Názory k článku Zaměstnejte sami sebe
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
asdfg (neregistrovaný)Já myslím, že citovaná dáma přepálila začátek. Ze stadia, kdy prodávala figurky známým pod cenou, skočila rovnou do stadia střední firmy. Zatímco dříve nedělala nic jiného než že ve volném čase navrhovala loutky a vyráběla si je, najednou místo toho musela řešit plno problémů s rozvojem a provozem firmy. Zatímco dříve to navrhování a výroba šlo samo, nyní, když to byla práce, ukázalo se, kolik času to spotřebuje a jaká je to náročná práce na soustředění a duševní vypětí. Taky, pokud předtím jen prodávala známým, neměla vytvořený trh, nikdo je neznal a nyní museli současně na trhu prorazit a stát se známými a současně prodávat tolik, aby firmu uživili. Kdyby postupovala pomaleji, prozkoumala by za pochodu velikost trhu a jeho požadavky a mohla by reagovat rozsahem podnikání a vyráběnými loutkami.
-
tanečnice (neregistrovaný)Jsem na tom ještě hůře než Eliška. Vystudovala jsem baletní konzervatoř, ale celou kariéru jsem tančila jen ve sboru za 8000 Kč čistého měsíčně. Při práci jsem si doplnila vzdělání na DAMU, obor choreografie. Ve 40 letech jsem musela odejít do invalidního důchodu, jako choreografku mě nikde nezaměstnali. Teď jsem ráda, že si vedle důchodu můžu přivydělat alespoň v "lidušce". Manžel je bývalý tanečník taky v důchodu, takže si dovedete spočítat, že jsme rádi, když zaplatíme nájem, elektřinu, plyn atd.
-
rejpalka (neregistrovaný)Myslím, že za mnohé trable absolventů mohou často i rodiče. Vím ze svého okolí, že často nutí své děti vtěsnat do svých neuskutečněných přání. Otec vynikající ortoped protlačil svého syna na medicinu, i když měl obrovské nadání na jazyky. Školu vystudoval s odřenýma ušima, práce ho nebaví a jak asi léči pacienty, nechci ani vědět.
-
XXXXX (neregistrovaný)"Vystudovali jste stavební, strojní nebo ekonomickou fakultu či dokonce IT technologie? V tomto případě nemusíte mít starost o práci."
Brácha ano, stavařinu, VŠ. Měl vlastní firmu, ale nezadařilo se, dostal se do konkursu, nepřežil recesi v oboru. Dneska je rád, že může jezdit ve fabrice s ještěrkou. Je mu 52 let a v oboru ho nikdo nechce, a pokud náhodou ano, tak za tak 12.000 brutto, to má i na té ještěrce víc. -
Majkkl (neregistrovaný)Řekl bych, že škola automaticky neznamená místo. Mně je skoro šedesát, dělám finanční účetnictví a daňové poradenství, jsem v oboru vždy o krok napřed, protože jsem vždycky studoval (i když se mi někteří smáli, že to nemá cenu, třeba když jsem v roce 1988 studoval západní účetní standardy a angličtinu). Nejsem schopen uspokojit zájemce o mé služby a protože se živím sám a nechci budovat firmu, stíhám cca 5 firem, kterým dělám poradenství a řídím ekonomiku, pár dalším radím občasným způsobem a řadě dalších po internetu. Finančně jsem zajištěn tak, jako málokdo v zemi a myslím, že do smrti nebudu mít problém ty příjmy mít. Je totiž hodně studovaných, ale velmi málo vzdělaných a ještě méně schopných. Bude to tak v každém oboru. Je třeba se zamyslet racionálně nad svými schopnostmi a možnostmi a pak na sobě začít tvrdě makat. Úspěch se dostaví... Jenže ne každý chce přejít od slov a teoretizování ke konkrétním činům. Můj táta ještě v důchodu chodil obsluhovat tři plynové kotelny řízené počítači a byl vždy lepší a hlavně spolehlivější, než mladí pracovníci. Makal, dokud to zdravotně utáhl, a s důchodem si přišel na cca 20000 měsíčně a to už je cca 6 let...
-
anonymní"chodil obsluhovat tři plynové kotelny řízené počítači" - pokud ty kotelny byly řízené počítači, tak nevím, co tam chodil obsluhovat... Ale bohužel je to normální - kotelna se rekonstruuje, osadí špičkovým řídícím systémem, ale přece ty kotelníky nevyhodíme, když maj pár let do důchodu nebo už v důchodu jsou... Takže kotelník obsluhuje 3 plynové kotelny řízené počítači, ačkoliv by jich zvládl deset... Oni to lidi v ceně tepla zaplatí, že?
-
Paly (neregistrovaný)Pan si zrejme mysli, ze rizeni kotle je jedina prace v kotelne. Automatizace sla kupredu - proto dnes muze obsluhovat jeden kotelnik vic kotelen, ale ja si pamatuji, ze na jednu plynovou kotelnu ''rizenou pocitacem'' byli 3 kotelnici. Ono plati a platila jina kritria pro plynovou kotelnu pro sidliste a pro plynovy kotel, ktery mate doma.
Toto rizeni pocitacem byla beztak jen jednoducha eqvitermni regulace(rizena pocitacem) - bez jakekoliv moznosti dalkoveho hlaseni zavad ...
O soucasny stav se nejedna - to je uplne jasne (ty plynove kotelny obsluhoval otec dnes temer 60-ti leteho... takze to delal pred cca 5-10 lety, navic tento kotelnik byl jiz v duchodu - tak asi byl potreba).
Ale hlavne ze je koho kritizovat. -
Majkkl (neregistrovaný):)))) "přece ty kotelníky nevyhodíme" - to je dobré. Tátu zlanařili na jejich sídlišti, aby jim to dělal. Nikdy před tím neměl nic společného s kotelnou. Lanařili ho proto, že ho znali, co umí a jak je spolehlivý, protože přesto, že ty kotelny byly plynové a řídily je počítačové jednotky, někdo musí ty počítače obsluhovat a kontrolovat. Nikoho z mladých, kdo by to dělal kvalitně a hlavně spolehlivě, prostě nenašli. O tom byla řeč. Vaše reakce je typicky česká, vždy mne dokonale pobaví.. :)
-
anonymníPočítače musí někdo obsluhovat a kontrolovat... I Vy komiku... Co se tak asi musí obsluhovat a kontrolovat na počítači v kotelně v normálním provozu? Jinak, pánové, zkoušejte čůrat na nožičky někomu jinému - řídící systémy pro kotelny programuji pěkných pár let, a o tom, co dokáže obsluha kotelny provést jen proto, aby dokázala, že ten počítač je k ničemu a na té kotelně prostě musí být někdo když ne trvale, tak alespoň 8 hodin denně, bych mohl napsat román...
-
jezevec (neregistrovaný)A copak ten váš superautomatický řídící systém udělá, když vypadne proud? Teda počítač má asi na půl hodiny UPSku - ale co asi tak kejvá servama a šoupatama, které mají celkový příkon několik desítek kilowat?? Nějakej softwér?????
Dělal jsem (kdysi dávno, v letech 1986-90) kotelníka v plně automatizované kotelně - 4 kotle x 8 milionů kW. Hlavní práce pekelníka byla prostě do toho čumět a hlídat zda jde proud - když vypadl dlouhodobě, bylo třeba ručně nahodit generátor. Měl motor z lokomotivy, pokud se dobře pamatuji byl to řadový osmiválec škodovka s výkonem téměř 2000 koní, startoval se dvoutaktní jawou 350. Pokud by na té kotelně trvale nikdo nebyl, kytky ve skleníkách které se s tím vytápěly by v zimě do hodiny chcíply. Experte!!! -
Pavel (neregistrovaný)Ta kotelna je sice řízená počítačem, ale to řízení bývalo dost poruchové a nejméně 2x denně to spadlo, kotelna přestala jít a muselo se to nahodit ručně. Byl k tomu manuál a nahození bylo asi 5 po sobě jdoucích kroků. Takže kotelník tam byl jako dohled pro případ, kdyby to spadlo. Obvykle při tom dělal i jinou práci. Tož asi tak ke kotelně řízené počítačem.
-
anonymní"ale to řízení bývalo dost poruchové" ... Pokud řídící systém odstaví kotelnu, tak je to proto, že k tomu dostane podnět, ne proto, že by si to sám vymyslel... Jenže jak jsem poznal obsluhy kotelen, 80% bude řvát "ten řídící systém je k ničemu, zas to vypadlo a my nevíme proč", aniž by se namáhali hledat příčinu... BTW zažil jsem kotelníka, kterému kotelna vypadla na únik plynu. Nerozházelo ho to, v kotelně vysadil okna, příslušné obvody proklemoval a topil vesele dál...
-
pytlík (neregistrovaný)Naprosto souhlasím, kdo se vrhne na podnikání s vidinou vydělaných milionů bez znalosti trhu, zákonitě zkrachuje. Netýká se to jen vysokoškoláků, kolik zkrachovalo malých podnikatelů, které převálcovaly obchodní řetězce. Žil jsem pár let ve Francii a viděl jsem jak v okolí zanikaly malé obchůdky. Šikovný podnikatel si ale našel cestu: jeden se třeba specializoval na výrobu domácího pečiva, další vsadil na otevírací dobu. měl otevřeno i do noci, nebo ve svátky, kdy byly obchodní domy zavřené.
-
Obyvatel (neregistrovaný)Me se taky podnikat nechtelo. Jenze zamestnanecky pomer povazuji za tak omezujici, ze je zkratka neprijatelny, i kdyz bych v nem velmi pravdepodobne za stejnou praci mel patrne vetsi financni odmenu a mene starosti. Na druhou stranu bych tam musel zbytecne dlouho "drepet" a dodrzovat dalsi pitomosti.
Treba dneska je docela hezky, takze si odpoledne pujdu radeji na vylet nez vytvaret nejake pseudohodnoty. Nevim ktery zamestnavatel by tohle ocenil :-) -
OSVČ (neregistrovaný)Souhlasím s tebou obyvateli, sama jsem dlouho váhala, zda mám opustit celkem slušně placené místo, kde jsem musela sedět od-do, i když jsem neměla nic na práci. Zaměstnala jsem se proto raději sama. Pracuji sice více než oněch 8 hodin denně, jen jeden den o víkendu jsem si nechala na odpočinek. Ale když se mi nechce pracovat přes den, klidně makám v noci, pouze si hlídám termíny, kdy musím práci odevzdat. Jsem pánem svého času, karabáčem sama na sebe, ale fakt mě to baví. I když se přiznám, ze začátku jsem měla trochu strach.
-
asdfg (neregistrovaný)Mně se po přečtení toho článku vybavilo, jak před pár lety strašně letěly na Úřadu práce kursy přeškolování nezaměstnaných na podnikatele. Takový člověk chodil dva měsíce do kursu, potom splácal dohromady z půjček 20 - 40 tisíc, občas dostal i nevratnou půjčku z EU a potom začal podnikat. Měsíc, dva měsíce, 6 měsíců s mnohem menšími výdělky než propočítal pod dohledem lektora na kursu, pomalu bez peněz. Potom s podnikáním obvykle skončil a zůstalo mu po tom tak 100 - 200 tisíc dluhů a obvykle zase zpátky docházka na Úřad práce.
-
Micinek (neregistrovaný)U nás ještě teď založili "podnikatelský inkubátor". Kde se mají zájemci naučit podnikat. No nevím kolik jich opravdu zůstane podnikat. Myslím si, že to bude tak jak píše přede mnou "asdfg". Zajímalo by mě kolik ten projekt stojí a kdo jej platí a kolik dalších lidí se na něm živí.
-
zaměstnanec FÚ (neregistrovaný)Pokud si na ČT pustíte jednou týdne pořad "Nemám práci", tak zjistíte, že ono přeškolování funguje "úspěšně" dál. A končí to samořejmě tak, jak popisujete. Ale to už tam neuvádějí.
K těm dluhům: jelikož jsou neznalí, mnohdy mladí, uvrtáni do podnikání, které nemá budoucnost a dostanou k tomu dotaci, při nesplnění nesmyslných a mnohdy navzájem nesplnitelných podmínek dotace, tak tu dotaci nejen že musí celou vrátit, ale platí ještě navíc tzv. penále, jakousi pokutu, která se může rovnat 100 % výše dotace. Takže nakonec mají vystaráno s dluhy na celý život. -
strojař (neregistrovaný)Jako kantora na VŠ mě mrzí nezájem studentů o obory budoucnosti. Na strojírenské fakultě se vypisují i náhradní přijímací pohovory, abychom naplnili kvóty. Přitom naši absolventi si mohou zaměstnavatele vybírat a při znalosti cizích jazyků mají otevřené dveře k dobře placené práci v zemích EU
-
Např. VŠE. Mě chyběly 2 zkoušky do bakaláře, "vylétl" jsem z němčiny, která mě dneska živí (a rozhodně ne špatně).
Odborné předměty - naprostá brnkačka, to na střední jsme je brali podrobněji (a kvalitněji), dokonce jsem se na bakalářské zkoušky učil z mých středoškolských učebnic, protože skripta byla absolutně nepoužitelná.
Pro toho kdo má dobrou paměť - např. práva. -
anonymníDobře, ale přesto... Náročnější zkoušející po Vás přece bude chtít souvislosti. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ti lepší učitelé na FF nebo právech po studentech žádají, aby uměli fakta zapojit do sebe a vytvořit z nich ústrojný a logický celek. Určitě jsou to už ze své povahy naprosto jiné obory než technika, která je prostě podsatně dynamičtější. Ovšem na technice chtějí učitelé totéž, jen jinou formou... Tady se třeba i s pomocí účasti na přednáškách vypracovávají projekty, které se pak často promítají do testů. A nakonec - když pomineme problém nabídky uplatnění - záleží především na studentech. Výborný absolvent anglistiky - germanistiky může mít lepší "bednu" než podprůměrný absolvent strojárny, a uplatní se dost dobře... Prostě podle mého jde z větší části o tu "bednu", zájem, adaptabilitu , ne o samotný vystudovaný obor
-
Jimmy (neregistrovaný)O mnoha humanitních oborech se traduje, že daný obor student nedostuduje pouze v případě, že ho přejede tramvaj.
To že technické školy typicky dokončí pouze cca 20% prváků zatímco u humanitních oborů bývá poměr přesně opačný nebude jen rozdílem v náročnosti přijímacího řízení, ale rozdílem v celkové náročnosti úspěšného studia. Samozřejmě existují rozdíly, ale o průměrné náročnosti studia už jen procenta absolventů hovoří jasně. Technické obory jsou v průměru náročnější. -
Paly (neregistrovaný)Z vlastni zkusenosti muzu rict ze pedagogicka fakulta je z velke casti o ''biflovani''. (jsem vystudovany elektroinzenyr, ale 2 roky jsem byl i studentem pedagogicke fakulty obor ucitelstvi M+F pro ss).
Bylo mi to krasne vysvetleno - jako technik si muzu sednout a neco si vypocitat a odvodit. Ale jako ucitel musim na otazku odpovedet pokud mozno hned - a ne si odpoved pracne odvozovat (jako ucitel musim dokazovat, ze vim vic - a udrzet si tak autoritu).
To ze technicke obory jsou malo lakave je fakt. Tvrdi se ze jsou prilis tezke. Ja si nemyslim, ze jsou prilis tezke. Jen vyzaduji uplne jiny zpusob pristupu k reseni problemu a tento pristup kazdemu nevyhovuje. Po sve zkusenosti s pedagogickou fakultou si velice vazim vystudovanych ucitelu - nemuzou to byt hloupi lide. -
Obyvatel (neregistrovaný)Zakladni chyba je v tom, ze lide vzdelani vidi jako primarni nastroj k ziskani vice penez. To ale souvisi spise se schopnostmi a v dnesni dobe i s drzosti, nez se vzdelanim jako takovym. Vzdelani ma prece daleko sirsi smysl, napriklad to ze dana vec cloveka zajima, bavi a obohacuje. Koneckoncu lide prece vydelavaji penize proto, aby si za ne koupili "spokojenost". Ten zbytecny meziclanek lze ale nekdy preskocit :-)
Problem je v tom, ze vetsina lidi dnes zije "nadoraz". Neuveritelne mnozstvi casu a energie se vyplytva jen na to, aby vubec mohli bydlet a neco jist. Cokoli navic uz je jen pro vymezenou skupinu lidi, kde (alespon podle meho omezeneho nazoru) prinos jejich prace casto neodpovida ohodnoceni. To neni o tom, ze bych jim to snad zavidel. Tu jejich spinavou praci bych nechtel delat ani za nic, o pracovnich vztazich v takovych firmach nemluve (viz server Dfens). Jen mam pocit, ze dvacet let po "revoluci" je mozna neco spatne. -
anonymníMáte naprostou pravdu, obyvateli.
Mnoho profesí je platově nadhodnoceno, aniž by přinesly něco pozitivního, mnohdy naopak strpčují život ostatním. Pak nezbývá na to řádně ohodnotit i ty profese potřebné, které si to skutečně zaslouží.
Ten Váš " pocit, ze dvacet let po "revoluci" je mozna neco spatne." má mnoho lidí, ale nechápu, že při volbách se to nějak neprojevuje. Nebo jsme tací primitivové a necháme se zase opít propiskou, balonkem a guláškemv rámci předvolebních mítinků zdarma?
Známá tuhle skončila v zahraniční firmě, byť výborně finančně ohodnocená. Nadřízený workoholik, nemající doma asi do čeho píchnout, nastolil v pátek odpoledne po prac. době po několik týdnů školení k ničemu, aby se mohl vyplkat a utratit firmě nějaké peníze. O komunistech je známo, že nectili příliš soukromí, ale tohle je asi příliš a nejsem si jist, zda by s podobnými praktikami uspěl na Západě. -
Jarmila (neregistrovaný)Pedagogická fakulta je možná zčásti o nabiflování znalostí, ale je také o osobnostech. Učitel prostě musí být osobnost s autoritou, který navíc dovede i složitou látku vysvětlit tak, aby jí rozuměl i blbec. Ne každý ale umí vysvětlit a naučit a ne každý učitel je pro žáky a studenty autoritou, kterou poslechnou. Kdo někdy učil, může říci, že žákům 10+ občas dělá potěšení nachytat učitele na švestkách. Někteří také mají dosti roztodivné koníčky a chodí se pak ptát učitele. Uvedu příklad: moji 9-letou dceru kdysi zaujala astronomie. V souvislosti s tím se setkala s pojmy dvojková soustva, šestková soustava. Ptala se mně jako rodiče, ale já jen věděla, že to existuje, nic víc. Poslala jsem ji za matikářkou 2. stupně ZŠ. Ta dvakrát polkla, řekla, že taky jen ví, že to existuje, ale že se na to podívá a vysvětlí. Slib splnila, podívala se, nastudovala a vysvětlila tak, že to pak dcera doma vysvětlila mně. Měsíc jsme pak doma počítaly školní příklady ve dvojkové, šestkové i dvanáctkové soustavě a pak jsme přišly na to, že ta desítková je docela pohodlná a vrátily jsme se k ní. Dodneska si té kantorky vážím, i když vím, že mít takových zvídavých dětí ve třídě víc, bylo by jí z profesního hlediska docela krušno. A to byla jen učitelka základní školy. Kolik toho musí znát učitel VŠ, a třeba právě toho technického oboru?
-
Paly (neregistrovaný)Ucitel VS toho musi znat hodne ... protoze hlavni praci ucitele na VS (pokud to neni externista) je dnes vedecka cinnost - o sve specializaci by mel znat prakticky vse, o pribuznych zalezitostech teoreticky skoro vse, o oboru vetsinu a o vsem ostetnim velmi mnoho, jinak z nej nic rozumneho nemuze vypadnout.
Jinak to co jsem psal o tom, ze ucitel musi odpovedet pokud mozno hned - myslim ze i pro deti je pochopitelne, ze to plati jen pro veci, ktere se berou na dane urovni.
A pak vystudovani pedagogicke fakulty neznamena, ze je clovek dobry ucitel - k tomu potrebuje i neco navic. Pedagogicka fakulta je prevazne o biflovani - (minimalne zacatek studia - dal jsem se nedostal). -
Pavel (neregistrovaný)Ano, mohou odejít za dobře placenou prací do EU, zatímco v Čechách je jim nabídnut nástupní plat ve výši o něco málo přesahující minimální mzdu. Kdo se pak diví, že naši vzdělaní mladí lidé utíkají do zahraničí? Nebylo by lepší, kdybychom jejich vzdělání a znalosti využili doma?
např.: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno/vmrozsir?ref=OTA326336U -
Paly (neregistrovaný)Nemam strojni VS, ale elektro - a vracim se z Nemecka za praci do CR, protoze tam dostanu vic a budu doma. Budu delat technologa - to je strojarska zalezitost, a dostanu podstatne vic nez je prumertna mzda, ale je pravda, ze uz to neni nastupni plat.
Kazdy si to zarizuje podle sveho - ale chapu, ze na technicke skoly chodi malo studentu - kazdy neni technicky nadany.
Pro zjisteni moznych mezd doporucuji http://www.profesia.cz - je tam zajimavy anonymni dotaznik je to i podle mista (kolik lide na te dane pozici maji a kolik jsou zamestnavatele ochotni zaplatit). Pro mne to fungovalo. Co jsem si zjistoval, tak pro technickeho absolventa neni problem v Plzni dostat nastupni 21. O jina mista jsem se moc nezajimal :). -
Paly (neregistrovaný)Pro absolventa - cloveka co vi jak to ma teoreticky chodit, ale v zivote to nevidel v praxi. A jeste k tomu mimo Prahu. Absolvent by podle mne nejdriv mel ukazat, ze umi i neco delat, ne se jen ucit. S tramvajekem bych ho nesrovnaval - tramvajak nemam velkou nadeji ze si vyrazne polepsi. Ale z absolventa se muze stat vysokoskolsky vzdelany a zadany pracovnik, kteremu se plat nekolikanasobne zvysi.
Ja, kdyz jsem nastupoval, ocekaval nadprumer - ten jsem nedostal, tak jsem sel jinam. I kdyz ono zalezi i na pozici a vystudovane skole. -
anonymníAno, proč nemít v cizině 65 000 brutto? A jako živnostník v cizině to mnohdy znamená, že ona částka je i netto. Proč bych měl makat v česku za 18 000 hrubého?
Nevím, ale s nástupem používání internetu jsou lidi více informovaní a lehce si spočítají, že vyjet ven je mnohem mnohem výhodnější.
V mém případě nejde o vysoký standart žití, ale o zajištění budoucnosti pro mě a případnou rodinu. Vždyť co mi stát dá za 40 let? Až budu na důchodě, dostanu kulové, zvlášť, když na důchodce bude makat 1a půl nasobek lidí v předdůchodovém věku. Paráda.
Vláda už těď vymýšlí, jak zkrouhnout důchody do budoucna. A to si pište, že za těch 40 let pomalu pomaloučku důchod jako takový zmizí. Každý si bude muset spořit sám.
Před deseti lety, kdyby se vás někdo zeptal, jestli si spoříte na důchod, tak by jste ho přetáhli holí. Naprosto neslýchaná věc. Ale dnes?
A to vám stát úspory ještě ZDANÍ. No holt, jdeme s dobou. -
anonymníZa mne za socialismu byly vydávány brožurky se směrnými počty na školy, učňáky. Pravda, ne každý se na ten svůj obor dostal, pár jedinců se umístilo ještě na základě odvolání. Ale zase měl víceméně jistotu, že po absolvování školy najde místo.
Dnes školy nabírají absolventy, aniž by měli zajištěnou aspoň nějakou možnost uplatnění v oboru. Některé školy jsou ještě z období socialismu, jen změnily název a trochu osnovy. Jiné, moderní, chrlí už v duchu kapitalismu. Z obojích mají absolventi problémy s uplatněním.
Za socialismu rozšířený zemědělský technik - agronom, zootechnik. Tenkrát to byla SZTŠ. V socialistické zemědělské velkovýrobě jich bylo třeba. Nyní mnoho větších podniků, kde by našli uplatnění, v našem regionu není, přesto zemědělky existují (i v naší oblasti) a chrlí a chrlí.
Známý absolvoval nějakou střední školu s nástavbou - sociální oblast. Člověk by řekl, že v dnešní době to je obor potřebný. Sehnal místo nějakého zřízence v místní nemocnici za minimální mzdu. Tak nyní dělá bachaře za několikanásobek původní mzdy.
Další známá, ochrana životního prostředí - taky dnes údajně v kurzu. Taky nemůže nic sehnat, zúčastnila se pár konkurzů, všude nával a vždy zamítnutí přijetí.
Další, vyučený zedník, šikovný. Jako zedník přes vysoké ceny staveb bral od zaměstnavatele pár šprdů, v létě skoro 15 hodin včetně víkendů, na zimu pracák. Tak nyní dělá v automobilové montovně, odmákne si 8,5, víkendy má volné a když se mu chce, tak jde k někomu na fušku.
Jak nám tvrdí někteří "znalci" pracovního trhu - volných míst je habaděj. Jde ale o to, za jakých podmínek. Pokud občan splácí studia, chce si založit rodinu a nebydlet pod mostem, tak mu hold asi nějaká minimální mzda k uspokojení pohledávek stačit nebude.
Většina lidí ve své původní profesi nepůsobí a tak se domnívám, že jak se nyní všude bazíruje, aby se lidé neustále vzdělávali (a tím více peněz brali), že je to jen zbytečné mrhání penězi. Každý by se měl vzdělávat v tom, v čem skutečně potřebuje a ne k tomu přibírat i spousty balastu. Já třeba v životě nepotřeboval vědět nic o Zlaté bule Sicilské (vyjma sledování soutěžního TV pořadu a typování správných odpovědí spolu se soutěžícím. -
Aro (neregistrovaný)Předpokladem pro úspešné podnikání je podrobný (a něčím podložený) business plán. Neříkám, že to bez toho nejde, ale rozhodně to firmě v mnohém pomůže - i kdyby to pomohlo si uvědomit, že konkrétní nápad nemá perspektivu.
Pokud chcete podnikat, pak klidně vyhledejte odbornou pomoc ... státu (překvapení?) - je zde několik organizaci pro podporu podnikání, kde se taková organizace finančně podílí na vašich výdajích (spoluúčást na některých výdajích, prostory, nákup vybavení, software...), pomůže Vám formou konzultací, někdy dohazováním zakázek (kde se spíše dozvíte na co se zaměřit, aby jste zakázku dostali a uspěli ve výběrovém řízení - a toto je často u začinajících firem opravdu strategická výhoda nad konkurenci).
Nevýhodou je, že po Vás budou vyžadovat hodně plánování (což je méně pohodlné nežli skakání do toho po hlavě), budé taky posouzena Vaše šance na úspěch - neperspektivní firmy podporovány jistě nebudou...
A hádejte co - tyto organizace se setkávají s nezájmem, některé se dokonce pro nezájem ze strany občanů i ruší. Nevím zdali taková pomoc je dostupná třeba v Praze, ale v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti určitě.
Co hledat? Začněte tím že do google zadáte "Podnikatelský inkubátor"... počítejte však s tím, že budete potřebovat business plán a že je s tím spjatá spoustá práce a i nějaké samostudium z oblasti ekonomie (materiály příslušný inkubátor jistě poskytne, stejně jako Vám ten business plán jistě pomůžou srovnat do vhodné podoby).
Poslední věci jež by si každy podnikatel měl uvědomit je, že postavení nové firmy bude stát hodně dřiny a počátky budou těžké - pokud budete sedět na zadku a čekat až se firma rozjede, tak s tím asi neuspějete. Odměnou pak bude fakt, že zúročení úsili pak skončí u Vás a ne v kapse zaměstnavatele - jako zaměstnanec stojíte vždy na konci finančního řetězce a "krmíte" ty nahoře.
-
- Insurance Specialist - Underwriting
- Finanční referent
- Customer Master Data Analyst - Europe
- Revenue Controller SSC Europe
- Senior Audit Consultant v APOGEU
- Resource Management Assistant at IOM
-
- Maxi kurz anglických předložek
- Vše, co jste kdy chtěli vědět o anglických časech II
- Jak (se) prodat textem
- Rozhodování za nejistoty
- Vyjednávání II: Časté techniky a triky
- Základní technologický slovník
-
- Insurance Specialist - Underwriting
- Finanční referent
- Customer Master Data Analyst - Europe
- Revenue Controller SSC Europe
- Senior Audit Consultant v APOGEU
- Resource Management Assistant at IOM
-
- Ovládněte iPhone jako teenager
- Jak (se) prodat textem
- Rozhodování za nejistoty
- Paměťový palác - tajemství všech mistrů paměťových soutěží
- Prezentační dovednosti a veřejný projev
- Základní technologický slovník
