Hlavní navigace

Změna exekutora není zadarmo. Může ji chtít i věřitel. Kdo ji ale zaplatí?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

V případě změny soudního exekutora je třeba odlišit náklady exekuce původního exekutora, které soudnímu exekutorovi vznikají bez ohledu na změnu exekutora, a zvláštní náklady, které vznikají v souvislosti se změnou exekutora.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ke změně soudního exekutora, který je pověřen vedením exekuce (např. vymáháním pohledávky), může dojít ve dvou případech. Jednak dle § 44b EŘ na návrh věřitele se souhlasem exekutora, který exekuci vede, a exekutora, kterého oprávněný v návrhu označí. A jednak dle § 15 odst. 5 EŘ v případě, že výkon exekutorského úřadu exekutora, který exekuci provádí, zanikl (třeba proto, že ministrem spravedlnosti bude odvolán z funkce). V takové situaci zákon předpokládá, že nově jmenovaný exekutor převezme spisy exekutorského úřadu a provádí dále exekuční i další činnost.

Exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, má povinnost zajistit předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi, jakož i předání razítek, průkazů a pečetidel. Podíl exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, popřípadě jeho dědiců nebo odkazovníků (jestliže výkon exekutorského úřadu zanikne, protože exekutor zemře) na odměně nově jmenovaného exekutora, se určí dohodou. Nedohodnou-li se obě strany, resp. nebude-li taková dohoda doručena exekutorské komoře do 2 měsíců od jmenování nového exekutora soudem, rozhodne o podílu na odměně komora, a to podle zásad spravedlivého uspořádání.

Běžné náklady hrazené dlužníkem mají svůj limit

V případě změny soudního exekutora na návrh věřitele je třeba odlišit náklady exekuce původního exekutora, které soudnímu exekutorovi vznikají bez ohledu na změnu exekutora, a zvláštní náklady, které vznikají v souvislosti se změnou exekutora.

Pro běžné náklady exekuce původního exekutora, jež soudnímu exekutorovi vznikají bez ohledu na změnu exekutora, zásadně platí, že je hradí dlužník, neboť exekuce je nadále vedena, a jde tudíž o náklady, jejichž existence není na změnu exekutora vázána. Z tohoto důvodu nový exekutor určí běžné náklady v příkazu k úhradě nákladů exekuce a uloží povinnost jejich náhrady dlužníkovi. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

Celková výše odměny a nákladů exekutora i nákladů věřitele však nesmí být v důsledku změny exekutora pro dlužníka vyšší, než jaká by byla, pokud by ji prováděl původně pověřený exekutor. Případný rozdíl v nákladech si ponesou původní exekutor a nový exekutor, a to v poměru podle své fakticky vynaložené exekuční činnosti v rámci daného exekučního řízení.

Při rozhodování o odměně původního exekutora, jehož pověření zaniklo, se zohlední také důvody, pro které došlo ke změně exekutora. V případě, kdy oprávnění exekutora zaniklo z důvodů, které exekutor zavinil (byl např. odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností), odměna mu nenáleží. Pokud je ale třeba exekutor odvolán z funkce ministrem spravedlnosti na vlastní žádost, nárok na odměnu má. Pak nelze dovodit žádné zavinění exekutora, které by zakládalo důvod pro nepřiznání odměny.

Zvláštní náklady hradí věřitel

Se změnou exekutora se mohou pojit také zvláštní náklady, vyvolané právě touto změnou – ty musí podle § 44b odst. 5 EŘ uhradit věřitel. Důvodem takového postupu je skutečnost, že se jedná o náklady exekuce zvýšené v důsledku změny exekutora, které by zde jinak nevznikly, např. náklady na doručování usnesení o změně exekutora, náklady na převezení zajištěných věcí nebo náklady spojené s předáním spisu. Zvýšené náklady proto hradí, a to bez dalšího, věřitel exekutorovi, který tyto náklady vynaložil. Výši nákladů, a povinnost věřitele k jejich úhradě, určí nový exekutor v usnesení, které věřiteli doručí.

Zvláštními náklady exekuce se rozumí náklady skutečně vynaložené, respektive hotové výdaje spojené se samotným technicko-organizačním a faktickým provedením změny osoby soudního exekutora v exekuci, a nejedná se o náhradu odměny původního exekutora. Jde tedy o prokázané hotové výdaje spojené se změnou exekutora, jež mají původ svého vzniku právě v této skutečnosti (tj. nebylo-li by změny exekutora, nebyly by vynaloženy), a nikoliv o běžné náklady exekuce. Z toho vyplývá, že vynaložení zvláštních nákladů je povinen exekutor prokázat.

Ani dlužník, ani věřitel však neodpovídají za nespolupráci exekutorů

Ještě však mohou existovat a vzniknout další náklady. Nevypořádané vztahy mezi stávajícím soudním exekutorem a původním soudním exekutorem nelze přičítat k tíži účastníkům řízení, tedy ani dlužníkovi, ani věřiteli, rozhodl Nejvyšší soud ČR (v usnesení spis. zn. 20 Cdo 3944/2018, ze dne 4. 12. 2018).

Pokud třeba původní soudní exekutor porušil některou ze svých zákonných povinností – např. nepředal spisy a plnění vymožená v exekuci nově jmenovanému exekutorovi, nelze tuto skutečnost klást k tíži věřiteli, jenž využil své zákonné možnosti a požádal o změnu exekutora. Takže třeba náklady spojené s rekonstrukcí exekučního spisu a vymáháním plnění vymoženého v exekuci původním exekutorem nelze považovat za zvláštní náklady exekuce spojené se změnou exekutora, k jejichž úhradě by byl zavázán věřitel.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).