dodatečné přiznání k dani z nemovitosti

Dobrý den,
jsem vlastníkem lesů,které byly dříve zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení a byly tudíž osvobozeny od daně z nemovitostí. V daňovém přiznání jsem je z tohoto důvodu ani neuvedla,platila jsem pouze daň z nelesních pozemků. Nyní jsem však zjistila,že zmíněné lesy již od roku 2001 včetně jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských,které dani z nemovitosti podléhají. Chci se zeptat,jak mám tuto záležitost řešit-zřejmě dodatečným daňovým přiznáním - a za kolik let zpětně se musí daň přiznat a zaplatit a jaké penále event. pokutu za tyto nezaplacené roky může Finanční úřad vymáhat.
Dále se chci ještě dotázat na daň ze staveb. Na pozemku vedeném jako ostatní plocha jsme postavili a v roce 1997 kolaudovali novostavbu. Jelikož se na novostavbu vztahuje 15 let od kolaudace osvobození od daně ze staveb,myslela jsem si ,že v daňovém přiznání ,které jsem podávala ještě i za další pozemky a i za pozemek na němž stavba byla postavena,nemusím uvádět tu stavební parcelu s domem a že podám změnové daňové přiznání,až uplyne lhůta,po kterou je novostavba od daně osvobozena. Platím daň za celý pozemek tak jak byl před postavením domu. Může mne Finanční úřad nějak postihnout za to neuvedení stavby v daňovém přiznání i když tím zatím žádná daňovám povinnost za stavbu nevznikla,neboť ještě neuplynulo 15 let od kolaudace. Mám to rovněž řešit dodatečným přiznáním,kde bude stavba uvedena jako prozatím osvobozená od daně z nemovitosti? Děkuji.
14. 1. 2006 13:01

Odpověď

1) Jak správně uvádíte, je třeba podat dodatečné přiznání k dani z nemovitostí, a v něm uvést předmětné pozemky hospodářských lesů.
2)Osvobození novostaveb obytných domů podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozd. předpisů, patří mezi ty právní důvody osvobození, které je podle odst. 6 téhož ustanovení nutno uplatnit v daňovém přiznání. Dům je proto třeba uvést v daňovém přiznání (i tehdy, jde-li o dodatečné přiznání) a uvést u něho důvod a výši nároku na osbobození. Důležitým údajem je rovněž rok dokončení stavby, potřebný pro určení doby trvání, respektive roku ukončení osvobození.
3)Podle ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozd. předpisů,nelze daň vyměřit ani doměřit či přiznat nárok na daňový odpočet, po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde současně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat. Výjimkou jsou případy podle odst. 2 téhož ustanovení, v nichž byl před uplynutím uvedené lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, kdy běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven.
Ve Vašem konkrétním případě lze dodatečná daňová přiznání v roce 2006 podat na zdaňovací období roků 2003, 2004 a 2005, a to za předpokladu, že nedošlo k prodloužení lhůty ve smyslu odst. 2 citovaného ustanovení (tj. že by Vás např. správce daně v roce 2005 vyzval k podání dodatečného přiznání na rok 2002).
4) Podle ustanovení § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozd. předpisů, činí penále za pozdní platby daně 0,1% nedoplatku za každý den prodlení nejdéle do 500 dnů prodlení, a za další dny penále ve výši 140% diskontní úrokové sazby ČNB platné v první den kalendářního čtvrtletí. Z daně, doměřené podle dodatečného daňového přiznání, se penále vypočte poloviční sazbou, tj. 0,05%.
Jindřich Klestil (Poradce pro silniční daň)
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).