povinné ručení

Také vás nebaví platit vysoké pojistné za povinné ručení? Zvyšující se tendenci má na svědomí vysoká nehodovost a stoupající počet vyplacených financí poškozeným stranám. A bude hůř.

V pojišťovnách nemají o legraci nouzi a co jsou schopni někteří klienti napsat, dokáže po přečtení rozproudit naši bránici. Několik silvestrovských tipů k nám do redakce došlo i z dalších společností. Nejen legrace, ale i odvaha ukazují na charakter některých zaměstnanců.

Zatímco banky si mnou ruce nad loajální klientelou, pojišťovny příliš loajální zákazníky nemají. A navíc ani současná spokojenost zákazníka nezaručí pojišťovně, že o svého klienta napřesrok nepřijde.

O výši základní sazby povinného ručení u většiny pojišťoven už nerozhoduje jen druh vozidla a kubatura jeho motoru. Cenu ovlivňuje čím dál více různých parametrů. Pojišťovny tvrdí, že cenová segmentace je spravedlivější. To ale vůbec nemusí být pravda.

Zhruba na desetikorunu denně vyjde většinu z nás koupě klidu, že v případě nehody nezaplatíme škodu z vlastní kapsy. V letošním roce navíc přibyla konkurence a na trhu začaly působit další dvě pojišťovny s nabídkou povinného ručení.

Konec monopolu povinného ručení skončil v České republice k 1. lednu 2000 a na Slovensku to bylo o dva roky později. Slovenský zákon o povinném ručení auta ovšem z části vycházel už z existujícího českého zákona.

S koncem kalendářního roku se pojišťovny předbíhají ve výhodných nabídkách na povinné ručení. „Neboural jste alespoň 3 roky? Přijďte k nám, zdvojnásobíme vám bonus.“ Ale pojišťovny neměří všem spravedlivým metrem. Na piráty silnic tak doplácíme všichni. Přitom, jak jsme zjistili, v Rakousku to jde i jinak.

S podzimními měsíci pojišťovny opět přicházejí s lákavými nabídkami, aby přetáhly stávající zákazníky konkurence a nalákaly nové. Přestože dnes není nutné mít povinné ručení jen od ledna, konkurenční boj přináší výhody hlavně pro klienty pojišťoven.