Nikoli, tak to nefunguje, kupní smlouva je kupní smlouva a půjčka je půjčka. Když se budete naoko tvářit, že uzavíráte půjčku, ale ve skutečnosti půjde o kupní smlouvu, půjde o tzv. simulovaný úkon a v tom případě bude rozhodující úkon disimulovaný (zastřený), tj. kupní smlouva.
Ano, je to absurdní, ale logické. Přece nechcete od nadřízených orgánů Finanční správy, aby rozhodovali sami proti sobě a přiznali, že pochybili. U okresních a Krajských soudů je to úplně stejný důvod - jsou to přeneseně "jejich peníze". I přesto, že je docela dlouhou dobu známo, že tuto mezeru do zákona vnesl parlament úmyslně, aby se mohly dál prát špinavé peníze a poskytovat úplatky. Stačí tvrdit, že šlo o poskytnutí půjčky :).
To je právě to, co nechápu. Mějme tedy slovo "závazek" ve 2 významech:
A.) - ve smyslu účetního závazku
B.) - be smyslu plnění povinnosti, vyplývající ze smlouvy
Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že na plnění závazku ze smlouvy (o půjčce) se nevztahuje povinnost platit prostřednictvím banky. Při uzavření smlouvy o půjčce vzniká věřiteli závazek(B) poskytnout plnění - peníze - dlužníkovi. Dlužníkovi tím vzniká závazek(A,B) půjčku i s příslušenstvím splácet. Věřiteli vznikne účetní pohledávka.
Při uzavření kupní smlouvy s platbou předem vzniká odběrateli závazek(B) zaplatit cenu zboží. Dodavateli vzniká závazek(A), protože přijal peníze a nic za to zatím neposkytl a závazek (B) dodat zboží. Odběrateli vzniká účetní pohledávka za dodavatelem, dokud nedostane zboží.
Je to stejné jako v článku uvedeném příkladu. Poskytnutím půjčky se nehradí závazek(A) a proto se na tuto platbu nevztahuje povinnost. Vracením půjčky se HRADÍ závazek(A) a proto se povinnost vztahuje. Tedy - tento odstavec je moje spekulace, ale nevidím rozdíl.
Jaký je ještě rozdíl ?
Petr
Je to jednoduché. Především účetnictví nechte účetnictvím, nemá s tím nic společného. Závazek v právním smyslu (o žádném jiném nemá smysl uvažovat) vzniká pouze na základě určité právní skutečnosti, např. smlouvy. Závazky se dělí, mimo jiné, na tzv. konsenzuální a reálné, toto rozdělení vychází ještě z římského práva. Pro reálné závazky je typické to, že součástí samotné kontraktace je poskytnutí určitého plnění - bez tohoto poskytnutí plnění vůbec nevznikne právní vztah z půjčky (smlouva o půjčce). U konsenzuálních závazků je to jinak, zde stačí ke vzniku smlouvy již dohoda o poskytnutí určitého plnění (např. smlouva o úvěru). To je taky hlavní rozdíl mezi půjčkou a úvěrem, přestože se oba kontrakty mohou jevit jako totožné. Tedy, když to vztáhnu k případu řešenému soudem, soud vycházel z toho, že uzavřením smlouvy o půjčce (vyžadujícím mimo jiné reálné poskytnutí věci) ještě nedochází k plnění žádného závazku toho kdo půjčku poskytuje. Jediný závazek, který vzniká ze smlouvy o půjčce je povinnost dlužníka vrátit dluh, nevzniká z ní však závazek věřitele půjčku poskytnout.
Jestli to chápu správně, pak bych si podle autora článku od nynějška nemohl v hotovosti vybrat ze svého účtu ani částku nad 350 tis Kč? Je-li to tak, jak to mám tedy udělat, až mi skončí termínovaný účet a budu chtít své peníze? Pokud je nevyberu naráz, zablokují se mi na další rok, což nechci. A jiný účet, na který bych je převedl již zakládat nehodlám.