Když si takhle pročítám, k čemu zjevně může dojít, tak se docela divím, že se zatím žádná "pravicová" vláda či opozice nezkusila trochu medializovat tím, že by tohle papírové lejstro navrhla zrušit.
Nechci se pouštět do spekulací, co všechno by měl a co neměl stát o zaměstnanci evidovat, ale existence nějakého potištěného papíru s razítkem, který má dát končící zaměstnavatel zaměstnanci a po něm ho pak musí chtít nový zaměstnavatel, to mi přijde fakt jako přežitek z autoritativních režimů 20. století a navíc v obě internetu úplně zjevná kravina.
Při posuzování faktického stavu věcí bývají soudy nad věcí, ale i objektivně by asi bylo těžké posoudit, jestli jen zaměstnanec dělal ofuky a pak si sjednal fingáč a nebo byly obstrukce od starého zaměstnavatele. Vztahy při končení zaměstnaneckého poměru bývají občas divoké, tak je to vyloženě papír pro zadělávání na problémy.
nicméně, povinnost zaměstnavatele vystavit zápočtový list, je zákonem dána - zatímco zákon nestanoví, že když zaměstnanec "dělá vofuky," že je tím zaměstnavatel této povinnosti zbaven.
takže sjednat si fingovaný pracovní poměr a ten si potom nechat zrušit a zažalovat škodu, je sice podvod - nicméně kdyby zaměstnavatel splnil svou zákonnou povinnost a nedělal sám "vofuky", nemusel tohle vůbec řešit.
je to asi jako když vyjede auto jednosměrkou proti srsti, a řachne do vás na neoznačené křižovatce zprava. on sice porušil dopravní předpisy (směr jízdy) - ale vy jste způsobil dopraví nehodu (nedal přednost zprava). svět je zlej a pravidla se mají dodržovat. kdo si myslí že nemusí, sám do ní sám.
To je zcela zjevně pitomost, inu jezevec.
Je to stejné, jako když při vyjíždění z vedlejší silnice na hlavní "nedáte přednost" 230 km/hod nízkoletícímu objektu.
Přesto se může stát, že to někdo zkusí, včetně Policie. Ale u soudů to musí prohrát, těch případů už bylo spousta. Vzpomínám si, že v Brně takhle "nedal přednost" kloubový autobus vyjíždějící v místě, kde byla i ve městě ještě snížená rychlost, kvůli špatným rozhledovým poměrům, dvěma motorkám jedoucí po hlavní 160 km/hod. Autobusák se rozhlédl, nic nejelo, vjel do křižovatky, a než stačil manévr dokončit, dozadu se mu zapíchly dvě motorky. Zkusili to (tušímže pozůstalí), a prohráli. Tam soud musí brát v úvahou, co bylo příčinou, a zda řidič učinil vše, co bylo rozumně od něj možno očekávat.
Maximálně by hrozila spoluúčast na škodě, třeba za alkohol, kterým se prodloužila reakční doba, nebo za výraznější překročení max. povolené rychlosti, a tím se prodloužila brzdná dráha, tudíž škoda byla větší, nežli by byla při dodržení rychlosti.
s tou jednosměrkou osobně znám pána který takto dostal pokutu za "zavinění nehody", zatímco ten druhý pouze za přestupek, argumentace ze spisu je autentická. k soudu s tím nešel. pokud si přečtete doslovně znění vyhlášky, tak pochopíte proč - policajt měl pravdu. přednost zprava není omezena ostatním dopravním značením. ostatně, má to i svou logiku, protože místní úprava přenosným značením, nebo řízením živým policistou, má přednost před stabilním svislým značením - ostatní pravidla přitom logicky musí zůstat platit.
pokud motorka valí po městě po hlavní 160km/hod, řidič tím porušil pravidlo stejné právní síly, jako nedat přednost - (krom překročení rychlosti) nejel tak rychle, aby dokázal zastavit na vzdálenost, na kterou měl rozhled.
vina rychle jedoucího motorkáře je tedy nesporná, autobusák má právo očekávat, že vozidlo po hlavní pojede 50. mnoho lidí od autoškoly už pozapomnělo, že termín "dát přednost" není absolutní právo, zahrnuje i donucení ostatních účastníků provozu k mírné změně směru nebo rychlosti jízdy.
Nikoli. Žádná právní síla. Soud konstatoval, že autobusák učinil vše, co mohl udělat, a šlo očekávat, a že příčinou nehody byla výhradně nepřiměřená rychlost.
Ono samo o sobě nestačí jen porušit "padesátku", či jinou rychlost. To, že by jel místo 50km/hod, 60 km/hod, tak to by samo o sobě nebylo příčinou nehody. S nějakým překročením o 10 km hod návrh křižovatky, dopravní předpisy, atd. počítá a musí počítat.
Ale tady neměl autobusák jak nehodě zabránit. Při nejlepší možné vůli a opatrnosti, neměl.
Na přehledné křižovatce by byl vinen autobusák. Tedy kdyby je viděl, ale například by se rozhodl je školit a pak by argumentoval, že kdyby jeli předpisovou rychlostí, tak by to bylo v pohodě.
Zrovna tak, kdyby mu ve výhledu bránila pohyblivá překážka (třeba jiný autobus, jedoucí po hlavní předpisovou rychlostí) a spoléhal by, že když jede předpisovou rychlostí, tak ho nemá nikdo co předjíždět.
Ale tady autobus nemohl dát přednost někomu, koho neviděl, protože byl za stálou překážkou ve výhledu nebo horizontem a blížil se ke křižovatce nedovolenou rychlostí. Když autobusák vjížděl do křižovatky, tak nikdo, komu by musel dát přednost, v dohledu nebyl, a pro bezpečné vjetí do křižovatky tedy udělal vše, co po něm lze spravedlivě žádat. Tudíž žádnou povinnost neporušil a nezavinil nehodu.
Nikoli, policajt má pravdu, pouze pokud s tím "viník" souhlasí. Ono se na to člověk musí také dívat z jeho pohledu - takhle s tím má nejméně práce, má viníka, má paragraf, má vyřešeno. Navíc i policajt se může splést.
A nestačí číst jeden jediný paragraf. Zde se k tom vztahují nejméně paragrafy dva. Mimo jiných. A ty jsou v rozporu.
Takže v takovém případě závěr nepodepisovat, či napsat že nesouhlasím. A podrobné zdůvodnění radši nechat až na doma, tam v klidu vše nastudovat, či předat právníkovi.
Myslím třeba jako, že chudák zaměstnavatel nevěděl, kdy zaměstnanec skončil (proč by se to stát nemohlo, třeba se jen nevrátil z nějaké služební cesty, odmítnul cokoli podepsat, hrál mrtvého brouka), zaměstnavatel neměl jeho aktuální adresu po změně, protože mu ji odmítl sdělit...
Zaměstnanci jsou různí, ne všichni se chovají slušně a dokonce ne všichni jsou normální. Totéž platí i pro zaměstnavatele. Konec konců, když se spolu soudili, tak tam minimálně na jedné straně něco divného bylo.
Jak nemůže zaměstnavatel vědět, kdy zaměstnanec skončil? Buď podal, nebo dostal výpověď, pak je konec zaměstnání známý na den přesně nejméně dva měsíce dopředu. Nebo se dohodli a ten termín ukončení si opět dohodl předem. Nebo to bylo okamžité zrušení pro závažné porušení povinností, ale i to musí napřed zaměstnanec dostat a kdy to dostal se zaměstnavatel dozví. Ukončení pracovního poměru zmizením nebo hraním mrtvého brouka náš právní řád nezná.
Náš právní řád nezná spoustu věcí, které se v praxi občas dějí. Pokud "mrtvý brouk" není dostatečný příklad, tak tu jsou i třeba výpovědi beze všech právních náležitostí a podobně.
Případů, kdy jedna nebo obě strany dělají chyby či právně nesmyslné kroky, ať už z neznalosti, z vypjatých emocí nebo prostě už předem se záměrem toho druhého do něčeho namočit je v praxi dost a dost.
Výpověď (nebo obecně ukončení pracovního poměru) je buď platná, nebo neplatná. Pokud je platná, tak je datum ukončení poměru i všechno ostatní jasné a nic nebrání vystavení zápočtového listu. Pokud je neplatná, tak pracovní poměr stále trvá a není důvod zápočtový list vystavovat.
Ono to je spíše tak, že zaměstnavatelé nevydáním zápočtového listu (bývalé) zaměstnance vydírají, aby třeba rychle vrátili pracovní pomůcky, i když to s vlastním aktem ukončení pracovního poměru nemá nic společného a jejich vymáhání (či náhrady za ně) se lze domáhat i po jeho ukončení.
Výpovědi beze všech právních náležitostí? Jako třeba bez uvedení kdo, nebo komu dává výpověď anebo bez podpisu? A to je ten ofuk?
Kdyby dal "výpověď beze všech právních náležitostí", třeba nepodepsanou, tak se přou o to, jestli pracovní poměr trvá, nebo ne. O to spor nebyl. Takže pracovní poměr skončil a oni ho spíš nutili k osobnímu pohovoru v sídle dosavadního zaměstnavatele, které mohlo být 300 km od jeho pracoviště a podmiňovali tím vydání zápočtového listu.
Takže ty ofuky dělal spíš zaměstnavatel.