Pak se tedy musím zeptat, proč neplatím při koupi jiných produktů podobné poplatky:
- Poplatek za vstup do prodejny
- Poplatek za vystavení faktury
- Poplatek za zpracování zakázky
- Poplatek za přijetí peněz
Existuje pojem "bankovní marže". To je rozdíl v úrocích, za které si peníze půjčím a za kolik mně je banka půjčí. To je přece základní business model banky. Bankovní poplatky jsou jenom přívažek a snaha vydělat další peníze. Docela i chápu některé poplatky, například převod peněz do zahraničí. Ale už méně se smiřuji s tím, že platím i za to, že mně zaměstnavatel pošle peníze na účet. Málo, ale přece.
Tyto bankovní poplatky jsou výrazem značně nedokonalé konkurence v bankovní / stavebně spořitelní (to zejména) branži. Zejména stavební spořitelny využily situace, kdy jejich počet je omezený a klient si smlouvu nemůže jednoduše přenést jinam.
... dokud bude Fio družstevní záložnou. Bohužel a naštěstí tento způsob poskytování finančních služeb má své mantinely a jen těžko se srovnává s bankami.
To mluvím o bankovních službách jako celku. Jak ale na tomto konkrétním příkladě lze ukázat, tak v určitých přesně vymezených službách může být tento způsob podnikání zajímavou alternativou a ve svém rozsahu i určitou konkurenční výhodou.
Chci věřit, že to nedopadne jako s podvodnými kampeličkami v devadesátých letech, které naprosto překračovaly rámec vhodný pro družstevní podnikání a jejichž zakladatelé měli jediný cíl - okrást družstevníky nalákané na sliby obrovských zisků.