Vlákno názorů k článku Zrušit bankovních poplatky? Nesmysl! od bopo - V článku vysvětluje autor důvody, proč musí existovat...
-
bopo (neregistrovaný)V článku vysvětluje autor důvody, proč musí existovat známé bankovní poplatky, dále vylučuje případné kartelové dohody finačních ústavů atd. Museli bychom samozřejmě, pro dostatečné posouzení těchto, ale i protichůdných informací, důkladně znát finanční hospodaření jednotlivých bank u nás i jinde ve světě, znát jejich finanční toky a tvorbu jejich zisku a porovnáním určit, proč vlastně jsou (nejsou) dotčené poplatky nutné, či do jaké míry.Toto obecné tvrzení o nezbytnosti bank. poplatků zde zůstává jen pouhým tvrzením, neboť právě jen konkrétní posouzení a analýza by mohla vnést více světla do této problematiky.
Naopak, v obecné rovině lze myslím jednoduše vycházet ze základního principu existence bank, jejich činnosti a co vlastně jsou ony "služby", které jsou bankami poskytovány:
1. Banky poskytují úvěry, to je služba na které profitují, zjednodušeně řečeno, to je jejich předmět podnikání, zde mohou tvořit zisk a za poskytnutou službu si jistě mohou určit třeba i jaké poplatky si naúčtují a za co. Zde je výše úroků vskutku věcí jich samých, nejde o nic nemorálního, v této rovině nelze nic vytknout, neboť každý, kdo potřebuje jejich službu, musí přistoupi i na nabízenou cenu, nebo si vybrat a pod. Jistě se zde uplatní v celé své moci i ruka trhu.
2. Banky si půjčují peníze od obyvatel. Bez těchto půjček by nemohly dostatečně vydělávat, nemohly by poskytovat tolik úvěrů, zisk by nebyl žádný, nebo výrazně menší. Za vypůjčené peníze sice zaplatí svým věřitelům úrok a není už důležité, jak je úrok vysoký - zde znovu jistě platí tržní vztah mezi věřitelm a dlužníkem (bankou).
Problém ale nastává v momentě, kdy si banka začne vybírat různé poplatky - vlastně zato, že si od někoho půjčila peníze. Poplatky jsou nazývány různě,popl. za zřízení, vedení či zrušení, za došlé či jiné platby,vklady, výběry atd. Všiměme si například poplatku za vedení účtu, ten se pohybuje někde na úrovni 50,.K za jeden měsíc. vždyť ale skutečné náklady na vedení jakéhokoli účtu nemohou být tak vysoké. Ale i kdyby snad byly, platíme bance za to, že si od nás půjčila peníze a vede o tom někde v počítači záznam. To jistě nemá žádnou logiku.Bez tohoto záznamu (účtu) by nikdo nikomu nepůjčil ani korunu, to přece není žádná služba, toje jen základní předpoklad, aby vůbec mohly být peníze půjčeny.
Vklady obyvatel i firem jsou půjčky bankám a nic jiného. Je pravda, že moderní způsob života jaksi s bankami počítá, kdo by nevyužíval aspoň minimálně služby bank, bude mít určité problémy či těžkosti. A zde je dle mého názoru jádro pudla. To si banky dobře uvědomily a jen této situace dobře využívají. Samozřejmě, že jsou od toho, aby generovali zisk. Truhlář také musí vytvářet zisk. Když mu ale zaplatíte zálohu na třeba židli a on vám zvedne cenu o poplatek za to, že musí vaši zálohu někde evidovat, hned jdete jinam. To je známý tržní mechanizmus, který ale v případě bank příliž nefunguje. Poplatky u jednotlivých ústavů se totiž moc neliší, všude jsou jiné, co ušetříte na jednom, na druhém zas proděláte, je v tom zajímavý zmatek, situace je dobře známá. Není třeba kartelových dohod pro navození tohoto stavu. Jen trochu šikovnosti, využít situaci a penízky se hrnou - zadarmo.
Půjčili jsme si peníze a jěště nám za to platí. Není to nádherné ? -
Pavel (neregistrovaný)Banky
1. Poskytují úvěry. k jejich krytí používají spořící produkty. A ty jsou zcela bez poplatků (aspoň já nevím o bance (nepočítám stavební spořitelny), která by si za vedení spořícího účtu účtovala poplatky).
2. Poskytují službu platbního styku. K tomu vedou běžné účty, a protože poskytovanou službou je platební styk, tak si to taky nechají zaplatit.
Kdyby poskytovaly platební styk zadarmo, projevilo by se to nutně na úrocích ze spořících produktů a tím by byli jední zákazníci šizeni na úkor druhých. A navíc křížové financování produktů je, pokud vím, zakázané. -
JirkaZ (neregistrovaný)Souhlasil bych pokud bude platit pravidlo, že banky nesmí s penězi na běžných účtech ( či přesněji na netermínovaných vkladech) nakládat. Tím myslím,že mají mít v každém okamžiku k dispozici tolik peněz, aby je mohli okamžitě a plně vyplatit.
Jenomže takhle to nefunguje. Realita je taková, že si nechají zaplatit za vedení účtu, za došlou platbu apod. a ty peníze ještě použijí pro svoje finanční operace.
O zákazu křížového financování nic nevím, ale věděl bych, jak ho obejít. V době, kdy téměř všechny náklady banky jsou fixní, to není žádný problém. -
jezevec (neregistrovaný)Souhlas.
Nikdo netrvdí, že transakční náklady bank jsou nulové. Ale ve všech ostatních odvětvích, včetně těch které mají ziskovou marži o tisíce procent nižší - jsou tyto transakční náklady kryty základní režií. Alespoň nikdy jsem u žádného podnikatele nedostal na faktuře
vyúčtované položky "poplatek za vystavení faktury", "poplatek za zaúčtování úhrady", "poplatek za vedení odběratele v adresáři účetnictví" - - - přestože všechny tyto náklady prokazatelně existují a jsou prokazatelně nenulové.
Podobné je to s redunantními službami, jako například úvěrový účet - neznám žádný jiný segment podnikání, kde by si dodavatel mohl dovolit každému odběrateli vést na jeho náklady zvláštní bankovní účet - a to jsou počty transakcí nesrovnatelně složitější, než jedna splátka za měsíc, typická pro splácení úvěru. Přesto banky umíněně vedou "úvěrové účty" nahovno, namísto aby platby rozlišovaly variabilním symbolem jako jakýkoliv jiný dodavatel služeb. -
Ital (neregistrovaný)proč nesmysl???? jen za letošní rok měly banky čistý zisk kolem 30 miliard!!! Když si promítnu rozdíl mezi procentní sazbou za úvěry a za uložené peníze, tak si myslím, že by jim zrušení poplatků tolik neublížilo. Vždyť to srovnej se zahraničím: téměř všechny služby zdarma. Vydělávají na tom, že jim tam lidi peníze dávají a unás platíme i zak příchozí platby (např. ČSOB - 7,- Kč - myslíš, že jsou to skutečné náklady?
-
Michal Kára (neregistrovaný)Kecy. Viz vyse cisla z vysledovek bank. Ceska sporitelna: Podil poplatku na prijmech 31%. Rakouska cast Erste: Podil poplatku na prijmech 35%. (Nebo Rakousko snad neni zahranici? ;-) )
Jinak pokud by se napr. Ceska sporitelna vzdala vsech poplatku, klesne ji provozni zisk na necelou tretinu. Komercka je na tom zhruba podobne. -
Ital (neregistrovaný)ale pravě v tom to je, příteli Michale Káro, banky sedi na zadku a přijímají poplatky, které jim zpracovávají počítače- jinak řečeno v podstatě bezpracny, zcela jistý bezrizikový zisk. Pokud by se např. tvoje Spořitelna, nebo Erste vzadla části poplatků a začala podnikat (nejen půjčovat 0,3%- 12%) tzn. např. obchodovat na trzích ve větší míře, tak nemůže přijít o třetinu zisku (ale v tom je riziko, viď). Mně jde právě o to, že v každém podnikání je veliké riziko, zatímco banky si naúčtují pevně stanovené neřestné poplatky, pokud půjčí peníze, tak si je nechá zajistit deseti zárukami. Z toho plyne, že jen přehazují naše peníze a my za to platíme.
-
Radek (neregistrovaný)Ale, ale, že by banky byly bezrizikové podnikání? No, nepovídejte! :-)
Pokud se vám nelíbí podmínky ve vaší bance, jděte k jiné. Možnosti v ČR máte a nemusíte za transakce platit nic, nebo téměř nic. Pokud to udělá větší množství lidí, pak banka, která má vysoké poplatky, zkrachuje. Stejně jako když si podnikatel bude účtovat ceny, které jeho zákazníci neakceptují. -
Ital (neregistrovaný)Heuréka, přesně to je moje idea, kterou jsem popsal kdesi výše. Dohodnout se odejít od bank, které nás berou "u huby" a nechat je kleknout. Ostatní se budou spíš starat, aby si nás udržely.Tady ale hraje roli lenost (i moje). Poplatky mě štvou, ale nejsou stále tak vysoké, aby mi stálo za to obíhat všechny organizace, kde mám napojené svoje číslo účtu. A chcete říci, že bankovní poplatky, nebo stokrát půjčky (i když jich je poměrně dost) představují pro banky rizikok pádu? Ani náhodou - když chcete půjčti máte povinnost - platit pojistku, záruky druhé, případně třetí osoby jsou zcela jasné, ještě více se rozšiřuje záruka nemovitostí, které rozhodně na ceně neklesnou........ a kromě toho si každoročně vytvářejí rezervy na problematické úvěry. Ne, ne, banka, to je podnikání, které má nesrovnatelně menší riziko, než, kterýkoli podnikatel v průmyslu, už nemluvím o zemědělství apod.a o tom jsem přesvědčen.
-
Martin (neregistrovaný)Vidím, že o bankovnictví nevíš opravdu vůbec nic, ale máš pocit, že tvůj názor nelze ničím rozbít.
Obchodování bank na finančních trzích je velice strikně vymezeno a rozhodně zisky z takových obchodů tvoří část zisku v desítkách procent. Není to určitě náhoda, že velké banky jsou i u nás zakládajícími členy burz a dokonce jejich spoluvlastníky.
Ovšem vzhledem k možným rizikům, která jsou se všemi finančními trhy spojena, nemůže v žádném případě banka zaměnit příjmy z poplatků a provizí za zvýšení potenciálu výnosu z obchodů na finančních trzích navýšením objemů rizikovějších obchodů. Je naprosto logické, že diverzifikací ziskových složek banky pro své akcionáře zajišťují sice možná potencionálně nižší zisk, než by přineslo zvýšení objemů na rizikovějších složkách, ale to si prostě a jednoduše dovolit nemohou.
Konečně každý rozumný podnikatel se snaží rozšířit portfolio své výroby nebo poskytovaných služeb, aby ho recese v jednom segmentu ihned nepoložila na lopatky. -
Ital (neregistrovaný)ale tady nejde o rozbíjení mého názoru. Je mi jasné, že současná ekonomika všude v rozvinutém světě je postavena na generování stále větších zisků. Na tom je postavena i odměna vedení. Všimni si, že když v nějakém podniku klesne zisk meziročně o l - 2%, co to udělá s akciemi! a právě tato orientace na stále rostoucí ziskyk představuje tlak na zvyšování poplatků. Nebo jinak. ruku na srdce - tobě se opravdu zdá, že úrok z vkladu je cca 0,5% a když si jdeš půjčit, tak se všemi zárukami o kterých jsem psal výše, účtují 12%?? Zdají se ti všechny poplatky opodstatněné. Ani jeden znich ti nepřipadá jako vyděračský pro lidi, kteří bance vlastně svěřují peníze, které ony používají na půjčky, nebo obchody na akciových trzích? A jeden dotaz osobní - pracujete v bance, nebo podobném sektoru?
-
Martin (neregistrovaný)V bance nepracuji. Jsem "pouhý" ekonom.
Pokud jde o zisk, tak si skutečně nemyslím, že by ČS položilo snížení zisku třeba i o 3mld. Ovšem jestliže by došlo třeba i jen k 50-ti% snížení výnosů z poplatků, potom by to do celkového zisku mělo mnohem větší dopad než prostou matematikou vypočitatelných 1,5mld. Těžko se tyto souvislosti budou vysvětlovat někomu, kdo ekonomice rozumí jen okrajově.
A pokud jde o výši a oprávněnost všech poplatků, tak si samozřejmě nemyslím, že se dají všechny ospravedlnit. Ale když dojde na rušení, potom musí mít ještě před tímto krokem banka mít přesně spočítáno, jestli jim snížení onoho konkrétního výnosu nahradí něco jiného - navýšení objemu, noví klienti atd. atd. -
ital (neregistrovaný)Tak se pokus to vysvětlit "pouhý ekonome". Já sice pracuji "pouze" jako asfaltér u Skansky, ale je mi jasné, že zisk byl vždycky výnosy bez nákladů. Když tedy pominu, že po zrušení poplatků zůstane určitá část nákladů, které je nezbytné spojit s jejich administrativou, přesto si myslím, že je to malichernost. Naopak při zrušení poplatků je možné počítat s přílivem klientů, kteří mohou nahradit propady.Zvláště by mě zajímaly ty další propady spojené se snížením výnosů z poplatků. Beru tuto debatu nejen jako přehled názorů, ale snad se i poučím. Děkuji předem
-
Ital (neregistrovaný)Proč pořád vycházíte z předpokladu, že když se sníží výběr peněz z poplatků, tak hospodaření banky zcela zhroutí.Fungování banky přece nestojí na popplatcích! A že by byl snížován rating jakékoli organizace, nejen bank,na základě snížení zisku o určité procento? Zde se, podle mě, posuzuje podnikatelské "zdraví" a perspektiva banky, její dluhy, vazby na "matku" a zejména její rating. Ale to je pohled asfaltéra, možná že ekonom to vidí jinak
-
Martin (neregistrovaný)Banky mají velice přesně zmapované, kolik % klientů by odešlo, kdyby se poplatky zvýšily o X% a kolik kdyby to bylo dokonce o Y%. Zároveň vycházejí z marketingových průzkumů, které naopak totéž říkají o klientech jiných bank – jestliže se rozdíl mezi jejich a našimi poplatky změní o X% v náš prospěch, potom by od nich mohlo přejít K% nových klientů. Jenže!! Jestliže by to snížení bylo natolik výrazné, že by to pro druhou srovnatelnou banku znamenalo nebezpečí hromadného exodu klientů, potom ta druhá banka rozhodně nabídne svým stávajícím klientům obdobné výhody, aby se jim odejít už nevyplatilo. Ovšem je fakt, že když tohle nastane, tak by to zasáhlo zisk všech zainteresovaných bank. A to je situace nežádoucí. Proto se tyto banky budou přetahovat vždycky jen o malé procento těch nejsenzitivnějších klientů.
Koneckonců se můžeš podívat na situaci na našem trhu – existují tady malé banky, které nabízejí poměrně velké úspory v poplatcích, ale stejně to s největší masou klientů usazených ve „velké bankovní trojce“ žádným zásadním způsobem nehne a to ani v místech, kde jsou „malé“ a „velké“ banky přímo vedle sebe.
No a pokud by došlo k náhlému výpadku příjmů z poplatků, tak mimo snížení zisku by to přineslo také velkou nejistotu mezi investory, kteří nakupují bankovní akcie kvůli vysokému potenciálu výnosu ve formě dividend. To by jednoznačně vedlo k poklesu hodnoty akcií a jediné, co by to přilákalo by byl spekulativní kapitál (toto není pejorativní označení, ale skutečný terminus technicus). Spekulati nejsou orientovaní na zisk z dividend nebo na nárůst hodnoty cenných papírů v delších časových horizontech, ale naopak na rychlé zisky z velké volatility některých aktiv. Ovšem velký podíl spekulativního kapitálu s sebou nese nejistotu. A ta bankovnímu sektoru rozhodně neprospívá. No a nejistota = riziko. A to poslední, co klienti chtějí, když jde o jejich prachy, to je riziko. Stačí si dvakrát za týden přečíst v novinách, že jejich banka ztrácí na burze po desítkách procent a už je tady tlak na výběry, ztráta likvidity atd. atd.
Takže si určitě myslím, že poplatky by měly klesat, ale nečekám, že se tak stane ze dne na den. A ten kdo si tohle myslí, tak je blázen. Spíš to dopadne tak, že poplatky za jednu službu budou nahrazeny poplatky za služby jiné a nebude docházet ke skutečnému snížení poplatků, ale spíše k jejich restrukturalizaci. V téhle diskuzi se můžeš dočíst, jak je to s poměrem příjmů z poplatků a provizí u bank v zahraničí a u nás. A přestože se všichni pohoršují nad tím, že tady se zpoplatňují služby, které jsou jinde zadarmo, tak nějak zapomínají poukázat na to, že v zahraničí se zase zpoplatňují služby, které se tady třeba zatím skoro nevyužívají. -
jezevec (neregistrovaný)Zkusme aritmetiku páté třídy základní školy.
Základ = 0,2 (průměrný úrok na vkladech v %)
Výsledek = 10 (průměrný úrok na úvěrech v %)
Určete úrokovou míru.
Pokud vám vyjde jiné číslo než 5000, můžeme o tom dále diskutovat.
A připiště mi sem prosím jedinou nebankovní firmu, která má obchodní marži alespoň 100% - a za zaúčtování faktury vystaví fakturu na další korunu poplatku, nebo účtuje zapoštovné za odeslání faktury. -
nemo (neregistrovaný)Co takhle uvažovat také s likviditou. Peníze na běžných účtech, které musí být k výplatě kdykoliv hned k dispozici, nejsou přímo použitelné jako zdroj pro úvěry se splatností v řádu let. Proto ten úrokový diferenciál. Navíc ani třeba u hypoték se splatností například třicet let nemá banka žádnou jistotu, že klient dluh předčasně nesplatí po uplynutí prvního období fixace úrokové sazby. Atd.
ČLÁNKY DO MAILU