to vůbec nesouvisí s datem inkasování částky. Problém je v samotném SIPO. Pošta inkasuje peníze pro každého, kdo ji o to požádá a uvede vaše spojovací číslo. Jinými slovy, kdo zná vaše spojovací číslo může od vás inkasovat, ať se vám to líbí nebo ne. Zkušenosti s neoprávněnými platbami přes SIPO ukazují, že pošta není schopna nebo ochotna, problematickou platbu řešit, či pro příště alespoň zakázat, a odkazuje postiženého klienta přímo na adresáta platby, ať si to vyřídí spolu sami. Jediná možná zbývající reakce pak je SIPO zcela zrušit, jenže i to bývá pro poštu problém, pokud v SIPO figuruje alepoň jeden aktivní příjemce. Nezbávý pak nic jiného než SIPO zcela zakázat ve vlastní bance.
On to zas nemůže být úplně kdokoli a kdykoli. Inkasující strana můsí mít smlouvu s poštou o využívání SIPO - tu ale může uzavřít kdokoli, takže to nic neřeší, snad jen to že příjemce peněz není anonym. Někde na stránkách pošty se dá najít seznam v Excelu. Jsou to stovky nebo tisíce adresátú plateb.
v podstate ANO. Koncept SIPO je v zásadě nezabezpečený, pošta platbu pouze zprostředkovává do jedné, za obsah odhaduji neručí. Ostatně zkušenosti z reklamace plateb ukazují, že postižený klient se na radu pošty musí obrátit na příjemce platby. Přitom nemusí jít jen o zloděje. Poskytovatel služeb může například odběrateli třeba svévolně navýšit platbu. Ten, pokud se zvýšením nesouhlasí, nemá žádný nástroj jak jedtnolivou platbu limitovat stropem nebo zakázat. V zásadě může jen vše v SIPO automaticky platit, nebo zakázat svojí bance inkaso pro SIPO.
Je ostatne docela zajimave, jak nekteri hlasiti kritici SIPO, jakozto nezabezpeceneho a v dobe internetoveho bankovnictvi zcela nesmyslneho zpusobu plateb, najednou vsechno prevadeji zpet na SIPO, jen aby dostali bonus 2%. Najednou tyto zasadni bezpecnosti nedostatky nevadi, a kdo plati SIPO uz neni hlupak ale financni genius. Obrat o 180 stupnu.
Jak už někdo jiný vám potvrdil, máte pravdu. Proto jsem to v článku zmínil. A bohužel Citibank číslo SIPO uveřejňuje na výpise, takže je nutné střežit i výpis ze Citibank.
Neznám platební nástroj, který by byl bezpečný. Je na každém, aby zvážil, jak co a jak používá. Vybílit se dá účet, peněženka, karta. V článku jsem nezmínil rizika bezkontaktního placení. Důležité je vědět, co a jak střežit. Dočasně (pro jistotu) jsem kartu blokoval už několikrát a snad i díky tomu jsem žádné peníze neztratil. Co se týká hotovosti v peněžence, je statistika horší, ale u mě hodně let stará.
SIPO zrušit nejde. Byl jsem překvapen, ale jednání na hlavní poště v Brně nikam nevedlo. Ano, zrušíte všechny platby na něm, ale riziko neoprávněného požadavku inkasa trvá na věčné časy a nikdy jinak. Proto bych na rozdíl od autora radil. Oželte dvě procenta pro Vaši bezpečnost a SIPO zahrabte hluboko do propadliště socialistických dějin.
Neznám strastiplnější zážitek než návštěvu České pošty u nás na Praze 13. Při každé návštěvě ČP se vracím do 80. let 20. století.
Dnes už si moc lidí produkt, při jehož zřízení musíte v lepším případě vystát 20 minutovou frontu nezřídí (totéž při každé změně). Kdyby to šlo elektronicky, tak bych pouvažovat.
Taky jsem se setkal s nazorem, ze mi CP SIPO nezrusi, ze se rusi/deaktivuje automaticky po stanovene dobe pokud tam neprobehne zadna platba.
Je to nejake interni pravidlo/predpis nevim, maji ho navrceny vsechny zamestanci CP a proste si nevi rady.
Na strankach UOOU jsem nasel recept:
Zrusit souhlas s vedenim osobnich udaju, tedy odejmout souhlas se zpracovavanim osobnich udaju.
Predevsim plati, ze KK CItibank nelze nijak efektivne zabezpecit. CIti neumi nebo nechce umoznit zablokovani Internetovach nebo MO/TO transakci, takze
s nimi de-facto platit kdo chce a kdy chce, at se vam to libi nebo ne. Jen podotykam, ze potrebne udaje (cislo karty, platnost) pro platbu bez pritomnosti karty (MO/TO, Internet) jsou vyrazeny nejen na karte samotne, ale ma je uplne kazdy obchodnik (drzitel terminalu) u ktereho jste fyzicky zaplatili primo v obchode (tisknou se na kopii uctenky pro obchodnika). Sluzba 3D secure, kterou se banka tak rada ohani, ve skutecnosti chrani predevsim obchodnika, protoze prakticky vylucje moznost prijeti kradene karty. Pro klienta to naopak nepredstavuje vyraznou vyhodu, protoze zlodej muze bez problemu utracet v obchodech, ktere 3D secure nepodporuji, nehlede na to ze MO/TO transakce 3D secure neresi.
Pokud by se chtel nekdo proti takovemu zneuziti pojistit (a utracet mesicne 80,-kc coz vyhodnost karty znacne snizuje), nebude mu to stejne nic platne, protoze pojisteni kryje situaci, kdy dojde ke ztrate karty. Na pouhe zneuziti udaju karty se pojisteni nevztahuje. Pokud by toto nekdo chtel resit pojistnym podvodem, a zneuzitou kartu "zamerne ztratil", i tak bude mit s touto strategii problem, protoze Citi zobrazuje transakce v IB s nekolikadennim zpozdenim az po skutecnem zuctovani, navic vetsina lidi do IB stejne nekouka kazdy den. Tezko pak lze tvrdit, ze podvodna transakce probehla se ztracenou kartou, kdyz pak clovek X-krat platil s PIN v obchode nez na ono zneuziti na internetu prisel a kartu jako "ztratil".
Dostavame se k tomu, kdo za takovou transakci vlastne nese odpovednost. Zakon o platebnim styku § 115 a § 116 situaci resi zcela nedostatecne a neni jasne, kdo za takovou transakci nese odpovednost. Povinnost banky vratit penize dle § 115 plati pouze v pripade, ze platce nenese ztratu z platebni transakce. Spoluucast platce maximalne 150 EUR zase definuje § 116 pro pripaad zneuziti ztraceneho ci odcizeneho prostredku, nebo v pripade zneuziti personalizovanych ochrannych prvku. Nikde vlastne neni definovano, co tyto personalizovane ochranne prvky jsou. Nakonec, v pripade hrube nedbalosti nese platce ztratu zcela.
Pokud tedy nekdo timto zneuzije udaje platebni karty Citibank, ktera nelze nijak zabezpecit, klient zrejme zaplati v lepsi pripade 150 EUR (zneuziti ochrannych zabezpecovacivh prvku), v horsim pripade vsechno. Financni arbitr v takovem pripade odkazuje (prispevek Finanční arbitr ČR - 23.11.2009 - 17:04) na obchodni podminky banky, podle kterych nemusi banka nest za internetove transakce odpovednost.
Jinymi slovy KK Citibank, produkt s permanentni hrozbou ztraty 150EUR az maximalni kreditni limit, se fakt "vyplati".
Při založení citi kreditky jsem měl povoleny tři transakce a další by mi nebyly umožněny, pokud bych neschválil zasílání SMS transakcí na mobil.
Není to ono potřebné explicitní zakázání internetových transakcí, ale když mi nejsou umožněny internetové transakce, neměli by být umožněny ani případnému útočníkovi a pokud by byly, je to na soud s šancí vyhrát... zkrátím to, není to ono, co jste chtěl...
To co popisujete se tyka 3D secure. Pokud se rozhodnete platit u obchodnika zapojeneho do 3D secure, je treba, abyste mel tuto sluzbu aktivovanou, a nastaveno mobilni cislo por zasilani potvrzovaciho klice. Dle stranek Citibank vam banka umozni provest 5 plateb (nikoli 3) bez tohoto nastaveni, kazdou dalsi automaticky zamitne. Tzn. ze muzete platit na internetu, pouze platba u obchodnika, ktery je v systemu 3D secure buda bez tohoto nastaveni dale zamitnuta. Zlodej tak muze vesele dal nakupovat v nejakem cinskem nebo americkem eshopu.
Je fakt, že legislativa ohledně karet je dost nepřehledná. Při obezřetném chování bych bral při ztrátě 150 EUR jako přijatelné riziko. Pokud dojde ke zneužití dat, stačí reklamovat a následuji rychlé vrácení všech peněz z neautorizovaných transakcí (bohužel vlastní zkušenost).
Tady je potřeba zvážit, co je pro koho přijatelnější a bezpečnější. Pro mě je menší nebezpečí kreditka v peněžence než kdybych tam měl s sebou pořád tahat pár desítek tisíc.
Podle zákona má klient nárok na rychlé vracení penez pouze v případě, že nenese ztrátu. V opačném případě se toto ustanovení nepoužije, což je výslovně v §115 uvedeno!
Tvrdit, že je bezpečnější nosit kreditku než hotovost je trošku demagoigie. Pokudu budu nosti kreditku mBank nebo třeba ČS, pak to určitě platí. Nicméně v případě Citibank lze zcela prokazatelně vybrat celý kreditní limit, což může být třeba i 100 000,- i když jdu zrovna koupit pračku za 10 000,-. Z tohoto pohledu je kreditka Citibank nebezpečnější než hotovost, protože potenciální ztráta je vždy maximální bez ohledu na to kolik jdu zrovna utratit.
jinak 150EUR, nikoli při ztrátě, ale prakticky kdykoli aniž byste kartu ztratil je především riziko zcela zbytečné. Na trhu je spousta bank a karet, které ho umí prakticky eliminovat.
(Připomínam že údaje pro placení a internetu vaší kartou má i ta pomyslná pokladní v TESCO, kde jste před tím nakoupil)
O CitiLife KK jsem mel zajem, ale nedali mi ji. Proc nevim, nepovi. Mam cisty zaznam, 24k cisteho, doba neurcita. Hypoteka na 0.5M + konkurencni KK na 30k vzdy placena v bezurocnem obdobi. Zadne dalsi splatky apod. Tak nevim, co by jeste chteli... Takhle budu muset zustat u KK, ktera vraci jen 1%, coz je trochu skoda. Na druhou stranu je vtipne, ze mi ji zamitnou a o dva dny pozdeji mi volaji z banky, ze mi nabizi vyhodnou KK, ktera vraci 2%... :) Ale chapu, ze klienti budou spokojeni, preci jen je to asi nejlepsi KK na trhu.
"Citi mi vrati rocne cca 10.000,-" to znamena ze pri 2% vraceni - utraci pan kartou v prumeru 41.600,- mesicne. To je sice hezke, ale je zrejme, ze vetsina tech nakladu bude za zbytne veci, tudiz ze mu vrati 10.000 kdyz nakoupi pres rok za pul milionuuz je naproste prd a kdyby optimalizoval nakup "zbytecnosti" usetri mnohem mnohem vice, nez kdyz ma pocit ze na konci roku "vydelal" deset tisic :-)
Díky za výpočet, pomohl jste odhalit chybičku.. Těch 10.000 se vztahovalo k jiné kartě (GE). U citibank vrácená částka dosahuje "jen" 5.850 Kč k 20.9, od toho je nutné odečíst úvodní bonus tuším 250Kč. Kartu jsem měl cca 1.8.2011, tedy cca 14 měsíců, což dělá i tak úctyhodných 23kKč měsíčně.
Můžete si myslet, že za zbytné věci, ale částečně máte pravdu, poslední rok jsem hodně cestoval a na dovolených jsem platil vše kartou od benzínu, přes ubytování po jídlo/restaurace, nejen za sebe. Pokud necháte email, mohu se večer podívat, kolik zhruba dělají tyto řekněme mimořádné/zbytné útraty. Prozatím odhaduji, že cca 120kKč tvoří nezbytné roční výdaje, nezdá se to, ale nasčítá se to... Oproti názvu článku vytvořeného redakcí, telefonní služby (Vodafone), UPC, pojištění (Kooperativa) jsem již před SIPem platil kartou.
Věcně: Název článku bohužel změnila redakce, původní název zněl příliš nudně: "Kombinace Citilife kreditní karty a SIPO". Tedy za spojení vydělávání a utrácení kreditní kartou, které vás pravděpodobně tolik rozčílilo je odpovědná ona.
Nevěcně aneb jak se do lesa volá: Blbům obvykle neodpovídám, ale vždy existuje výjimka, která potvrzuje pravidlo.
Měl jsem objednanou výše uvedenou kartu, ale ještě před zasláním jsem ji zrušil.Zjistil jsem dodatečně, že o 2% z nákupu u obchodníků se musí žádat až naspoříte 500 Kč. To znamená, že musíte utratit min. 25000 Kč.Myslím si, že je to ze strany banky hodně hnusné a pro klienta velmi nevýhodné.
Však nikde nepsali, že je založení téhle KK narozdíl od S-Karty povinné. Jestli je pro vás problém utratit 25 tisíc, tak se vám určitě vzhledem k měsíčnímu poplatku nevyplatí. Ono by si vůbec stálo za to prostudovat (aspoň přečíst a snažit se pochopit) ceník a podmínky. KK je pro lidi, který je nejsou schopný pochopit, dost nebezpečný nástroj.
POZOR, podle nových pravidel platných od 1.5.2014 jsou SIPO a úhrada O2 služeb vyjmuty z programu získávání Citi Life Prémií.
http://www.citibank.com/czech/gcb/personal_banking/czech/static/pdf/program-vyhod.pdf
Libor
Ano, bohuzel potvrzuji. Citikreditku uz jsem mel, a ve chvili, kdy napsali, ze lze platit SIPO a i z nej davaji 2%, jsem "obesel" (na netu :)) vsechny ustavy, kde jsme meli nejake produkty, a kde to slo, vse nasmeroval na SIPO. Bylo toho pres 15.000, tedy kolem 300 mesicne, za tu dobu, co to bezelo, mi to tedy hodilo milych 7.000 Kc. Zruseni me dost zklamalo, ale co, vyplatilo se to i tak. A i nadale se mi Citikreditka vyplaci, bezne na ni otocime 10-15 tisic, takze 50 Kc mesicniho poplatku se vrati i s urokama. Jen to chce pravidelne a kompletne splacet, nenechavat nic na dalsi mesic, to je pak hodne drahe.
I bez SIPO se ale da setrit - mrknete na sve dodavatele, bankovni domy ap., nektere umoznuji platbu kreditkou, a tam pak ty 2% dostanete. Treba u PRE muzete zaplatit na pobocce kartou, nekteri jini dodavatele to maji i online, u ceske pojistovny to jde online take... jen na to pak musite myslet, anebo si mirne predplacet a udelat si velkou platebni akci treba ctyrikrat do roka.