Když spolu dva lidé mají dítě, většinou o tom oba vědí. Většinou. Stává se ale i to, že muž se o tom, že má s nějakou ženou dítě, dozví až zpětně s odstupem i několika let. Žena se většinou takovému muži ozývá s žádostí o alimenty na dítě.
Jaká jsou v takové chvíli práva muže? Má například právo zažalovat ženu za to, že mu ani neřekla, že s ním otěhotněla a že má dítě? A jak je to s alimenty? Musí je platit i zpětně?
O dítěti mu neřeknu
Paní Magda měla krátkodobou známost s panem Petrem, kterou velmi rychle ukončila. Chvíli po rozchodu ale zjistila, že je těhotná. Vztah s panem Petrem obnovovat nechtěla, ale potrat pro ni nepřicházel v úvahu. Lékař ji vzhledem k jejímu věku a zdravotnímu stavu upozornil, že by mohlo být velice komplikované znovu otěhotnět. Rozhodla se proto, že dítě si ponechá a bude ho vychovávat sama, s dostatečným zázemím a podporou rodiny.
S panem Petrem už tedy kontakt neobnovila, a tak mu ani nesdělila, že je s ním těhotná a budou mít dítě. O dítěti se pan Petr dozvěděl až o několik let později, když se paní Magda dostala do složité životní situace a rozhodla se požádat pana Petra o alimenty na společné dítě.
Prvotní šok pana Petra vystřídal vztek. Nepřišlo mu fér, že několik let neví o tom, že má dítě. Rád by si s ním býval budoval vztah a vazbu a zároveň plnil otcovskou roli. Paní Magda mu to ale zatajením znemožnila.
Povinnost sdělit těhotenství zákon výslovně nenařizuje
O tom, že jste těhotná, nemáte podle českého práva žádnou povinnost svého partnera či manžela informovat. Povinnost nastávající matky sdělit biologickému otci, že s ním očekává narození společného potomka, není explicitně v zákoně zakotvena,
uvedl pro Měšec.cz advokát Jan Varga.
Otec dítěte se tedy o tom, že dítě má, opravdu vůbec dozvědět nemusí. Na druhou stranu to ale způsobuje zásah do práv nejen jeho, ale i dítěte. Takové neposkytnutí informací může představovat zásah do osobnostních práv otce i dítěte. Nastávající matka nenarozeného dítěte by tak měla zvážit veškeré výhody a nevýhody spjaté s tímto rozhodnutím,
dodává Jan Varga. Jinými slovy, nejde jen o otázku toho, že otec své dítě nikdy nepozná, ale i o to, že dítě si nevybuduje vztah s otcem, což může mít vliv na jeho vývoj.
Otec za to ale může matku žalovat
Panu Petrovi se celá situace natolik nelíbila, že se rozhodl matku svého dítěte zažalovat za to, že mu dítě zatajila. A ačkoli není zákonem explicitně daná povinnost sdělit otci dítěte, že má dítě, existuje možnost podat na matku dítěte žalobu, že to neudělala. Dle mého názoru by mohl podat žalobu na ochranu osobnosti směřující proti matce, neboť mu rozhodnutím matky bylo zasaženo do jeho osobnostních práv,
informuje Jan Varga.
A jednou může matku dokonce zažalovat i samo dítě. Žalobu na ochranu osobnosti směřující proti matce koneckonců může dle mého názoru podat i samo dítě, neboť i dítěti by v tomto případě bylo zasaženo do jeho osobnostních práv,
dodává Jan Varga.
Žalobou by pak otec dítěte či případně jednou i samo dítě mohli dosáhnout buď omluvy ze strany matky, nebo přiměřeného zadostiučinění v penězích. Výše odškodného ale musí vždy určit soud, je to individuální, a tak se nedá dopředu odhadovat.
A co s alimenty?
Původní důvod, proč vlastně paní Magda kontaktovala pana Petra, byla žádost o alimenty. A v takovém případě by skutečně pan Petr musel začít alimenty platit. Nezáleží na tom, že o dítěti nevěděl. Sleduje se totiž nejlepší zájem dítěte.
A alimenty pan Petr nebude muset platit jen od doby, co mu je soud přizná, ale i zpětně. Výživné lze na dítě přiznat zpětně, avšak nejdéle za dobu tří let zpětně od dne zahájení soudního řízení,
dodává Jan Varga.
A do dvou let od porodu má dokonce i neprovdaná matka nárok na výživné a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Tady však záleží na tom, kdy se matka na soud obrátí. Pokud do dvou let od porodu, má nárok na výživné pro sebe za uběhlou dobu od porodu, nejdéle za dva roky. Pokud by se na soud obrátila až ve 3 letech, má nárok opět na výživné za 2 roky od porodu, pokud se však obrátí na soud později než za 3 roky, už bude její nárok promlčen. Nárok se totiž promlčuje ve tříleté lhůtě.
Náklady na testy otcovství hradí neúspěšná strana
Samozřejmě by se muselo prokázat, že otcem dítěte je skutečně pan Petr. Výživné může být stanoveno pouze v případě, bude-li pravomocně určeno otcovství biologického otce,
říká Jan Varga.
V praxi by to pak vypadalo tak, že pokud se paní Magda na pana Petra obrátí s žádostí o alimenty a on odmítne, může se paní Magda obrátit na soud. Pokud pan Petr neuzná své otcovství (například si nebude jist, jestli je dítě skutečně jeho), bude potřeba provést test otcovství. A v případě, že se prokáže, že je skutečně otcem dítěte, bude muset náklady na testy otcovství hradit on. Náklady soudu, včetně nákladů znaleckého posudku z genetiky, bude zásadně hradit procesně neúspěšná strana. Pokud otec odmítne své otcovství, matka se obrátí na soud a otcovství bude soudem určeno, bude náklady hradit otec,
uzavírá Jan Varga.
