Jak je vidět, byla aspoň sranda. Dneska jsou lidi v takovém presu, že už si tu srandu dělat ani neumí. Ono taky dělat si ji z toho, jak lidi mrznou na ulicích, nemají co jíst, nemocní jsou likvidováni jak za nacistů, pracující dostávají almužny, ze kterých se dá jen stěží přežít..., z toho se legrace dělá špatně.
Prohlidnete si realna fakta. Potraviny jsou dnes levnejsi, lide bohatsi a mira ohrozeni chudobou je u nas nejnizsi z EU. Na zbozi nestojite fronty a zivotni prostredi je na tom mnohem lip. Jedinym nedostatkem je skleroticky volic, ktery si toho neumi vazit a tihne k autoritativnim vudcum, nebo je uplne liny zvednout pri volbach zadek ze zidle.
Ale no tak, fuj :) Potraviny rozhodně nejsopu levnější, včera jsem byl v supermarketu a nestačil jsem zírat. Bohatší je jen někdo, zpravidla různí šejdíři, zloději a podvodníci. Pracující člověk rozhodně ne. V chudobě žije většina občanů, každý kdo má pod 20 tisíc je pod hranicí chudoby, protože si nemůže koupit základní potraviny jako jsou máslo či vejce (že politici říkají něco jiného je irelevantní, důležitá je skutečnost a ne kecy). Životní prostředí je mi ukradené, toho se nenajím. Takže jen ty fronty, ale k čemu je mi neexistence fronty, když na konci není čím zaplatit.
Potraviny objektivně jsou dnes levnější než za komančů. A navíc jsou na výběr v široké škále kvality i ceny:
http://www.zakomunistu.cz
No jo, jsou levnější. Ale vezmi si položky z toho tvého odkazu.
Rohlík - ten dnešní za 2,1 Kč (což odpovídá inflačnímu nárůstu platu, není levnější) má zcela jiné složení, nežli ten z roku 1989. Méně tuku, o mléčný tuk nezavadíš, horší mouka, proto "zlepšovadla" mouky. Ano, dnes (už zase) sežeenš rohlík stejný, nebo lepší tehdejšího. Ale ten je zase výrazně dražší.
Džem jahodový - Cože? On se dnes vlastně ani nesežene. Jen náhražka. Nejprve začli nahrazovat jahody jablky. Ale i jablka se jim zdála drahá. Takže i jablka jsou dnes nahrazena "výplněmi a ztužovadly". Takže džem v běžném obchodě ani neseženeš. Když sháníš, seženeš - ovšem za několikanásobek (po započtení inflace) tehdejší ceny.
Lečo? Darmo mluvit.
Ale hlavní trik jsou náklady na bydlení. Dnes sice obecně seženeš levnější náhražkovou potravinu, ale za nájem dáš 70% čistého jednoho průměrného platu. (O tom, že se medián od průměru vzdálil, ani nemluvě). Takže poté, co zaplatíš střechu nad hlavou, ti zbude na ty potraviny méně, nežli tehdá.
No pravda, co se týče vajíček, tak tam jsme si polepšili (teda v létě to tak bylo).
Je to PODVOD, ten tvůj web.
Tak zaprvé, není to žádný můj web. Jen jsem na něj dal odkaz.
Džem s jahodami seženeš bez problémů. Samozřejmě že ne v supermarketu (a už vůbec ne v akci).
Rohlíky máš k dispozici v nejrůznějším složení v sortimentu, o které se za komoušů nikomu ani nezdálo.
Jestliže komouši šíleně dotovali bydlení, to je ale překvapení, že skutečné náklady jsou dnes výrazně vyšší, co? To by jednoho nenapadlo. Známí platili nájem v paneláku 3+1 (státní byt) ve středním městě 125 Kč měsíčně. To ani TEHDY nebyly skutečné náklady ani náhodou!
Klidně udělej svůj web tohoto stylu, kde napíšeš (svoji) pravdu. Pak sem dej odkaz, rád se tam podívám.
"Rohlíky máš k dispozici v nejrůznějším složení v sortimentu, o které se za komoušů nikomu ani nezdálo."
"Got thirteen channels of shit on the TV to choose from"
/Pink Floyd, The Wall, Nobody Home/
Web nemám, ale kdybych ho měl, tak bych ho nedělal tak, abych se za něm musel stydět. Jak by se měli stydět autoři toho tvého odkazu. Už jen ta základna srovnání, průměrný plat 1989. Podle tvého odkazu: 3000; skutečnost:3170. Cena té nejzákladnější položky, chleba: 1989: Podle tvého odkazu: 4,40; skutečnost: 4,20.
Já bych se za takovou fušeřinu styděl.
A co se týče bydlení, to je složitější otázka. Nevím, jestli stál nájem 3+1 ve středním městě 125 Kč měsíčně. Otázka je, zda šlo o nákladovou položku, nebo nějaký "stabilizační" byt s dotovanou cenou. Ale 2+1 až 5+1 stál DRUŽSTEVNÍ, tedy "komerční bezziskovka", hospodařící bez dotací* za náklady, směs 70-tá až konec 80-tých let, v řádu stokorun. Tedy kolem 20% platu. Chápeš? Nechci tě podceňovat, ale obávám se že ne.
A další věc, pokud ty státní byty byly " komouši šíleně dotovali" (nebyli to "komouši", ale státní rozpočet), tak se zamysli, kde na to brali, když rozpočet měli vyrovnaný. Jestli se "náhodou" těch 300 miliard ročně, co "odtéká" z ČR na dividendách a dalších platbách, neprojevuje "náhodou" i zde.
* "Dotace" zde byla ve formě 1% úroku úvěru družstva. Podobně úvěry na řadovku 1%, na samostatně stojící RD 2,7%
A pojem vnitřní (skrytý) dluh Vám něco říká? Když budu mít auto, do kterého nevrazím ani korunu, abych měl vyrovnaný rozpočet, tak vyrovnaný rozpočet je mi jaksi na nic.
Těžce podfinancované zdravotnictví (dneska se furt hudruje, ale stále je to 100x lepší než tenkrát), koupit auto, ledničku bylo na měsíce nervů, valuty pro nákup v cizině prakticky jen u veksláků.
Když se stavěl barák, tak věci na něj se převážně sháněly pod pultem, bez známostí to šlo hodně blbě, jezdilo se přes celou republiku, výběr žádný, když už něco bylo, bralo se to, žádný výběr neexistoval.
Však nikdo Vám nebrání si aspoň na chvíli vyzkoušet KLDR, Kubu, dneska už i Venezuelu, ale ne jako turista, kterého tam provádí jako v ZOO, ale zkusit si tam žít. A ještě budete utíkat rád zpátky do kapitalismu...
Ale jo, znám. A čekal jsem, kdo se s tím vytasí.
Vnitřní dluh je to, co si všechno navymýšlím a nemám. Mám 1000 km dálnic? Tak to jsou hned dva vnitřní dluhy. a) vnitřně dlužím 3000 km dálnic, protože si soused se sousedkou myslí, že bychom potřebovali 4000 km. b) ta dálnice co mám nebude ve všech úsecích nová, tudíž dlužím za budoucí a současné opravy toho co mám.
Víš, on ten pojem "vnitřní dluh" není pojem odborný, z oboru ekonomicka. Jedná se čistě o pojem propagandistický. Pokud "oponent" neví o co jde, tak ho na tom uvaříš. Vždycky se totiž najde něco, co sice máš, ale myslíš si že bys měl mít lepší, větší novější. Jako v té pohádce od Jana Wericha "O rybáři a jeho ženě". Ten v této pohádce popsal problematiku "vnitřního (skrytého) dluh" popsal velmi názorně i vtipně.
„Muži, jsem sice císařovna, ale chci být raději papežkou! Jdi ke kambale!“ „Ale, ženo,“ zděsil se rybář: „co bys všechno nechtěla?! Papežkou být nemůžeš, papež je vždy jen jeden v celé Kristově říši! Papežkou tě nemůže kambala udělat!“ „Muži,“ řekla: „chci být papežkou! Okamžitě tam jdi! Ještě dnes musím být papežkou!“ „Ne, ženo!“ řekl rybář: „To nemohu po kambale chtít! To je příliš! Co si to přeješ? Papežku z tebe udělat nedokáže!“ „Muži, dost toho hloupého tlachaní!“ řekla žena: „Mohla mě udělat císařovnou, tak mě udělá také papežkou! Jdi tam ihned! Jsem císařovna a ty jsi stále můj muž!“
Problém s tím "vnitřním dluhem" je, že když tento ideologickomanipuilační nástroj znáš, tak je jedině směšný. Ono si uvědom, že se jedná o desítky let starý nástroj. Pravda, vymyslela ho chytrá hlava. Ale jakmile se jednou proflákne a dostane do obecného povědomí, nemůže po desítkách let užívání účinkovat stejně účinně, jako když byl nový.
Ale kde. Vnitřní dluh je přesně spočítatelná ekonomická kategorie.Vzniká zúženou obnovou základních prostředků. Každá firma musí obnovovat stroje, výrobní zařízení atd. Když nejsou peníze, firma může jít vědomě do vnitřního dluhu, ale nesmí to dělat moc dlouho, jinak budou ZP za chvíli beznadějně zastaralé a obnova bude stát totéž co stavba nové fabriky. Komunisti tady dělali zúženou obnovu 40 let, leckde se pracovalo ještě na strojích od soukromého majitele. Nenakupovaly se nové stroje, neinovovalo se, nemodernizovalo - přesněji řečeno dělalo se to, ale nedostatečně. Samozřejmě, ten argument se sousedem platí - soused (Západní Německo) měl cyklus obnovy průměrně 4 roky, v automobilovém průmyslu jen 1.5 roku. My jsme se na souseda sice teoreticky mohli vykašlat a dělat si to po svém, ale jak on získával stále větší náskok, tím méně od nás chtěl nakupovat, protože to bylo příliš zastaralé. A my jsme výrobky ze západu potřebovali.
"komunisti tady dělali zúženou obnovu 40 let, leckde se pracovalo ještě na strojích od soukromého majitele. "
Áha. Takže třeba taková Škoda auto když dnes vyrábí v halách postavených za minulého režinu na strojích koupených za minulého režimu tak má todlencton: ten vnitřní dluh.
Do toho si pleteš, asi, ono je to příliš zmatené, co jsi napsal, účetní odpisové období, tu si pleteš s technickou životností... no maglajs.
No, kde nic není, ani smrt nebere. Končím diskuzi. Nazdar.
Ale jen pro zasmání: co všechny bys chtěl v automobilovém průmyslu obnovovat každého 1,5 roku?
Mluvím o technické a morální životnosti. Třeba vstřikolisy nebo některé cnc stroje. Toho 1.5 roku už neplatí obecně, vstřikolisy se mění po roce, v Japonsku už jsou kategorie strojů které se mění za méně než rok (účetní předpisy jsou pozadu, občas se stane, že mašina je fyzicky ve šrotu, ale pořád ještě straší neodepsaná v účetnictví). Škodovka
_nedělá_ na strojích koupených za komoušů. Když ji koupili Němci, šlo všechno do šrotu, v podstatě stavěli novou fabriku. Mimochodem, ty nové stroje se tam za tu dobu obnovily taky už několikrát :-)
No jistěže když má něco životnost 1,5 roku tak to za 1,5 musíš dát do šrotu. Jenže když to má životnost 1,5 roku, tak to nemůžeš provozovat 4 roky, jak tvrdíš, ba ani desítky let, jak taktéž tvrdíš. Prostě to už nefunguje.
Nu, vstřikolisy a CNC vydrží v násobcích 1,5 roku, takže jsi něco zaslechl, a nevíš pořádně co. Jo formy, ty mají kratší životnost, to ano. Ale tím se vracíme na začátek, naprosto nedává smysl měnit formu dříve, nežli doslouží. Proč? Protože cyklus auta je 8-14 let (Octavia I je ale trochu extrém, spíše těch 8), a v půlce je FL. Takže se ten díl nejméně 4 roky nemění. Tudíž je pitomost funkční zařízení vyhazovat.
Jo, ale problém je v tom, že jsi asi zaslechl něco o něčem jiném, a teď to sem zkoušíš napasovat.
Na a samotná fabrika. Chlapče, já pro ně dělal, tak ji trochu znám. Míním hlavní fabriku a Česanu I. Co ti říci na tvé tvrzení "Když ji koupili Němci, šlo všechno do šrotu, v podstatě stavěli novou fabriku."? Plácáš nesmysly. Ale naprosto. Mnohé se přistavovalo, rozšiřovalo atd, ale naprosto ne to co plácáš.
A jo, já zapomněl, oni vlastně dělají auta na stejných strojích co na nich dělali ještě stopětku :-) :-) :-) Všechny ostatní fabriky mění při radikální změně výrobního programu technologii, jenom škodovka dělá na strojích které ještě nakoupil Emil Škoda :-)
K těm strojům: jsou různé důvody, proč se stroje obnovují. Nejčastější je ten, že se na něm začnou objevovat závady. To ještě neznamená konec životnosti, ale už se to takhle velké fabrice při nasazení 24/7 nevyplatí opravovat, tak jej prodá.
A k formám: když už jste to nakous, formy ani lisovací nástroje na plech zpravidla nepřežijí facelift. Proto se ten facelift taky dělá, když už se obnovují formy, tak se lehce hrábne do vzhledu.
Inu, ono je rozdíl mít půjčku s úrokem 1,9% s fixem 3 roky, a půjčku za 1% (byt, řadovka) či 2,7% (samostatný RD) oboje s fixem 25 let.
Nevíš, neznáš? Ne že bych ti přál něco zlého, ale: poznáš.
Mimochodem, také nejde jen o půjčku, kterou dnes na 100% úvěru nedostaneš. Tudíž musíš spořit. A spoří se celkem dobře v prostředí roční inflace 2% a čistého úroku 4% (vkladní knížka s 1 letou výpovědní lhůtou). Kdo ti to dnes dá, když pokryješ inflaci, můžeš si gratulovat (a dnes o žádné takové nabídce se stejným rizikem nevím, aktuální nabídky jsou vzhledem k inflaci -2%)
Mě obyejného člověka by zajímalo z čeho mám spořit chytráci,když beru 12000 měsíčně a platím 9000 měsíčně byt.Kde je jídlo a doprava nemluvě.Ty vaše tlachy o tom že se máme lépe jsou na nic.To co tady vykládáte jako kapitalistické plus je jen mediální báchorka a ne realita.A navíc se nezapomente pozastavit nad mou češtinou
Mimochodem, ta tvá narážka na akce je docela zajímavá. Tehdejšímu režimu bylo vyčítáno, že ne vše bylo okamžitě k sehnání. A když, tak za úplatek, "podpultovka".To je pravda.
Ale co je tedy současný systém? Pokud nechceš zboží shánět, plánovat týdny dopředu, čekat na akci, tak si můžeš to zboží koupit za luxusní přirážku okamžitě. Úžasné. (Tedy kdo na to má, všichni nemají, tak jim zbývají jen ty akce.)
Je to jednoduché. Když Kaufland zlevní s velkým humbukem buřty o korunu, tak zároveň zdraží rohlíky a mléko o desetník a plátkové sýry o padesátník. Lidi se tam nahrnou kvůli buřtům a když už jsou tam, koupí i rohlíky, mléko a sýry. Měl jsem za to, že je to všeobecně známá praxe :-)
Pronájem 3+1 v krajském městě: pod 10.000 Kč (najdou se i 3.500, ale když si rozklikneš, tak se jedná o podnájem jednoho pokoje), se započtením energií, vody a služeb typicky 12.500.
Plat 19.000 hrubého je 15.155 čistého.
Takže zbývají necelé 3.000 Kč čistého na jídlo, ošacení, dopravu, léky, vzdělávání, kulturu a rekreaci. Předpokládám, že sestra nekouří a je abstinent.
Na rozumné žití by to bylo jedině, pokud by ten byt byl její. ALE: z toho platu by na něj nikdy nenašetřila!
Jaký je rozdíl mezi kapitalismem a socialismem?
Za socialismu kradli všichni, ale málo, Za kapitalismu krade jen někdo, zato hodně.
Za socialismu se kradly hřebíky a toaletní papír.
Za kapitalismu se kradou továrny, které vyrábějí hřebíky a toaletní papír.
Nezapomeňte, že dneska jsou možná potraviny levnější, než byly za socialismu. Ale drasticky podražily ostatní životní náklady, jako je elektřina, voda, náklady na bydlení, takže na ty potraviny už tolik zdrojů nezbývá. Socialismus navíc neznal bezdomovce, neměl azylové domy a nepořádal sbírky na nemocné děti.
Je pravda , že jsme stáli fronty na na různé zboží, hlavně před vánocemi.Ráno na šlehačku, odpoledne na ovoce, které nám milá paní prodavačka dávala na příděl podle počtu dětí v rodině.A ne jen to.Ta doba nebyla skvělá, ale na vánoce jsme se těšili . Při troše štěstí jsme měli pomeranče,mandarinky ale i banány. Dnes mohu mít všechno po celý rok a mnohem víc, tedy pokud na to mám. Tomu odpovídají i obsahy popelnic nebo odpadkové koše ve školách.
Nikoli. Práce nebyla povinná, a kdo nepracoval nešel (automaticky vždy) sedět. Co bylo povinné mít legální zdroj příjmů. Takže zcela legálně nemusel pracovat dědic, výherce v loterii, do zaměstnání nemusela chodit žena v domácnosti.
(Ale šlo to obejít, například vexlák mohl dělat uklízeče, a sehnat si na to někoho, aby to za peníze udělal za něj, mohl koupit výherní los atp.)
No a co se týče milosti, nemám pocit, že by byli dnes prodavačky v práci usměvavé a šťastné. A když se usmívají, je vidět že se přemáhají. A takový úsměv netěší, vidět někoho trápit nucenou hranou veselostí.
Víš, to že někdo musí do práce kvůli penězům je nic moc. A ještě si to kazit tím, že na lidi budeš hnusná - a oni ti to logicky budou vrat, to může jenom blbec. Jistě, našli se tehdá, najdou se i dnes, ale není to standard a ani tehdá nebyl.
Kdepak, mít zdroj příjmů rozhodně nestačilo. V ústavě byl jednak nárok na práci a jednak povinnost pracovat ve prospěch celku. Samozřejmě, existovala tvz. svobodná povolání, ta však musela sloužit k prospěchu socialistického občana.
Šlo to tak daleko, že občan bez pracovního poměru (včetně studentů kteří své vzdělání ukončili (včetně přerušení studia nebo vyloučení), se museli do 3 pracovních dnů dostavit na ONV a projednat své pracovní zařazení. Pokud tak neučinili, šlo o přestupek.
A samozřejmě existoval trestný čin příživnictví:Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci bude potrestán odnětím svobody až ve výší 3 let...
To platilo možná tak v 50.letech minulého století. V 70.-80.letech mohl student po ukončení studia zůstat doma i měsíc, protože i tehdejší režim věděl, že o prázdninách se těžko hledá práce. Pokud si to dobře pamatuju, tak třeba pred a po nástupu ZVS (základní vojenské služby) nebo při změně práce bylo možno nebýt bez práce týden, pak už se o dotyčného zajimali policajti.
Ale tak jistě, ale to máš i dnes. Ten odbor na tehdejším ONV se dnes jmenuje úřad práce, a máš se tam registrovat kvůli platbě odvodů atd. No a stejně jako dnes, přijdeš tam a nahlásíš, co bude dál. Tedy kdo bude platit. Jestli si ho budeš platit sám, nebo jak. Ty věci se až pozoruhodně nezměnily.
A jsitěže existoval trestný čin příživnictví. Já ti jen vysvětluju, jak jsi se mohl tehdá zcela legálně spáchání tohoto činu vyhnout a nepracovat.
Ostatně něco trochu podobného máme i dnes. Zkus si neplatit například platby zdravotní pojišťovně.
Ale nepovídej. Na úřad práce musíš, pokud chceš, aby ti stát platil podporu v nezaměstnanosti (která, mimochodem, za komunistů vůbec nebyla). Musíš se nahlásit na socíálku, aby věděli, že už nepracuješ a musíš platit povinné zdravotní pojištění, což ale s povinností pracovat nemá nic společného.
Nechat se někde zaměstnat ale do práce místo sebe posílat někoho jiného rozhodně legální nebylo.
Čl. 19
(1) Ve společnosti pracujících, ve které je odstraněno vykořisťování člověka člověkem, jsou rozvoj a zájmy každého jejího příslušníka v souladu s rozvojem a zájmy celé společnosti. Práva, svobody a povinnosti občanů slouží tedy svobodnému, všestrannému rozvoji a uplatnění osobnosti občanů a zároveň upevnění a rozvoji socialistické společnosti; s jejím rozvojem se dále rozšiřují a prohlubují.
(2) Ve společnosti pracujících může jednotlivec dospět k plnému rozvinutí svých schopností a k uplatnění svých oprávněných zájmů jen aktivní účastí na rozvoji celé společnosti, především náležitým podílem na společenské práci. Proto je práce ve prospěch celku přední povinností a právo na práci předním právem každého občana.
Ne, žádnou pracovní povinnost tam nevidím. Rozhodně ne ve smyslu povinnosti být v zaměstnaneckém poměru, či jinou formou.
§ 8
Občané, kteří nejsou v pracovním poměru nebo nemají příjem z jiné pracovní činnosti, ačkoliv jsou vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu schopni pracovat a jejich výživa není zajištěna jiným způsobem v souladu s právním řádem (např. z umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z důchodového zabezpečení, péčí o rodinného příslušníka), jsou povinni se dostavit neprodleně k projednání pracovního uplatnění k okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají trvalý pobyt.
Takže milý zlatý. Já oceňuji, že jsi si dal tu práci a napsal konkrétní čísla zákonů i článek paragraf. Jen je škoda, že jsi si to sám nepřečetl. Paradoxem je, že tímto potvrzuješ to, co jsem napsal výše. Takže naprosto nechápu, že se mnou nesouhlasíš.
Jsem rád milý a ještě více zlatý :-)
Asi tak, zapomínáš se podívat na ty paragrafy pohledem doby. V té době totiž platila presumpce viny, ty jsi musel dokazovat, že jsi nevinen. A neplatilo že co není zakázáno, je povoleno. Přesně naopak. Taxativně bylo stanoveno co není "příživa". V paragrafu 8 je třeba výčet jiných příjmů, které může občan pobírat. Ten byl konečný a nešlo něco "ukecat".
To nařízení navazovalo na novelu Zákoníku práce, který po roce 1969 sloužil pro likvidaci "nespolehlivých soudruhů". Stačilo dát na ONV hlášku a taková osoba nesehnala slušnou práci. A protože existoval jasně daný okruh legálních příjmů, buď šel k lopatě, nebo do basy.
Ústava a zákony pokrývaly jen malou část problematiky, existovala řada nařízení a směrnic které problematiku detailně upravovaly i na úrovni MNV (Místní národní výbor). Mimochodem, ten měl až do roku 1975 pravomoc nařídit pracovní povinnost "Ke zdolání nárazových nebo mimořádných prací, které z obecného zájmu nesnesou odkladu."
Ach tak. Když zákon říká to co se ti nehodí do tvého vidění světa, tak začneš fantazírovat. Nu, tvoje věc. Pro mě ale tvé fantazie nejsou zajímavé.
A ještě jedna věc: já osobně znal paní, dokonce s špatným "třídním původem" (velkostatkářský), která žila způsobem o kterém zde fantazíruješ, že nebyl možný.
Pánové, nevím kde žijete a jaké máte platy. Je pravda, že za komunistů jste měly maželské půjčky, nenávratné půjčky na stavbu bytů, nebo baráčků, popřípadě jste dostaly byt od podniku, kde jste pracoval. Nebudu se zde hádat, zda potraviny byly lepší, ale je pravda, že jsme měly nejpřísnější normy v Evropě. Pracoval jsi 8 hodin a po 8 hodinách jsi šel v klidu domů. Dnes si můžeš vzít hypotéku na byt a když ztratíš práci nikdo se o tebe nestará a nezajímáš ho. Poté co dostaneš almužnu na ÚP si již určitě můžeš zajít koupit jídla co hrdlo ráčí a ještě zaplatit hypotéku. Dnes lidé dělají od rána do večera za pár korun. Jistě se zde najdou jedinci, kteří svou vlastní prací zbohatli, ale ti jsou v menšině. Každý režim by měl z toho předešlého co bylo ponechat a to špatné se pokusit napravit.
Poměr výdělků před rokem 1990 a dnes je asi 1:10.
Za soudruhů stálo kilo tolik oplakávaného másla 40 Kč takže dnes by mělo stát 100 Kč.
Kilo vepřové kýty i s kůží stálo 60Kč. Tedy dnes by mělo být za 600 Kč. Ale ono se dá dnes koupit v akcích za 90Kč.
Nanukový dort stál 10,50 Kčs, dnes stojí v Penny 12,90 Kč a v akcích ještě méně. Podotýkám , že se prodává v úplně stejné plastové krabičce.
Benzín Super který jsem musel čerpat do naší Lady stál v roce 1989 před převratem 9,50 Kčs/l.
Dnes by tedy, aby byl tak " levný" jak za komančů, musel by stát 95 Kč. Lada spotřebovávala při slušné jízdě minimálně 10l/100 km. Tedy asi 1 Kč na jeden kilometr. Dnes jezdím Octávií za 5l/100 km. Při ceně cca 30Kč /1litr nafty jezdím cca za 1,5 Kč/1 km. Ale plat je deset krát vyšší.
Takhle bych mohl pokračovat dál a dál.
Tak opravdu se máme tak bídně, nebo si už nepamatujeme jak to bylo?
Nebo si to nechceme pamatovat. Vždyť už soudruh Gottwald říkal ,,Čím hůř - tím líp.
Ale houby. Ani ty ceny nemá správně. Benzín nestál 9,50 Kčs, ale 8,00 "obyčejný" a 8,50 s vyšším oktanovým číslem. Normální zdravý Žigul při normální jízdě nežral 10 litrů, to musel být buď s velmi zanedbanou údržbou, nebo jezdit s ním jak prase. Běžná spotřeba byla kolem 7,5 až 8,0 litru.