Vlákno názorů k článku Zlaté časy života v socialismu? Zavzpomínejte s námi na realitu i vtipy od xf - Čo bolo, to bolo. Minulost nezměníme. Ale dnešek...

Čo bolo, to bolo. Minulost nezměníme. Ale dnešek ano.

Smutný veterán z bitvy o Británii: Republiku rozkradli, politika je špína. Lituji mladé lidi, nic dobrého je tu nečeká

Pan Emil Boček příští rok oslaví 95. narozeniny. Podle všeho si je hodlá užít. Kdysi proti nacistům seděl ve stíhačce Spitfire a teď by se rád svezl ještě ve stroji JAS-39 Gripen. Na to se těší. Ale z vývoje v zemi je velmi zklamán. Má za to, že české podniky drží v rukou zahraniční vlastníci. Republika je rozkradená a rozprodaná a politika je podle jeho názoru špína.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Smutny-veteran-z-bitvy-o-Britanii-Republiku-rozkradli-politika-je-spina-Lituji-mlade-lidi-nic-dobreho-je-tu-neceka-512778

Republika je rozkradená? A co bylo ukradeno. Ty obouchané socialistické fasády? Prázdné komoušské obchody? No tak to já teda taky začnu volit komouše jako ty. Nejdřív ale musím přežít následující měsíc a nenechat se ušlapat vyhladovělými a kapitalisty zbídačenými lidmi, co za přeplněnými košíky u všech těch Globusů a Tesec nejsou ani vidět.... wole :-)

Soudruhu, tys asi necetl ten clanek. Jasne tam je, ze za socialismu se nikdo nepredrel :-)

Buďte bez obav, i za socialismu se muselo makat. Jak bylo ale tehdy zvykem, tak se pro některé pracovní úspěchy připravovaly zvláštní podmínky, třeba horníci měli přidělený kvalitní úsek, takže rubali, až se jim od sbíječek prášilo, až vyrubali revírní rekord. Pak půl roku nebylo nic a pak zas rekord vyrubala jiná parta na jiné šachtě, aby i tam dostali zvláštní prémie a aby měly noviny o čem psát.

a v tom je ten potíž - dnešní uřvaní duchodci v te době kypěli sílou mládím a elánem a sra.li na vše a ted najednou chcou péořádně duchody protože oni tehdá dřšeli jak mourci :D a přitom se maji jak prasata v žitě narozdíl od duchodcu v těch dobách

Asi nebylo co ukrást, ale ti co kradli jsou najednou miliardáři jako Bakala, Tykač, Kožený a jiní....

Asi toho moc nepamatujete že?Kde jsou fabriky na Kladně v Praze a jiných městech?Nemá smysl tady vyjmenovávat všechna města naší republiky,protože v každém byla nějaká továrna,závod nebo dílna.Dnes je to jen sklad,dklad a montáž.A mimochodem,ty obouchané fasády(viz třeba Staré Město v praze,nebo Malá Strana,měli své kouzlo.Dnes je to samá reklamní tabule jak v Las Vegas.To je hezčí?

Staré město pražské bylo špína, nové lešení, šeď, staré lešení, rozpadající se omítka, prastaré lešení, to vše naložené v láku kyselých dešťů - osobně jsem zažil, žádná nostalgie. Pronajímatel (stát) do toho neinvestoval a co si nájemníci neopravili sami, to nebylo. A podle toho, jak se režim mstil (inteligence do továren), tak ani nemohli jak finančně tak manuálně - byli rádi za holé živobytí. A fabriky? To samé, co bytový fond, násobeno upadající kvalitou produkce a hlavně systémovou demotivací zaměstnanců (jeden z důsledků jak povinné zaměstnanosti, tak dílem nekompetentního a demotivujícího řízení - neschopnost kompenzovaná členstvím ve straně).

celý článek je jen hloupý tendenční názor kapitalistiského svazáka, nic víc, nic míň. Já nestála fronty na nic, banány mi nechutnaly a jinak bylo všeho dost, aspoň podle mne.Nepotřebovala jsem poslední výkřiky módy ani techniky. Pro mne bylo nejdůležitější, že jsem v klidu vychovala jako samoživitelka tři děti a neměla jsem stresy ze ztráty zaměstnání, exekucí, nemoci, prostě to neexistovala. Že mi nehrozila výpověď z bytu, naopak, ještě jsem dostala po rozvodu do pronájmu od podniku domek se zahrádkou za mírný bakšiš.Že se v práci nikdo nepředřel? Tak nejspíš jen takoví lidé, jako autor článku, stejně je to o s tím kradením. Kdo měl takovou povahu, ten kradl, byl líný a flákal se a dělá to i dnes, a má k tomu daleko víc příležitostí, než dříve.A nevím, odkud byly dřív pomeranče, ale byly výborné, pamatuju si, že když jsem rodila, nosil mi jich manžel do porodnice kila, byly sladké a šťavnaté, ne jako dnes, když koupit pomeranče je sázka do loterie, jsou buď vyschlé, nebo kyselé, nebo smrdí plísní, v minulém režimu jsem měla pomeranče ráda, v tom novém, úžasném, opravdu nemám chuť hádat, co koupím a tak je raději nekupuju, nakonec stojí stejně jako jablka čí brambory, tedy jsou stejně drahé. A co bylo rozkradeno? Všechny naše průmyslové a textilní podniky, o obuvnictví ani nemluvě. Samozřejmě, noví svazáci to neustále popírají, ale skutečnost je taková, že jsme vyváželi do celého světa produkty, které za to stály, teď jsme jen montovnou aut. Jako příklad uvedu jednu mladou Holanďanku, která se ptala koncem devadesátých let dcery, co se s námi stalo,že jsme byli vývozci textilních celků a já nevím čeho a teď o nás slyší maximálně tak ve sportu, konkrétně hokeji. A co naše námořní flotila, rozkradli ji a začachrovali, ale o ní snad ani noví uvědomělí svazáci ani neví. Ano, ti líní a zlodějští lidé za minulého režimu vytvářeli to, co noví papaláši zničili a rozkradli, rozkradli i důchodový fond, rozkradli a zničili vše, nač sáhli. Naše zemědělství,byli jsme soběstační, naše cukrovary, po všm zbaly jen ruiny. Ale samozřejmě, kdo vyrostl v tomhle absurdistánu, je na něj zvyklý a to, co bylo předtím, to zná jen z keců novodobých agitátorů.Je mi osmašedesát, nebyla jsem ve straně, žila jsem v selské rodině, měli jsme pole, koně, krávy, vše otec v padesátých letech prodal protože sedlačinu nenáviděl a nikdy jsem s tím neměla problémy.Jak říkám, vše je o lidech a tam, kde se lidi udávali, pomlouvali, tak tam to bylo hlavně vyřizování účtů stejně jako je to teď Naštěstí jsem mezi takovými lidmi nežila, tak jsem vděčná za to, že jsem v té době žila, ona nám maminka vždycky říkala, abychom si toho vážili, protože ona sama žila v tom úžasném kapitalismu, neměli ani na boty a místo na školu musela do služby, protože měla chudé rodiče, a její táta nosil domů místo výplaty zmrzlé brambory.i.

No vidis, a ja si zase pamatuju jak nebyl toaletni papir, mydlo a dalsi zakladni potreby. Jak cela rodina stala ve fronte a nesmela se mezi sebou bavit aby se nahodou neprislo na to ze patri k sobe - limit byl na rodinu. Taky byly super byty rozdelene bolsevikem podle metru na dve casti a prideleny ... no ale kouplena a zachod byly jaksi jen jedenou - to bylo fakt zuzo se tam potkavat s cizim clovekem. Na skoly jsi se nedostal protoze tvuj otec nemel ten pravy profil ale sousedovic blbecek, ktery vychodil sotva zakladku tak mel diky strane pripravenou budoucnost. 100% zamestanost ... jeden podnik vyrabel na 110% pak se to v druhem podniku potichu zase rozebiralo a likvidovalo - jo to byla doba. Jedina "dobra" vec byla, ze 90% lidi melo stejne - jedno zda jsi prodavacka ci lekar - mas proste stejne ... a take stejny ho.no, pokud chces nebo potrebujes neco jineho tak mas smulu. Nedalo se moc srovanvat a nebyla zavist. Dnesni doba je pro mnoho lidi tezka protoze se museji starat o sebe a na vyber je tolik moznosti ze asi nikdo nemuze mit vse. Na druhou stranu nikdo nas neomezuje, muzeme investovat sami do sebe a ridit si zivot podle sebe. Zodpovednost se presunula od nekodo na nas samotne a to je i nejvetsi problem dneska.

S tím toaleťákem je to sranda. To bylo tak, že někdy kolem, nevím přesně, možná 1986 vyhořela na Slovensku fabrika. Takže několik málo měsíců byl skutečně špatně k dostání. No a spousta lidí z toho "dodneška žije", ba dokonce si myslí, že to tak bylo pořád.

" Jak cela rodina stala ve fronte a nesmela se mezi sebou bavit aby se nahodou neprislo na to ze patri k sobe - limit byl na rodinu."
No to je vidět, jak si lidi vymýšlejí. Kdyby jsi se nad tím zamyslel, tak by ti asi bylo divné, že rodina bloumá celá po obchodech. A stoupne si do fronty na zboží, které nebylo, a tam je kdosi bude kontrolovat, jestli se spolu nebaví? Kdo? Personál obchodu? Ten co stojí za pultem? Jak ten "kontrolor" pozná, kdo se baví spolu protože je jedna rodina, a kdo je spolužák, soused, kolega z práce? Blbost vidˇ?
No, mohu tě ubezpečit, že já v takové frontě stál, s tetou, kterou jsem náhodou potkal. A nic z toho, co tu vypravuješ se nestalo. Bylo to léto, už přesně nevím jakého roku. Nikdo nic nehlídal a limit byl na osobu.

"Taky byly super byty rozdelene bolsevikem podle metru na dve casti a prideleny ... no ale kouplena a zachod byly jaksi jen jedenou - to bylo fakt zuzo se tam potkavat s cizim clovekem. "
Tak to si pleteš se Sovětským svazem, tam se tohle skutečně stavělo v 50-tých letech minuléhi století, říkali tomu "chruščovky", podle tehdejšího vládce Chruščova.
No nic, dál to nemá smysl komentovat.

Klíč k pochopení toho, kde byl problém (a že to byl problém) je ve Vaší větě "...do nájmu domek za mírný bakšiš". Takový domek nikdo a nikdy za mírný bakšiš nepostaví. Schválně se podívejte, jak se někde ve vašem okolí staví domek. Dělá tam několik lidí od rána do večera asi tak jeden rok (a to není žádná kapitalistická vymyšlenost, takhle se stavělo odjakživa :-)). Dolní odhad ceny domku je roční plat těch několika lidí. Plus plat lidí, kteří tam nejsou vidět (projektant, ...) plus materiál + plus nakupované služby (jeřáb, bagr, ...). Suma sumárum pořízení takového domku dá zabrat i docela slušně vydělávajícímu člověku - hypotéka na třicet let je dobré přiblížení :-) Pokud socialismus rozdával domky za mírný bakšiš, za méně než za kolik se dají postavit, zákonitě ty domky musely jednou dojít (nešlo jen o domky, to je jen příklad, hlavní byly základní prostředky v průmyslu). A ony došly. V roce 1989 plus mínus všem socialistickým zemím současně. A pak už se nedalo nic dělat, jen brzdit pád a doufat, že z toho vyvázneme se zdravou kůží. Naštěstí se to povedlo, i když to někdo nechce či neumí vidět :-)

Ještě k těm textilkám. Ty nebyly rozkradeny, ty zbankrotovaly. Jak ty regulérně privatizované, tak ty ukradené. V devadesátých letech prostě v Evropě textilky (až na výjimky výrobců hi-tech specialit) nemohly přežít, protože Čína + Indie + Pakistán. Německý ani český dělník nemohli konkurovat čínskému ani náhodou. Podobně to bylo v mnoha dalších oborech.

O voze a o koze. Ona mluví o exportních celcích. To znamená o celých fabrikách, od stavby, po dodávku všech strojů a dalšího vybavení. Tedy ne o štůčku látku, jak se mylně domníváš ty.
No a co se týče krachu textilek, tak to také neslouží současnému režimu ke cti. Za normálních okolností by na takové zboží za dumpingové ceny bylo uvaleno clo. Jenže nebylo, tudíž část domácího průmyslu zmizela. Takhle to dopadá, když se po převratu pravicoví svazáci řídili ne rozumem a potřebami domácího průmyslu, ale ideologickými dogmaty o volné ruce trhu bez přívlastků.