DO EU

Co očekáváme v souvislosti se vstupem do EU? Tak na tuto otázku jsem nedávno odpovídal jednomu novináři. Článek nikdy nevyšel. To víte, musíme mít pochopení. Prostě jsem tehdy odpověděl špatně - nehodilo se to! Někteří "nezávislí" čeští žurnalisté nemohou napsat to, co by se jejich chlebodárcům z řad politiků nebo z jiných kruhů nehodilo. Takže teď je to na "měšci". Procházka růžovou zahradou to asi nebude. Nejsem "euroskeptik", ale také nejsem chluchý a slepý. Na problémy je třeba poukázat a hlavně je řešit. Bohužel, VZP byla první zdravotní pojšťovnou v ČR, která situaci ZP po vstupu do EU analyzovala a na řadu problémů upozornila. Výsledek uvidíme možná už na konci letošního roku. Zatím můžeme spíše spekulovat.

- Především je třeba počítat s významným zatížením základního fondu veřejného zdravotního pojištění. To je dáno jak značným rozdílem v cenách zdravotní péče v rámci států EU, rozdílným náhledem na rozsah nutné a neodkladné péče, povinností platit zdravotní péči všem důchodcům pobírajícím důchod z České republiky žijícím v některé zemi EU, rovněž jejich rodinným příslušníkům a v neposlední řadě hradit zdravotní péči nezaopatřeným rodinným příslušníkům žijícím v domovském či jiném státě EU z titulu zaměstnání cizince v ČR. Kritéria úhrad léčby v zahraničí jsou dána zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Zdravotním pojišťovnám by mohlo pomoci vytvoření fondu pro úhrady zejména nákladné péče v zahraničí k překonání prvního náporu úhrad za péči po vstupu do EU, který by kompenzoval rozdílnost nákladů mezi výší úhrad péče v ČR a v zemích EU.

- Značně budou zatíženy také provozní fondy zdravotních pojišťoven (přičemž tendence MZ je, provozní fondy zdravotních pojišťoven snižovat). VZP ČR má procentuálně nejnižší provozní fond ze všech českých ZP. Ve srovnání se ZP evropských zemí je provozní fond VZP nižší cca o polovinu. Evropské ZP mají na svůj provoz cca 5-7 %, některé soukromé ZP kolem 8-12 %. VZP má nyní 3 %. Provozní fond VZP je limitován Ministerstvem financí. Vstup do EU si vyžádá vyškolené pracovníky, specialisty na každé úřadovně. Je bezpodmínečně nutné vybudovat informační systém, který umožní přenos informací mezi jednotlivými pracovišti, registrem cizinců a evidencí vlastních vyjíždějících pojištěnců. Postup uplatňovaný mezi státy je velmi administrativně náročný a složitý. První zkušenosti máme již ze současně platných smluv o sociálním zabezpečení. Nejsložitější a časově i administrativně nejnáročnější bude zřejmě agenda přeshraničních pracovníků - pendlerů, kterých jsou v ČR tisíce.

- Lze očekávat, že nemalý dopad na hospodaření zdravotních pojišťoven budou mít i několik let vázané - "umrtvené" finanční prostředky. Zdravotní pojišťovna zaplatí za zdravotní péči cizinců v českých zdravotnických zařízeních, ale může trvat i několik let, než obdrží tyto prostředky od kompetentní zahraniční instituce zpět. Jako příklad můžeme uvést sdělení finské expertky, že v současnosti si finská strana vypořádává s německým partnerem roky 1994 a 1995. Finští experti poukázali na nutnost řešení situace, která by zamezila tomu, aby tímto způsobem byla zatěžována pouze jedna pojišťovna, což by pro ni mohlo znamenat neřešitelné finanční problémy.

- Skutečně vážné obavy v nás vyvolává sdělení expertů doložené rozhodnutím Evropského soudního dvora ve věci péče vyžádané. Vzhledem k nesouhlasným projevům stávajících členských zemí a obavám o ohrožení zdravotních systémů v jednotlivých zemích věříme, že bude tento problém do doby našeho vstupu do EU vyřešen. Pouze na něj upozorňujeme, aby k němu mohlo české ministerstvo zdravotnictví zaujmout jednoznačné stanovisko a prezentovat je na mezinárodní úrovni.

- Naše zdravotní pojišťovna v minulosti opakovaně upozorňovala Ministerstvo zdravotnictví ČR na nutnost řešení stavu, kdy naprostá většina států EU uplatňuje tzv. "zástupnou platbu" ve vazbě na naši platbu pojistného za individuální pojištěnce. Problém nastává v případě, kdy podle platných nařízení EU bude česká zdravotní pojišťovna povinna z titulu zaměstnání živitele rodiny hradit zdravotní péči celé rodině. Jako příklad uvedeme finského pracovníka v Praze, který nechal ve Finsku nepracující manželku a 3 nezaopatřené děti. V ČR česká nezaměstnaná manželka hradí měsíčně pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů a za děti je plátcem pojistného stát. Jaký bude postup v případě finské manželky? Těžko lze připustit diskriminační postup vůči českým pojištěncům a akceptovat, že je postačující, že je plátcem pojistného u cizinců manžel. Navíc kalkulace pojistného zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných je provedena za jednotlivce, ne rodinu.

Závěrem bych rád uvedl, že jsme měli možnost se seznámit se studií "Systém zdravotního pojištění před vstupem a po vstupu ČR do Evropské unie" zpracovanou na základě zadání MZ ČR. Studie odhaduje dopad vstupu České republiky do EU na systém veřejného zdravotního pojištění mezi 1,2 - 1,6 mld.Kč. Zpracovatelé připouštějí, že celá řada příjmů, jež přepokládají, je nejistá. Takže v případě, že by se nepodařilo zvýšit úspěšnost výběru pojistného je možný schodek až 3 mld.Kč.