Minimální mzdu je naopak dobré postupně zvyšovat. Práce se opravdu má vyplatit, jinak posilujeme lidi, kteří nechtějí pracovat. Slováci ji dnes mají vyšší než my. Chtějí se dostat na 60% průměrné mzdy. Zrovna dnes jsem sledoval diskuzi s předsedou strany Smer, Robertem Ficom. A také tam mj. zaznělo, že zaměstnavatelé si za poslední roky vytvořily prostor pro navyšování mezd. To platí samozřejmě i pro ČR. U nás se dává velký prostor opozičním stranám a jejich rétorice, jak minimální mzdy dusí podnikatele. Tuto písničku stále zpívají strany jako ODS či TOP 09. Ještě se k nim přidávají STAN a tu a tam i ani ryba ani rak - Lidovci. Pokud bohatnou firmy, mají z toho profitovat i jejich zaměstnanci. Dokázal by dlouhodobě někdo z vás vyžít s příjmem kolem 11 - 12 tisíc měsíčně? Optimálně by pracující člověk neměl mít nárok na sociální kompenzace. Což dnes bohužel není.
Rozumím těmto argumentům, ale: Jestliže má práce nějakou hodnotu pro zaměstnavatele odpovídající jisté úrovni mzdy - momentální výše minimální mzdy, tak její hodnota nevzroste tím, že ji vláda zvýší, že ji předepíše zvýšit. Co udělá podnikatel, ne stát, který si může peníze vydávat, jak chce? Žít na dluh...? Ale drobný podnikatel, co zaměstnává 5 lidí za minimální mzdu, jejichž produktivita práce se nemění? 1 propustí. Tohle málokdo chápe, a proto dostávám za svůj shora vyjádřený rezervovaný, avšak realistický, střízlivý, postoj ke zvyšování minimální mzdy mínusy. To není asociální postoj, já lidem přeji dobré výdělky a uznávám i dané argumenty, že práce se má vyplatit - zaměstnanci. To by měla být naprostá samozřejmost. Jenže, co když se nevyplatí zaměstnavateli? A to je oč tu běží. A to je základ. Jakkoliv jsem sociálně cítící člověk a všechny právní rady tu dávám zaměstnancům, ne zaměstnavatelům, tedy všechny mé články jsou psány z pohledu zaměstnanců. Hezké jsou ideály, teorie, ale jejich kriteriem je praxe. Nejsem ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel, takže si dovoluji mít objektivní nadhled a nedívat se na to subjektivně. A především, vážení, vy zapomínáte na to, že současně se zvyšováním minimální mzdy se zvyšují též nejnižší úrovně zaručené mzdy (to už o tom mám napsat zase článek, zase se opakovat, už několik let to nepřipomínám, protože by to nebyla tvůrčí práce), tudíž vlastně další stupně minimální mzdy pro různé profese. Ten 1. stupeň, tedy minimální mzda, se týká jen minima lidí v těch nejhůře odměňovaných profesích. A dostát oněm dalším - vyšším minimálním mzdám - mnohem lepší a výstižnější byl dřívější termín minimální mzdové tarify - není pro zaměstnavatele legrace. Takže ono tu neběží o 13 350 Kč, ale o mnohem více peněz, které musí zaměstnavatel vydat. Zvyšování minimální mzdy může vést k nezaměstnanosti, to jsem přitakal jinému čtenáři, jenže ono může vést i k vyhánění lidí ze zaměstnání do švarc-systému, do nejistoty, tím si ubližuje i stát, protože od OSVČ vybere na pojistném mnohem méně než od zaměstnavatele + zaměstnance. Prostě hodnotu práce nemůže určovat úředník na MPSV. Myslíte si třeba, že moje měsíční kvalifikovaná práce pro tento server je ohodnocena minimální mzdou, myslím tou nejnižší? Kdeže. O tom si mohu nechat jen zdát. (Fakt se musím smát, když mi tu čtenáři vzkazují, že nerozumím obyčejným lidem, protože jsem milionář a že vydělávám šílené peníze psaním hloupých neužitečných článků.) Stejně tak si o minimální mzdě mohou nechat zdát OSVČ, kteří dělají stejnou práci jako zaměstnanci v těch nejhůře odměňovaných profesích, jimž odpovídá onen nejnižší stupeň zaručené mzdy, tedy minimální mzda. Pochopeno, prosím? Je hezké přát lidem více peněz, ale musí na to být.
Minimální mzda je ostuda země. Němci se kterými jsem často byl v obchodním styku nevěřili, že zde je (v té době) minimální mzda na úrovni asi 380 euro. Přitom náklady na život už v ČR šlapou na paty těm německým. Dobře, zaplatíte tam za každou návštěvu lékaře 10 až 15 euro. 100 % obyvatel je automaticky přihlášeno k placení koncesionářských poplatků za TV i rozhlas včetně každého cizince, který tam žije a pracuje. Nelze se této povinnosti vyhnout, jak zde v ČR. Zde to stále ještě jde. Nájem je také vyšší, od mini garsonky za zhruba 500 - 600 euro někde v zapadákově až třeba po několik tisíc euro například v Mnichově za středně velký byt v širším centru velkoměsta. Zboží v supermarketech mnohdy v průměru až o třetinu levnější a hlavně mnohem kvalitnější. Například srovnání cen nových bytů v Hamburgu a Praze vychází +- stejně. Přitom plat je v přístavním městě asi 3 krát vyšší ve srovnání s Prahou, mimo Prahu 4 krát.
naklady na zivot u nas ze nemecku slapou na paty?
vazne? pred cca 2 lety jsem potreboval litat po evrope tak 2-3 tydne a bylo pro me nejlepsi spojeni z vidne. takze jsem si tam pronajal garsonku 30m2, na uplne periferii cca 15min od letiste. byla levna i s vodou a elektrikou pouhych necelych 1500€.
podobne kdyz jsem byl s rodinou v heidelbergu na par mesicu (6-7 let zpet) jsem platil za 3+1 (opet mimo centrum) pres 2700€.
a to nemluvim o sluzbach od autoservisu (zkuste si nechat prezout kola v nemecku za 18€), kadernik/holic, divadlo, restaurace, skolka ....
takze tolik k tomu "slapani na paty", nemate ani predstavu co co stoji a nepredpokladam, ze by ceny od te doby padly na tretinu.