Zatím se mi odchod do důchodu odsunul o 7 let a 4 měsíce. Předpokládám, že to bude ještě více. Zatímco bych před 20 rokama stříhala pomalu metr, teď hledám v padesáti letech práci, která pro lidi mé věkové kategorie prostě není. Nevím, co budu ještě 11 a 1/2 roku dělat, jestli neseženu práci. Mám 2 VŠ, které radši tajím, protože mě jako vysokoškoláka nikdo nezaplatí - radši zaměstnají absolventku - je tvárná, hezky se na ni kouká a plat má poloviční...
Já teda nevím, jaké vysoké máte, jakou práci jste dělala a jakou hledáte. Ale mám starší kolegy, kterým je kolem 50 let a ti, kdyby dali svůj životopis na internet, tak se o ně okamžite firmy poperou, neboť mít inženýra s 25 letou praxí je prostě poklad. Vím, že když jsme přijímali nové lidi, tak jsme byli úplně nešťastní z toho, že se nám hlásí samí absolventi, neboť jsme potřebovali odborníky s praxí a abychom je přetáhli z jiných firem, tak jsme byli ochotni přeplatit je opravdu hodně.
Myslíte, že člověk s 25-letou praxí je poklad? Učitelé se stejnou délkou praxe jsou považováni za "staré struktury", případně za "zamindrákované baby v přechodu", a pokud přijdou o práci, těžko hledají novou. Stejně tak řemeslníci, kteří sice mají znalosti, ale už prostě nemají takovou fyzickou sílu. Na úřadech práce je hodně lidí ve věku 55+, kteří jsou rádi za cokoliv. Znám učitelku NJ s razítkem soudního znalce, mohla by dělat kvalifikovanější práci, ale je ráda za práci na recepci hotelu. Znám jiného vysoce kvalifikovaného VŠ, který v tomto státě už třetí rok hledá uplatnění, když byl předtím dosti let v cizině (jeho práce bohužel nemá takový charakter, aby se dala dělat na vlastní ŽL), tak ze zoufalství učí děcka jazyky (a nutno podotknout, že jeho žáci vyhrávají jazykové soutěže. Bodejť by ne, když on ty jazyky výborně ovládá). Kdyby lidi nad 55+ byli takový poklad, nebyli by zvláštní a zvýhodňovanou kategorií na Úřadu práce, hned vedle žen po mateřské a Romů.