně v dalších letech.
Zdravotni pojisteni neni naopak nutne platit. Poslední připomínka je, ze byste dle zákona jako OSVC podnikající v oblasti energetiky, mel vest podvojne ucetnictvi.
Hana Kovářová
(Poradce pro pojištění majetku)