Rozdeleni rizik

Já si osobně myslím, že hlavním kritériem pro rozhodnutí o složení portfolia je investiční cíl, který sledujete, pak investiční horizont a také to, jakou míru rizika jste ochoten přijmout.

Samotná velikost investované částky je jen pomocným kritériem. Pro někoho představuje sto tisíc celé úspory, pro někoho jiného představuje jeden milion korun prostředky, které může investovat, aniž by případné znehodnocení této investice významně ovlivnilo jeho majetkové poměry. V případě, kdy jsme na investované částce závislí, budeme investovat opatrně, představuje-li tato částka volné prostředky, na nichž nejsme závislí, můžeme investovat odvážněji.

Přidejme proto k vaší otázce další předpoklady: patříte do skupiny investorů, kteří jsou ochotni připustit určité, ale ne příliš velké riziko kolísání hodnoty, případně i ztráty části investované částky, a vaším cílem je maximální zhodnocení jednorázově vložené částky. Na investované částce nejste závislý a předpokládáte proto, že investici nebudete muset ukončit před plánovaným časovým horizontem. Nebudu proto rozlišovat velikost uvedené částky.

V takovém případě bych vám doporučil při investování na čtyři až pět let portfolio složené ze 45% z akcií, 45% z dluhopisů a z 10% peněžního trhu (to pro případ, že byste přeci jenom určitou částku potřeboval dříve). Pro většinu investorů bude výhodné investovat do akciových a fondů namísto investic do jednotlivých titulů. Pro dluhopisovou část můžeme vybrat dluhopisy s dobou do splatnosti 4 – 5 let, nebo využít dluhopisových fondů s obdobnou durací.

Jste-li opatrnější investor, můžete investovat jen do dluhopisů. Zde bych v současné době doporučil uvažovat například o hypotečních zástavních listech s dobou do splatnosti odpovídající danému horizontu. Čistý výnos kolem 3,5% ročně známý již v době nákupu dluhopisů není špatný. Další variantou jsou tzv. zajištěné fondy, na které se zde ptal Martin Staněk, nebo dluhopisy s kombinovaným výnosem, které fungují na podobném princiru.