Zdravotní pojištění: Přehled se bude podávat elektronicky a některé OSVČ už nebudou muset platit zálohy

Plánovaná úprava zákona o veřejném zdravotním pojištění zavede povinnost podávat přehled zdravotní pojišťovně elektronicky nebo srovná podmínky týkající se plateb záloh na zdravotní pojištění u OSVČ, které je nemusí platit v minimální výši. 

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která prošla ve třetím čtení Sněmovnou a nyní putuje do Senátu, ale přinese i další novinky.

Povinné podání přehledu elektronicky

OSVČ, kterým stát zřídil datovou schránku, musí podávat daňová přiznání alespoň částečně související s podnikáním elektronicky. Od letošního roku to samé platí i pro Přehled o příjmech a výdajích pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Jak jsme uvedli v minulých článcích, ČSSZ přistupuje k požadavku na elektronické podání přehledu trochu benevolentněji než finanční správa u daňového přiznání. Nicméně i zde už platí, že k papírové formě formuláře se prostě nepřihlíží.

Přečtěte si také:

Do kdy podat daňové přiznání a do kdy přehledy? Přinášíme přehled termínů a důležitých informací

Nyní míří k povinnému elektronickému podání i poslední ze „svaté trojice“ formulářů, které OSVČ vyplňují po skončení zdaňovacího období. A to Přehled o výši daňového základu OSVČ pro zdravotní pojišťovnu (dále jen Přehled). Zde však nemá být povinnost stanovena pouze pro OSVČ, kterým zpřístupnil stát datovku ze zákona. Nová povinnost má platit plošně pro všechny OSVČ.

V souladu s již zavedenou povinností OSVČ, kdy plátce daně, který má zřízenu datovou schránku ze zákona, podává podání pouze elektronicky, se navrhuje, aby OSVČ předkládaly taktéž přehled pouze elektronicky s ověřenou identitou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné zdravotní pojišťovnou. (..) Takové podání usnadní administrativní procesy v příjmu a zpracování přehledů zdravotní pojišťovnou, a směřuje k elektronizaci příjmu dokumentů, vysvětlují autoři předlohy v důvodové zprávě.

Pravidla pro placení záloh na zdravotní pojištění

Na rozdíl od placení důchodového pojištění, které není v určitých případech povinné, placení zdravotního pojištění je povinné vždy. Za některé občany platí zdravotní pojištění stát (jde o státní pojištěnce). Zaměstnancům od jisté výše mzdy zálohy na zdravotní pojištění strhává zaměstnavatel, OSVČ na hlavní činnost si je platí samy formou záloh a doplatků. Platit zdravotní pojištění musí i osoby, které příjmy nemají (jejich zálohy jsou ale nižší). Pro každou z těchto skupin pojištěnců platí pro platbu zdravotního pojištění jiná pravidla. Stát se teď rozhodl jedno srovnat tak, aby systém dával větší smysl. Týká se placení záloh OSVČ, které nevykonávají hlavní činnost.

OSVČ vykonávající hlavní činnost

OSVČ, které vykonávají hlavní činnost, jsou povinny platit zálohy na zdravotní pojištění aspoň v minimální stanovené výši. To v případě, že je vyměřovací základ z jejich reálných příjmů (stanoví se jako polovina dosažených příjmů po odečtení výdajů) nižší než minimální vyměřovací základ. Ten odpovídá polovině průměrné měsíční mzdy (sazba pro výpočet zálohy je pak 13,5 %).

Přečtěte si také:

Zdravotní a sociální pojištění 2025: Jak se zvýší minimální zálohy pro OSVČ?

OSVČ, které nemusí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění

Pro OSVČ, které nevykonávají hlavní činnost, ale platí jiná pravidla. Mohou totiž platit pojistné ze svých reálných příjmů (vyměřovacím základem je skutečný příjem po odpočtu výdajů), i když tak záloha vyjde nižší než minimální. Jde o specifikované skupiny pojištěnců, pro které neplatí povinnost hradit zálohy stanovené z minimálního vyměřovacího základu.

Podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění jde o OSVČ, o kterých po celý kalendářní měsíc platí, že:

• jsou státním pojištěncem (pojistné na zdravotní pojištění za ně platí stát),
• jsou zároveň zaměstnané a platí pojistné na zdravotní pojištění aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,
• celodenně osobně a řádně pečují aspoň o jedno dítě do 7 let nebo aspoň o dvě děti do 15 let,
• mají těžké tělesné, smyslové nebo mentální postižení a jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZPT/P,
• dosáhly důchodového věku, ale nesplňují jinou podmínku pro přiznání starobní penze.

(Podobná pravidla platí i pro zaměstnance. U těch je pak také vyměřovacím základem skutečný příjem za podmínky, že jsou zároveň OSVČ a platí z tohoto titulu aspoň minimální zálohy, nebo jsou po celý měsíc státním pojištěncem, osobou s těžkým postižením, osobou pečující o malé děti nebo osobou v důchodovém věku, která nesplnila další podmínku pro jeho přiznání – viz výše.)

Za koho platí zdravotní pojištění stát?

Na tomto místě připomeňme, že státní pojištěnce definuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Zákon jmenuje řadu skupin pojištěnců, my vybíráme několik příkladů (kompletní výčet najdete v zákoně):

• nezaopatřené děti,
• příjemci důchodů,
• příjemci peněžité pomoci v mateřství,
• příjemci rodičovského příspěvku,
• rodiče na rodičovské dovolené,
• uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce,
• osoby závislé na péči jiných lidí (dle zákonných pravidel),
• osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
• osoby invalidní (III. stupeň) nebo ty, které dosáhly důchodového věku, ale nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu.

Jednotný přístup k platbě záloh

Vraťme se od státních pojištěnců zpět k celé skupině OSVČ, pro které neplatí povinnost hradit minimální zálohy na zdravotní pojištění, ale odvádí je jen z reálných příjmů. Mezi těmi panují rozdíly v povinnosti platit pojistné formou záloh.

U OSVČ -  státních pojištěnců – totiž platí, že během prvního kalendářního roku své činnosti nemusí hradit pojistné prostřednictvím záloh. Mohou ho po skončení roku doplatit při podání Přehledu. V tom jim ale už na základě měsíčního vyměřovacího základu za předcházející kalendářní rok vyjde výše záloh na další období a tu musí pak každý měsíc platit (vždy do 8. dne následujícího měsíce). Výjimkou jsou případy, kdy zálohy vzešlé z příjmů za předchozí rok nekorespondují s výší příjmů za aktuální období. Pak je možné požádat o snížení záloh do doby podání dalšího Přehledu.

U OSVČ, které jsou zároveň zaměstnané a platí pojistné na zdravotní pojištění aspoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, je to ale jinak. Tyto OSVČ zálohy platit nemusí vůbec. Neznamená to, že by nemusely platit pojistné, jen ho mohou uhradit najednou po skončení daného roku právě až při podání Přehledu.

Dále důvodová zpráva poukazuje na další skupinu OSVČ s odlišným postupem: Vedle OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, existují ještě další OSVČ, které nemají povinnost platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu (viz § 3a odst. 3) zákona č. 592/1992 Sb.) a platí pojistné pouze z reálně dosažených příjmů, přičemž tyto osoby v prvním roce podnikání mají povinnost platit zálohy v zákonem stanovené minimální výši, a to i přes to, že minimální pojistné platit nemusí. Takto zaplacené zálohy jsou po podání přehledu zúčtované vůči skutečné výši pojistného za celý rok. Často dochází k tomu, že těmto pojištěncům vzniká přeplatek pojistného.

Výše odkazovaná novela, která je nyní ve schvalování, sjednotí tento postup pro placení záloh pro všechny OSVČ, pro které neplatí povinnost hradit minimální zálohy a platí tak pojistné z reálného příjmu.

Navrhuje se, aby zálohy na pojistné, stejně jako je tomu u zaměstnanců, nemusely platit ani ty OSVČ, za které je plátcem stát, a další OSVČ, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Pokud však OSVČ, přestože povinnost nemá, zálohy platit chce, např. z důvodu očekávaného vysokého doplatku pojistného po podání přehledu o daňovém základu, nic tomu nebrání.
Systém veřejného zdravotního pojištění o pojistné nebude nikterak krácen, neboť celková výše pojistného za daný kalendářní rok je pak plátci vyúčtována po podání přehledu, vysvětluje důvodová zpráva k návrhu.

Přečtěte si také:

OSVČ musí platit zálohy na zdravotní pojištění i během nemoci. Z pravidla ale existuje výjimka

Změny u zařazení celodenně pečujících osob mezi státní pojištěnce

V současnosti jsou v kategorii státních pojištěnců zařazeni rodiče pečující o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do patnácti let věku. Podle současného znění ustanovení ale platí, že za osobu celodenně pečující o děti je za daných podmínek stát plátcem pojistného, jen pokud nemá příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.

Novela počítá s tím, že by stát měl nově platit pojistné za jednoho z rodičů pečujícího o jedno dítě do sedmi let věku i po dobu, kdy bude mít rodič příjem ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.

Autoři návrhu v důvodové zprávě poukazují na to, že za rodiče malých dětí stát přestává platit zdravotní pojištění i v případě, že ti mají jen velmi nízké příjmy ze zaměstnání či podnikání. V důsledku toho je pojistné odvedeno často jen z nízkých příjmů výdělečné činnosti (minimální pojistné není stanoveno), čímž je systém veřejného zdravotního pojištění krácen na příjmech, protože přestává čerpat platbu za státního pojištěnce od státu a zároveň v tomto případě není odvedena ani minimální záloha (jen ta z reálných příjmů): Zrušením podmínky neexistence příjmů ze zaměstnání nebo podnikání pro to, aby stát platil pojistné, dojde k odstranění dosavadní nerovnosti mezi pojištěnci. Rodiče pečující o děti tak získají stejné postavení, jaké mají pojištěnci, za které stát platí pojistné z jiného titulu a kteří nejsou omezeni příjmem za zaměstnání nebo podnikání (důchodci, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené apod.). A tedy, jestliže bude mít rodič pečující o dítě příjmy ze zaměstnání či podnikání, bude za něj platit pojistné stát i zaměstnavatel, případně si bude platit pojistné i jako podnikatel ze skutečně dosažených příjmů.

Na druhou stranu by stát naopak již neplatil pojistné na zdravotní pojištění za rodiče pečující o dvě děti do patnácti let věku. Pokud rodiče s dětmi do patnácti let věku nebudou zaměstnanci či OSVČ, budou si platit pojistné sami jako osoby bez zdanitelných příjmů.

Dosavadní věková hranice dvou dětí do 15 let věku se jeví vzhledem ke schopnostem dětí v tomto věku jako nadbytečně velkorysá. Nové nastavení, resp. omezení věkové hranice dětí lépe odpovídá schopnostem dětí v daném věku, kdy děti starší 7 let již v drtivé většině plní povinnou školní docházku a zdaleka již nevyžadují péči rodičů v takovém rozsahu, jako je tomu v případě dětí mladších. Návrh tak bude motivovat zejména rodiče starších dětí (do 15 let) k dřívějšímu návratu do práce, domnívají se autoři novely.

Ti chtějí motivovat rodiče k dřívějšímu návratu do práce i zrušením dosavadní podmínky „celodenní“ péče o dítě. Tu bylo v četných případech, zejména při zkrácených pracovních úvazcích, velmi těžké dodržet, a ze strany zdravotní pojišťovny téměř nemožné její dodržení zkontrolovat. Zrušením této podmínky dojde k pobídce využívání zkrácených pracovních úvazků, kdy rodiče již nebudou limitováni dobou, po kterou maximálně budou moci být děti ve školce (dosud pouze 4 hodiny denně), vysvětluje důvodová zpráva. 

Nárok na zařazení do kategorie státního pojištění v tomto případě nebude možné  uplatňovat zpětně, ale nejdříve ode dne, kdy u zdravotní pojišťovny prohlásíte, že jste osobou pečující o dítě do 7 let věku.

Další chystané změny

V současnosti platí, že zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti je navázáno na reálný výkon činnosti. Osoba, která má příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví (např. ochranná známka, užitné a průmyslové vzory, označení původu, patenty apod.) a která současně nevykonává samostatnou výdělečnou činnosti a nemá tedy jiné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti než tyto, nemusí být pro účely veřejného zdravotního pojištění považována za OSVČ. A to i přesto, že vykazuje příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, které jinak odvodu pojistného na zdravotní pojištění standardně podléhají. 

Dochází tak k tomu, že pojištěnec, který má pouze příjmy z průmyslového vlastnictví, a samostatnou výdělečnou činnost nevykonává, není pro účely zdravotního pojištění považován za OSVČ, a proto z těchto příjmů pojistné  neodvede. Naproti tomu pojištěnec, který samostatnou výdělečnou činnost vykonává, a současně vedle toho má příjmy z průmyslového vlastnictví, musí jako OSVČ odvést pojistné ze všech příjmů (tedy i z příjmů plynoucích z průmyslového vlastnictví).

Novela počítá s tím, aby se pro účely veřejného zdravotního pojištění považoval za OSVČ i pojištěnec, který má jen příjmy ze samostatné činnosti podle § 7. Status OSVČ by se tedy nevázal jen na výkon činnosti, ale i na příjmy ze samostatné činnosti dle zákona o daních z příjmů.

Novela také počítá se zavedením povinnosti zaměstnanců hlásit svému zaměstnavateli, že jsou zařazeni v některé z kategorií, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát.

Naopak pojištěnci podle novely nebudou muset předkládat při přechodu k jiné zdravotní pojišťovně doklad o výši zálohy OSVČ.

Pokud se ale pojištěnec nezdržuje v místě trvalého pobytu nejen na území, ale i mimo území ČR, musí své zdravotní pojišťovně oznámit adresu pro doručování. 

V souvislosti s úpravou lhůty zániku práva předepsat dlužné pojistné ode dne splatnosti ze současných 10 let na 6 let má dojít i k úpravě lhůty pro zánik nároku na vrácení přeplatku pojistného z 10 na 6 let. Tento postup se navrhuje v zájmu částečného slaďování zákonných lhůt v oblasti zdravotního pojištění se sociálním zabezpečením a s daňovými předpisy. Dochází tak ke zpřesnění ustanovení, aby bylo zřejmé, že se jedná o lhůtu prekluzivní, upřesňuje materiál k novele.

Jak už jsme psali v minulosti, tatáž novela také počítá se zavedením odměn a bonusů pro pojištěnce, kteří pečují o své zdraví a zaměřují se i na prevenci.

Přečtěte si také:

Novinky ve zdravotnictví: za zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví bude následovat odměna

Novinky by měly být účinné od ledna 2026. Návrh však může ve schvalování ještě doznat změn.