Vlákno názorů k článku Životní minimum se sníží! od Jan - Stát nesmí ani nemůže šetřit protože politika šetření...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 2. 2005 12:06

    Jan (neregistrovaný)
    Stát nesmí ani nemůže šetřit protože politika šetření ničí její základní funkce. Jedině se nesmí zadlužovat. Stát je organizace společnosti a jako takový se musí starat o problémech společnosti.
    V dřívějších společnostech byl stát organizací, který hájil zájmy určité třídy majitelů - třídy bohatých. V zemích socialismu stát hájil zájmy nižších tříd (aspoň tak měl fungovat). Nástupem demokratických států je logické, že stát bude hájit zájmy všech tříd. Úloha demokratického státu spočivá v nastolení určitých standardů, aby společnost normálně fungovala. Jeho prvním úkonem je tedy zajištění sociálního míru mezi dvěmi nejdůležitějšími třídami, majiteli výrobních prostředků a lidmi, kteří pro ně pracují. To znamená, pokud společnost chce fungovat na principech demokracie (humanita, solidarita, svoboda omezena svobodou druhého), že se musí dohodnout na tom, že vše zaleží na lidské práci a že se každá lidská práce musí dustojně oceňovat.
    Z toho vyplývá, že každá práce konaná v plném časovém turnusu jednoho měsíce, nemůže být placena méně, než je minimální potřebná částka k přežití čtyřčlenné rodiny (životní minimum čtyrčlenné rodiny).
    Stát se také musí postarat o nezaměstnané takovým způsobem, aby tito lidé mohli žít život dustojného člověka. Jaká částka se má vyplatit nezaměstnanému člověku, to závisí na víšce cen zboží a služeb, které spadají do základních životních potřeb člověka (režie, jídlo, služby, rodina, děti, atd. podle odhadů komise odborníků).
    Stát se musí o toto vše starat, jelikož tím zachovává sociální mír. V opačném případě musí čelit těmto negativním jevům:
    1. Růst kriminality (zde společnost vydává mnoho peněz),
    2. Lidé kteří žijí v bídě, neudrží se na civilizační úrovni (špína, výchova dětí, chování atd.), čímž zatěžují celou společnost,
    3. Krize rodiny, nízká porodnost atd.

    Aby stát ochránil danou společnost před těmito a podobnými jevy, nemůže fungovat na rozpočtovém principu. Rozpočtový stát je důsledek teorie fungování státu na němž se podíleli představitelé bohatých, aby nikdo nemanipuloval s jejich penězi, a oni vždycky měli nad tím kontrolu, především v neziskové sféře sociální projekty.
    Takto fungující stát nikdy nebude mít dostatečných finančních prostředků na zabezpečení normálního chodu společnosti. Kdežto stát, který funguje na principu základních potřeb společnosti (dle možnosti), vybírá peníze podle základních potřeb společnosti např.:
    1. Sociální sféra (pomoc potřebným, nezaměstnaným, postiženým, děti bez rodičů atd.),
    2. Údržba infrastruktury (cesty, dálnice, ostatní veřejně potřebné projekty),
    3. Obranná sféra (obranyschopnost státu podle potřeby dané situace),
    4. Ostatní (kultura, školství, zdravotnictvy atd.).

    Mnoho lidí ještě bohužel nepochopilo, že my všichni jsme členy jedné společnosti a proto musíme do ní trvale přispívat určitým procentem ze svých příjmů do společné pokladny.
    Komise odborníků by vypočítala potřeby společnosti, a dala by návrh o výšši daní, které se musí vybrat, aby pokryly potřeby dané společnosti. O návrhu by národ hlasoval v referendu.

    Každého normálního člověka musí přece těšit, že je natolik schopen, aby se postaral nejen sám o sebe, ale že může se podílet na vytváření a zdokonalování společnosti. Lidé, kteří přestávají pracovat, pokud se jim zvýší náklady, jsou podle mě nemocní lidé, protože vždy budou nereálně šetřit, nebudou zaměstnávat a pokud zaměstnají, tak za malé mzdy, atd. Jsou to lidé neschopní!
    Společnost se ani nemusí rovnat podle jejích přání. Zneužívají často schwarz systém ve svůj prospěch. Společnost potřebuje schopné lidi, kteří pomohou nejen sami sobě, ale také i společnosti, s tím, že z té pomoci budou mít potěšení a budou to chápat, že se spolupodílejí na vytváření dokonalejší společnosti.

    Proto, jestli stát nebude fungovat podle potřeb společnosti (nejde o zadlužování, ale o daňovou politiku), půjde cestou barbarské společnosti, kde bude existovat princip silnějšího a schopnějšího a princip samopomoci a to v každém případě vede k zániku společnosti (např. divoký západ).

    Jak to udělat, aby vše fungovalo tak, jak je napsáno? Že všeho nejdříve se musí začít s veřejnou diskusí a seznámit občany s tím, co je sociální stát a co liberální. Že sociální stát znamená jistotu pro toho, kdo nemůže najít práci, kdo nemůže pracovat z různých důvodů a starat se o sebe (děti, invalidi, ostatní postižení, nezaměstnaní atp.). Nikdo z nás neví, jak na tom bude každý z nás zítra (trvalé onemocnění, invalida, atp., a kdy budeme potřebovat pomoc společnosti.
    Liberální stát nechává vše fungovat podle zákonů přírody, surové a nemilosrdné. Dřívější liberalní státy nezajišťovaly sociální mír, proto nastal komunismus. V době komunismu na východě a ze strachu ze šíření komunismu na západ se mění situace od základu. Západní společnosti zvyšují minimální mzdy a zlepšují pracovní podmínky a sociální politiku do té míry, že podmínky a platy byly lepší na západě než na východě. Proto komunismus ztroskotal. Všichni si to musíme uvědomyt a podle toho se chovat. Práce je důležitá protože bez ní není ani kapitál.

    Proto se společnost musí v referendu rozhodnout, co chce. Buď sociální stát, nebo barbarský. Pokud se rozhodne pro barbarský stát, pak každý občan bude vědět na čem je (použije samopomoc na různé způsoby), jako to bylo na divokém západě. To ale určitě nikdo z nás si nepřeje!

    Stát se nemusí mnoho starat o kapitalisty, protože oni se umí o sebe dobře postarat. Stát se musí starat o lidi, kteří pomoc potřebují. Proč právě stát? Protože humanitární organizace a spolky nemohou vyřešit problémy jedince a rodiny. Oni pomáhají chvilkově, aby jen částečně zmírnily důsledky jejich neutěšených problémů. V každém případě se těmito pomocemi nevyřeší důstojnost člověka a jeho problémy natrvalo. Proto si myslím, že nikdo jiný než stát, nemůže vyřešit problémy jedince a jeho rodiny natrvalo a důstojně hodno člověku!
  • 4. 2. 2005 16:09

    JirkaZ (neregistrovaný)
    Teoreticky to máte zmáknuté, ale to měl Marx s Engelsem taky....
    Nicméně přece jen pár otázek :
    1. Kdo by byl v komisi odborníků ?
    2. Jak by asi dopadlo refendum, když cca 70% lidí téměř neplatí přímé daně ? Navíc i koncensus je vlastně rozpočet.
    3. Nejsem normální člověka netěší mne, že stát si z nákladů na mojí pracovní sílu sebere 56%, zbytek mi milostivě nechá. Opravdu mne to má těšit ?
    4. Kdy a kde nastal kominismus ? "Diktatura proletariátu" a komunismus není to samé !
    5. K poslednímu odstavci jeden hezký citát : Nejjistějším místem, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene (Mark Twain)
  • 7. 2. 2005 8:08

    Patrik Chrz (neregistrovaný)
    Nesouhlasím s tím, že by nízká porodnost byla způsobena snižující se životní úrovní - porodnost se snižuje právě ve státech s vyšší žívotní úrovní a v rámci jednoho státu mají obvykle nejnižší porodnost právě ti nejbohatší a nevyjšší porodnost ti nejchudší.
    Nízká porodnost je z důvodu pohodlnosti, kdo by se dneska chtěl starat o x dětí jak to bylo obvyklé třeba před sto lety?
    Druhý problém je v tom, že čím větší část HDP bude přerozdělována tím větší peníze spotřebuje systém "sám o sobě". Takže bude přerozdělováno stále víc ze stále menšího koláče.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).