student

Dotazů na tuto problematiku je obecně poměrně mnoho. Proto ji vysvětlím více zeširoka a v souvislostech. Nebudete se doufám zlobit, že začnu mladšími kategoriemi. Snad pomůže informace k orientaci i ostatním.


Nezaopatřené dítě a zdravotní pojištění

Téměř dva miliony pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, za které platí pojistné stát, tvoří ve Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nezaopatřené děti. Již v tomto věku (do 18 let jejich zákonní zástupci) plní vůči zdravotní pojišťovně zákonem stanovenou oznamovací povinnost. Její porušení může pojišťovna pokutovat v závislosti na míře provinění až do výše 10 tis. Kč.

První povinnost vůči zdravotní pojišťovně mají rodiče, jako zákonní zástupci dítěte, ihned po narození dítěte, kdy musejí do osmi dnů oznámit narození u té zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka v den porodu. Za dítě pak platí pojistné stát až do ukončení povinné školní docházky. V této době oznamují rodiče zdravotní pojišťovně důležité změny, jako je změna trvalého pobytu dítěte, případná změna jména či příjmení dítěte, změna rodného čísla (do 30 dnů), nebo ztráta či poškození průkazu pojištěnce (do osmi dnů).

V zásadě lze říci, že nezaopatřenost dítěte se od 1. ledna 1996 posuzuje výhradně podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře , ve znění pozdějších předpisů. Až do ukončení povinné školní docházky je situace jednoduchá; dítě je považováno za nezaopatřené a plátcem pojistného je stát.

Složitější situace pro posuzování nezaopatřenosti nastává po ukončení povinné školní docházky, kdy se dítě považuje za nezaopatřené, maximálně však do 26. roku věku, jen v tom případě, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo
vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz
c) je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
vykonávat soustavnou výdělečnou činnost

Od 1. ledna 1999 žádný pojištěnec starší 26 let již nemůže být považován za nezaopatřené dítě a stát za něj z tohoto důvodu pojistné neplatí. Studenti starší 26 let, nejsou-li zaměstnáni, případně za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu (invalidní důchod, péče o dítě do 7 let, dávky státní sociální péče z důvodu sociální potřebnosti apod.) si musí sami platit pojistné, buď jako osoby bez zdanitelných příjmů, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné (měsíční zálohy, roční doplatek). V následujícím textu jsou uvedeny nejdůležitější zásady posuzování nezaopatřenosti dítěte.

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se považuje též
- docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy, vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky
- období školních prázdnin navazujících na skončení povinné školní docházky, zde ovšem v závislosti na tom, zda dítě pokračuje ve studiu, či nikoliv. Pokud dítě po ukončení povinné školní docházky
pokračuje bezprostředně ihned po prázdninách ve studiu na střední škole, považuje se za nezaopatřené po celou dobu prázdnin bez ohledu na to, zda je po dobu prázdnin výdělečně činné nepokračuje ve studiu, končí nezaopatřenost
a)posledním dnem prázdnin, navazujících na skončení povinné školní docházky (dnem 31. srpna), jestliže dítě během prázdnin nezačalo vykonávat výdělečnou činnost ani nemělo nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
b)dnem, kdy začalo vykonávat výdělečnou činnost nebo mělo nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
Ukončením nezaopatřenosti končí nárok na platbu pojistného státem. Tuto skutečnost musí zákonný zástupce dítěte oznámit zdravotní pojišťovně.

Za výdělečnou činnost se považuje zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, a samostatná výdělečná činnost, plyne-li z ní účast na důchodovém zabezpečení. Za výdělečnou činnost
se považuje též činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.


Studium na střední a vysoké škole

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje:

- studium na středních školách, speciálních školách a vyšších odborných školách v České republice (s výjimkou studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání)
- studium na vysokých školách v rámci akreditovaného studijního programu, tj. bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu, bez ohledu na formu studia (prezenční, distanční nebo jejich kombinaci) a bez ohledu na to, zda je student v době takového studia výdělečně činný
- příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností
- studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice
- další studium, popřípadě výuka v České republice, považované za studium na středních nebo vysokých školách, uvedené ve vyhlášce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 183/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se například o
- studium absolventů středních škol, kteří úspěšně vykonali
první maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři v
kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, v
jednoletých kursech cizích jazyků s denní výukou (musí se
jednat o kursy organizované právnickými a fyzickými osobami,
uvedenými v příloze k vyhlášce)
- studium uskutečňované v České republice zahraničními školami,
které nejsou školami vysokými a jsou uvedeny v příloze k
vyhlášce
- studium uskutečňované v České republice na školách působících
v ČR, uvedených spolu s obory tohoto studia v příloze k
vyhlášce (školy uskutečňující zahraniční vysokoškolské
studijní programy v ČR)

V době přerušení studia na středních a vysokých školách se nejedná o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a v této době nelze dítě považovat za nezaopatřené, za které je plátcem pojistného stát. Dojde-li však u dítěte k přerušení studia z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží okresní pojišťovně VZP potvrzení ošetřujícího lékaře, že v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, může být provedeno zařazení mezi nezaopatřené děti, za které platí pojistné stát.
Novým potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, dokdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole se považuje (bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době výdělečně činné) také:

- doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku
následujícího školního roku, tj. prázdniny mezi jednotlivými
ročníky střední školy
- doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě
stalo studentem jiné střední školy nebo vysoké školy
- doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo
studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří
kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo
studium na vysoké škole

Ve všech těchto případech však musí být splněna podmínka, že dítě pokračuje v dalším studiu bezprostředně, to
je bez jakéhokoliv přerušení.

Ukončení studia

Zvláštní úprava platí pro období po ukončení studia na střední a vysoké škole, na které již nenavazuje bezprostředně (plynule) další studium. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se zde pvažuje také:
- doba od úspěšného vykonávání závěrečné nebo maturitní zkoušky
nebo absolutoria na střední škole v květnu nebo červnu do konce
období školního vyučování školního roku, tj. do 30. 6.
příslušného roku, bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době
výdělečně činné, a doba školních prázdnin bezprostředně
navazujících na toto období nebo na skončení studia (poslední
prázdniny), kromě měsíců, ve kterých pocelý kalendářní měsíc dítě
vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na hmotné
zabezpečení uchazečů o zaměstnání
- kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně (podle § 55 zákona
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) studium na vysoké škole (bez
ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činné), a dále
následující kalendářní měsíc, pokud dítě nevykonává po celý tento
měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na hmotné zabezpečení
uchazečů o zaměstnání. V případě ukončení studia podle § 56
zákona č. 111/1998 Sb. (zanecháním studia, vyloučením ze
studia, nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního
programu, odnětím nebo zánikem akreditace studijního
programu), nesplňuje osoba od následujícího dne po ukončení
studia podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání a není
tedy nezaopatřeným dítětem, za které je plátcem pojistného stát.

Příklady ukončení nezaopatřenosti dítěte, pokud dítě již nepokračuje bezprostředně v dalším studiu:

Po vykonání maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky na střední odborné škole, absolutoria na vyšší odborné škole v květnu nebo červnu, a po ukončení studia s dokončením výuky ve školním roce, dochází k ukončení nezaopatřenosti takto:

- ke dni 30. 6. pokud je dítě výdělečně činné po celý měsíc
červenec, příp. déle
- ke dni 31. 7. pokud je dítě výdělečně činné po celý měsíc
srpen, ovšem jen při splnění podmínky, že není výdělečně činné po
celý měsíc červenec
- ke dni 31. 8. pokud dítě není výdělečně činné po celý
měsíc červenec ani srpen

Po ukončení studia na vysoké škole řádně (úspěšně) například v měsíci lednu, dojde k ukončení nezaopatřenosti takto:

- k 31. 1. pokud je dítě výdělečně činné po celý měsíc únor
- k 28. 2. pokud dítě není v únoru výdělečně činné po celý měsíc

Koná-li se absolutorium na vyšší odborné škole v měsíci květnu nebo červnu, platí stejná úprava jako při konání maturitní zkoušky. Pokud se koná absolutorium v lednu nebo v září, je dítě nezaopatřeným dítětem pouze do dne úspěšného vykonání absolutoria.

Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky či její opakování, je nezaopatřeným dítětem bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činné, takto:
- v případě střední školy a střední odborné školy do konce
školního roku, v němž měl studium ukončit, tzn. do 31.8.
příslušného roku
- u středního odborného učiliště a u vyšší odborné školy – do
konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se
měla závěrečná zkouška (absolutorium) konat

Při skončení studia na střední škole (učilišti), kdy dítě nedokončí výuku ve školním roce (např. vyloučení ze studia, zanechání studia), je dítě nezaopatřeným dítětem pouze do dne ukončení studia.

Oznamovací povinnost

V souvislosti s platbou pojistného státem za nezaopatřené děti upozorňujeme na zákonem určenou oznamovací povinnost. Tuto oznamovací povinnost klade zákon na pojištěnce, nikoliv na školu. Za nezletilé dítě (tj. do 18 let jeho věku) provádí oznamovací povinnost zákonný zástupce rodič. Pojištěnci VZP mají výhodu v tom, že této pojišťovně provádí většina škol po dohodě oznámení hromadně. Student (žák) by se měl dotazem ve své škole přesvědčit, zda právě jeho škola za něj oznámení provádí.

Kdo a co oznamuje

Zdravotní pojišťovně se oznamují takové skutečnosti, které mají vliv na platbu pojistného, zejména na povinnost státu platit pojistné. Všechna oznámení se provádějí do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje (pokud není uvedeno jinak).

Škola podle dohody s VZP oznamuje:

- zahájení studia, ukončení studia, přerušení studia na vysoké
škole a datum opětovného zápisu do studia po přerušení studia.


Student (žák), jehož škola výše uvedená oznámení neprovádí, oznamuje tyto údaje okresní pojišťovně VZP sám (resp. jeho zákonný zástupce).

Student (žák), jehož škola provádí oznámení způsobem dohodnutým s VZP, oznamuje navíc sám (resp. jeho zákonný zástupce):
- skutečnost, že zápis do 1. ročníku vysoké školy je až v říjnu
nebo listopadu, do 8 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti
dozvěděl
- dokladem je rozhodnutí o přijetí ke studiu a potvrzení o datu
zápisu (povinnost oznámení této skutečnosti není dána zákonem)
- zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti (oznámení o
zaměstnání provádí zaměstnavatel)
- ukončení nároku na zařazení mezi nezaopatřené děti po ukončení
studia, na které již bezprostředně nenavazuje další studium (je-
li osoba v té době zaměstnána, provádí oznámení zaměstnavatel,
je však nutno se o tom přesvědčit)
- přerušení a znovuzahájení studia na střední škole

Zaměstnavatel oznamuje u studenta (žáka):
- nástup do zaměstnání a ukončení zaměstnání během studia
- přestup od jiné zdravotní pojišťovny k VZP nebo od VZP k jiné
zdravotní pojišťovně,
- ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě (kód F),
zaměstnává-li zaměstnavatel dítě po skončení studia, na které
již bezprostředně nenavazuje další studium

Student s trvalým pobytem na území České republiky, studuje-li v zahraničí nebo nemá-li občanství ČR, plní oznamovací povinnost sám.

Student, který nemá v České republice trvalý pobyt, je v ČR účasten veřejného zdravotního pojištění pouze po dobu trvání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění oznamovací povinnost pak plní zaměstnavatel.


Podrobné informace k této problematice ochotně sdělí naši pracovníci ve všech okresních pojišťovnách
VZP ČR.

Kontakty
Centru informací VZP ČR
Orlická 4/2020, Praze 3

modrá linka 844 117 777

e-mail: info@vzp.cz
http://www.vzp.cz