Stavebni pozemek & Rozestavena budova

Dobry den. V minulem roce (2005) jsme zacali stavet rodinny dum na nasi parcele, a to na zaklade platneho stavebniho rozhodnuti. Parcela byla po cely rok 2005 evidovana v katastru nemovitosti (KN) jako orna puda. V prosinci 2005 jsme podali zadost o zapsani rozestavene budovy do KN (kvuli hypotece). Zapis rozestavene budovy byl proveden az v lednu 2006. V teto souvislosti doslo take k rozcleneni puvodni parcely na zastavenou plochu a nadvori (tj. plocha na ktere stoji rozestavena budova), a na ornou pudu (tj. zbyvajici plocha puvodni parcely). Budouci zastavena plocha (v souladu se stavebnim povolenim) vsak bude jeste vetsi, nez je plocha zastavena soucasnym stavem rozestavene budovy, resp. nez je nyni zapsano v katastru. V teto souvislosti bych se rad zeptal na nasledujici otazky:

(1) Kdy doslo k nabyti pravni moci zapisu rozestavene budovy do KN a prislusneho rozcleneni parcely? Je to datum podani zadosti (prosinec 2005) nebo datum provedeni zapisu (leden 2006)? Ktery stav mam tedy k 1.1.2006 povazovat jako platny pro ucely dane z nemovitosti? Zatím predpokladam, ze k nabyti pravni moci doslo az k datu provedeni zapisu (tj. v lednu 2006) a tudiz se vyse popsane zmeny nepromitnou do meho danoveho priznani pro rok 2006.

(2) Pochopil jsem spravne, ze tu část vyse uvedene parcely, která bude v budoucnu zastavena stavbou (v souladu s platnym stavebnim povolenim), musim vykazovat v danovem priznani jako stavebni pozemek bez ohledu na to jak je vedena v KN (a to tak dlouho dokud prislusne stavebni povoleni nepozbyde platnosti, resp. dokud nebude stavba zkolaudovana), a vlastní rozestavena stavba není vůbec predmetem dane z nemovitosti (a to tak dlouho, dokud nebude dokoncena a zkolaudovana)? V této souvislosti bych se chtel jeste zeptat posledni vec. Mohu v danovem priznani od vymery vyse uvedeneho stavebniho pozemku odecist plochu zastavenou zminenou rozestavenou budovou (prestože tato budova není ještě dokoncena ani zkolaudovana, a tudiz ještě není predmetem dane)?

Dekuji a s pozdravem, M.T.
Marek
14. 1. 2006 23:27

Odpověď

Podle ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozd. předpisů, se stavebním pozemkem pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, na kterou bylo vydáno stavební povolení a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby, na niž bylo vydáno stavební povolení. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se stavba, na kterou bylo vydáno stavební povolení, stane předmětem daně ze staveb nebo pokud stavební povolení pozbude platnosti.
Jak vyplývá z citovaného ustanovení, jako stavební pozemek se pozemek zdaňuje pouze ve výměře odpovídající zastavěné ploše budoucí stavby, přičemž zbývající část pozemku se zdaňuje tak, jak je evidována v katastru nemovitostí. Existenci rozestavěné stavby (i když je zapsána v katastru) zákon o dani z nemovitostí nezohledňuje, předmětem daně ze staveb může být jen stavba dokončená ve smyslu ustanovení § 7 téhož zákona. Rozestavěná stavba není ani předmětem daně ze staveb, ale pro potřeby tohoto zákona není ani stavbou.
Pojem "stavební pozemek" je pro potřeby daně z nemovitostí definován odlišně oproti právním předpisům, upravujícím stavební řízení a vedení katastru, tzn. že mj. neodpovídá v celé výměře druhu pozemku, evidovanému v katastru.
Ve Vašem případě uvedete v daňovém přiznání druh pozemku "stavební pozemek" ve výměře odpovídající celkové zastavěné ploše stavby, na kterou bylo vydáno stavební povolení (zastavěnou plochu rozestavěné stavby nelze odečíst), zbytek výměry pozemku bude přiznán jako orná půda.
Jindřich Klestil (Poradce pro silniční daň)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).