Vlákno názorů k článku Závazky nad 350 tisíc korun nesmíte platit "cash". Půjčovat v hotovosti ale můžete, kolik chcete od Petr - A co platba předem ? Co je závazek...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 23. 8. 2011 22:48

    Petr (neregistrovaný)

    A co platba předem ? Co je závazek ? Když uhradím tzv. proforma fakturu ? Vzniká závazek tím, že mám zaplatit předem ? Dalo by se to tak chápat. Uzavřu kupní smlouvu s tím že mám zaplatit před dodáním zboží. Účetně závazek nevzniká, ale závazek z té smlouvy možná ano. ?

  • 24. 8. 2011 10:52

    Martin (neregistrovaný)

    Samozřejmě. Je úplně jedno, jestli si sjednáte úhradu před dodáním zboží nebo po dodání - pořád se jedná o plnění závazku ze smlouvy.

  • 27. 8. 2011 20:33

    Petr (neregistrovaný)

    To je právě to, co nechápu. Mějme tedy slovo "závazek" ve 2 významech:

    A.) - ve smyslu účetního závazku
    B.) - be smyslu plnění povinnosti, vyplývající ze smlouvy

    Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že na plnění závazku ze smlouvy (o půjčce) se nevztahuje povinnost platit prostřednictvím banky. Při uzavření smlouvy o půjčce vzniká věřiteli závazek(B) poskytnout plnění - peníze - dlužníkovi. Dlužníkovi tím vzniká závazek(A,B) půjčku i s příslušenstvím splácet. Věřiteli vznikne účetní pohledávka.

    Při uzavření kupní smlouvy s platbou předem vzniká odběrateli závazek(B) zaplatit cenu zboží. Dodavateli vzniká závazek(A), protože přijal peníze a nic za to zatím neposkytl a závazek (B) dodat zboží. Odběrateli vzniká účetní pohledávka za dodavatelem, dokud nedostane zboží.

    Je to stejné jako v článku uvedeném příkladu. Poskytnutím půjčky se nehradí závazek(A) a proto se na tuto platbu nevztahuje povinnost. Vracením půjčky se HRADÍ závazek(A) a proto se povinnost vztahuje. Tedy - tento odstavec je moje spekulace, ale nevidím rozdíl.

    Jaký je ještě rozdíl ?

    Petr

  • 28. 8. 2011 19:49

    Martin (neregistrovaný)

    Je to jednoduché. Především účetnictví nechte účetnictvím, nemá s tím nic společného. Závazek v právním smyslu (o žádném jiném nemá smysl uvažovat) vzniká pouze na základě určité právní skutečnosti, např. smlouvy. Závazky se dělí, mimo jiné, na tzv. konsenzuální a reálné, toto rozdělení vychází ještě z římského práva. Pro reálné závazky je typické to, že součástí samotné kontraktace je poskytnutí určitého plnění - bez tohoto poskytnutí plnění vůbec nevznikne právní vztah z půjčky (smlouva o půjčce). U konsenzuálních závazků je to jinak, zde stačí ke vzniku smlouvy již dohoda o poskytnutí určitého plnění (např. smlouva o úvěru). To je taky hlavní rozdíl mezi půjčkou a úvěrem, přestože se oba kontrakty mohou jevit jako totožné. Tedy, když to vztáhnu k případu řešenému soudem, soud vycházel z toho, že uzavřením smlouvy o půjčce (vyžadujícím mimo jiné reálné poskytnutí věci) ještě nedochází k plnění žádného závazku toho kdo půjčku poskytuje. Jediný závazek, který vzniká ze smlouvy o půjčce je povinnost dlužníka vrátit dluh, nevzniká z ní však závazek věřitele půjčku poskytnout.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).