Jako kantora na VŠ mě mrzí nezájem studentů o obory budoucnosti. Na strojírenské fakultě se vypisují i náhradní přijímací pohovory, abychom naplnili kvóty. Přitom naši absolventi si mohou zaměstnavatele vybírat a při znalosti cizích jazyků mají otevřené dveře k dobře placené práci v zemích EU
Je to jednoduché. Na tomhle typu škol se totiž nedávají diplomy ani zadarmo ani za jednoduché "nabiflování se".
Počet lidí, kteří jsou schopni tenhle typ školy absolvovat je tak silně omezen :(
Např. VŠE. Mě chyběly 2 zkoušky do bakaláře, "vylétl" jsem z němčiny, která mě dneska živí (a rozhodně ne špatně).
Odborné předměty - naprostá brnkačka, to na střední jsme je brali podrobněji (a kvalitněji), dokonce jsem se na bakalářské zkoušky učil z mých středoškolských učebnic, protože skripta byla absolutně nepoužitelná.
Pro toho kdo má dobrou paměť - např. práva.
Dobře, ale přesto... Náročnější zkoušející po Vás přece bude chtít souvislosti. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ti lepší učitelé na FF nebo právech po studentech žádají, aby uměli fakta zapojit do sebe a vytvořit z nich ústrojný a logický celek. Určitě jsou to už ze své povahy naprosto jiné obory než technika, která je prostě podsatně dynamičtější. Ovšem na technice chtějí učitelé totéž, jen jinou formou... Tady se třeba i s pomocí účasti na přednáškách vypracovávají projekty, které se pak často promítají do testů. A nakonec - když pomineme problém nabídky uplatnění - záleží především na studentech. Výborný absolvent anglistiky - germanistiky může mít lepší "bednu" než podprůměrný absolvent strojárny, a uplatní se dost dobře... Prostě podle mého jde z větší části o tu "bednu", zájem, adaptabilitu , ne o samotný vystudovaný obor
O mnoha humanitních oborech se traduje, že daný obor student nedostuduje pouze v případě, že ho přejede tramvaj.
To že technické školy typicky dokončí pouze cca 20% prváků zatímco u humanitních oborů bývá poměr přesně opačný nebude jen rozdílem v náročnosti přijímacího řízení, ale rozdílem v celkové náročnosti úspěšného studia. Samozřejmě existují rozdíly, ale o průměrné náročnosti studia už jen procenta absolventů hovoří jasně. Technické obory jsou v průměru náročnější.
Z vlastni zkusenosti muzu rict ze pedagogicka fakulta je z velke casti o ''biflovani''. (jsem vystudovany elektroinzenyr, ale 2 roky jsem byl i studentem pedagogicke fakulty obor ucitelstvi M+F pro ss).
Bylo mi to krasne vysvetleno - jako technik si muzu sednout a neco si vypocitat a odvodit. Ale jako ucitel musim na otazku odpovedet pokud mozno hned - a ne si odpoved pracne odvozovat (jako ucitel musim dokazovat, ze vim vic - a udrzet si tak autoritu).
To ze technicke obory jsou malo lakave je fakt. Tvrdi se ze jsou prilis tezke. Ja si nemyslim, ze jsou prilis tezke. Jen vyzaduji uplne jiny zpusob pristupu k reseni problemu a tento pristup kazdemu nevyhovuje. Po sve zkusenosti s pedagogickou fakultou si velice vazim vystudovanych ucitelu - nemuzou to byt hloupi lide.
Zakladni chyba je v tom, ze lide vzdelani vidi jako primarni nastroj k ziskani vice penez. To ale souvisi spise se schopnostmi a v dnesni dobe i s drzosti, nez se vzdelanim jako takovym. Vzdelani ma prece daleko sirsi smysl, napriklad to ze dana vec cloveka zajima, bavi a obohacuje. Koneckoncu lide prece vydelavaji penize proto, aby si za ne koupili "spokojenost". Ten zbytecny meziclanek lze ale nekdy preskocit :-)
Problem je v tom, ze vetsina lidi dnes zije "nadoraz". Neuveritelne mnozstvi casu a energie se vyplytva jen na to, aby vubec mohli bydlet a neco jist. Cokoli navic uz je jen pro vymezenou skupinu lidi, kde (alespon podle meho omezeneho nazoru) prinos jejich prace casto neodpovida ohodnoceni. To neni o tom, ze bych jim to snad zavidel. Tu jejich spinavou praci bych nechtel delat ani za nic, o pracovnich vztazich v takovych firmach nemluve (viz server Dfens). Jen mam pocit, ze dvacet let po "revoluci" je mozna neco spatne.
Máte naprostou pravdu, obyvateli.
Mnoho profesí je platově nadhodnoceno, aniž by přinesly něco pozitivního, mnohdy naopak strpčují život ostatním. Pak nezbývá na to řádně ohodnotit i ty profese potřebné, které si to skutečně zaslouží.
Ten Váš " pocit, ze dvacet let po "revoluci" je mozna neco spatne." má mnoho lidí, ale nechápu, že při volbách se to nějak neprojevuje. Nebo jsme tací primitivové a necháme se zase opít propiskou, balonkem a guláškemv rámci předvolebních mítinků zdarma?
Známá tuhle skončila v zahraniční firmě, byť výborně finančně ohodnocená. Nadřízený workoholik, nemající doma asi do čeho píchnout, nastolil v pátek odpoledne po prac. době po několik týdnů školení k ničemu, aby se mohl vyplkat a utratit firmě nějaké peníze. O komunistech je známo, že nectili příliš soukromí, ale tohle je asi příliš a nejsem si jist, zda by s podobnými praktikami uspěl na Západě.
Pedagogická fakulta je možná zčásti o nabiflování znalostí, ale je také o osobnostech. Učitel prostě musí být osobnost s autoritou, který navíc dovede i složitou látku vysvětlit tak, aby jí rozuměl i blbec. Ne každý ale umí vysvětlit a naučit a ne každý učitel je pro žáky a studenty autoritou, kterou poslechnou. Kdo někdy učil, může říci, že žákům 10+ občas dělá potěšení nachytat učitele na švestkách. Někteří také mají dosti roztodivné koníčky a chodí se pak ptát učitele. Uvedu příklad: moji 9-letou dceru kdysi zaujala astronomie. V souvislosti s tím se setkala s pojmy dvojková soustva, šestková soustava. Ptala se mně jako rodiče, ale já jen věděla, že to existuje, nic víc. Poslala jsem ji za matikářkou 2. stupně ZŠ. Ta dvakrát polkla, řekla, že taky jen ví, že to existuje, ale že se na to podívá a vysvětlí. Slib splnila, podívala se, nastudovala a vysvětlila tak, že to pak dcera doma vysvětlila mně. Měsíc jsme pak doma počítaly školní příklady ve dvojkové, šestkové i dvanáctkové soustavě a pak jsme přišly na to, že ta desítková je docela pohodlná a vrátily jsme se k ní. Dodneska si té kantorky vážím, i když vím, že mít takových zvídavých dětí ve třídě víc, bylo by jí z profesního hlediska docela krušno. A to byla jen učitelka základní školy. Kolik toho musí znát učitel VŠ, a třeba právě toho technického oboru?
Ucitel VS toho musi znat hodne ... protoze hlavni praci ucitele na VS (pokud to neni externista) je dnes vedecka cinnost - o sve specializaci by mel znat prakticky vse, o pribuznych zalezitostech teoreticky skoro vse, o oboru vetsinu a o vsem ostetnim velmi mnoho, jinak z nej nic rozumneho nemuze vypadnout.
Jinak to co jsem psal o tom, ze ucitel musi odpovedet pokud mozno hned - myslim ze i pro deti je pochopitelne, ze to plati jen pro veci, ktere se berou na dane urovni.
A pak vystudovani pedagogicke fakulty neznamena, ze je clovek dobry ucitel - k tomu potrebuje i neco navic. Pedagogicka fakulta je prevazne o biflovani - (minimalne zacatek studia - dal jsem se nedostal).
Ano, mohou odejít za dobře placenou prací do EU, zatímco v Čechách je jim nabídnut nástupní plat ve výši o něco málo přesahující minimální mzdu. Kdo se pak diví, že naši vzdělaní mladí lidé utíkají do zahraničí? Nebylo by lepší, kdybychom jejich vzdělání a znalosti využili doma?
např.: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno/vmrozsir?ref=OTA326336U
Nemam strojni VS, ale elektro - a vracim se z Nemecka za praci do CR, protoze tam dostanu vic a budu doma. Budu delat technologa - to je strojarska zalezitost, a dostanu podstatne vic nez je prumertna mzda, ale je pravda, ze uz to neni nastupni plat.
Kazdy si to zarizuje podle sveho - ale chapu, ze na technicke skoly chodi malo studentu - kazdy neni technicky nadany.
Pro zjisteni moznych mezd doporucuji http://www.profesia.cz - je tam zajimavy anonymni dotaznik je to i podle mista (kolik lide na te dane pozici maji a kolik jsou zamestnavatele ochotni zaplatit). Pro mne to fungovalo. Co jsem si zjistoval, tak pro technickeho absolventa neni problem v Plzni dostat nastupni 21. O jina mista jsem se moc nezajimal :).
21 hrubého pro absloventa vysoké školy? Kristova noho, v Praze má řidič tramvaje/autobusu 27! No to se nedivím, že se do toho nikomu nechce. Já čekal, že budou mít tak od 50 nahoru!
Pro absolventa - cloveka co vi jak to ma teoreticky chodit, ale v zivote to nevidel v praxi. A jeste k tomu mimo Prahu. Absolvent by podle mne nejdriv mel ukazat, ze umi i neco delat, ne se jen ucit. S tramvajekem bych ho nesrovnaval - tramvajak nemam velkou nadeji ze si vyrazne polepsi. Ale z absolventa se muze stat vysokoskolsky vzdelany a zadany pracovnik, kteremu se plat nekolikanasobne zvysi.
Ja, kdyz jsem nastupoval, ocekaval nadprumer - ten jsem nedostal, tak jsem sel jinam. I kdyz ono zalezi i na pozici a vystudovane skole.
Ano, proč nemít v cizině 65 000 brutto? A jako živnostník v cizině to mnohdy znamená, že ona částka je i netto. Proč bych měl makat v česku za 18 000 hrubého?
Nevím, ale s nástupem používání internetu jsou lidi více informovaní a lehce si spočítají, že vyjet ven je mnohem mnohem výhodnější.
V mém případě nejde o vysoký standart žití, ale o zajištění budoucnosti pro mě a případnou rodinu. Vždyť co mi stát dá za 40 let? Až budu na důchodě, dostanu kulové, zvlášť, když na důchodce bude makat 1a půl nasobek lidí v předdůchodovém věku. Paráda.
Vláda už těď vymýšlí, jak zkrouhnout důchody do budoucna. A to si pište, že za těch 40 let pomalu pomaloučku důchod jako takový zmizí. Každý si bude muset spořit sám.
Před deseti lety, kdyby se vás někdo zeptal, jestli si spoříte na důchod, tak by jste ho přetáhli holí. Naprosto neslýchaná věc. Ale dnes?
A to vám stát úspory ještě ZDANÍ. No holt, jdeme s dobou.