Peníze od státu, které dluží insolventní zaměstnavatel, mohou získat současní i bývalí zaměstnanci, pokud jim je zaměstnavatel dluží za určité, tzv. rozhodné období. Psali jsme: Kdo získá a kdo nezíská dlužnou výplatu od Úřadu práce?
Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo ve vztahu k zaměstnavateli vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl proti němu podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 následující kalendářní měsíce.
Jak určit, za které období budou vypláceny dlužné peníze
Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení už vloni, třeba 15. prosince 2022, je rozhodným obdobím doba od 1. září 2022 do 31. března 2023, včetně prosince 2022. (Maximální výše pomoci pak bude, jak si dále ukážeme, omezena dosavadními limity.)
Bude-li kupř. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. července 2023, je, resp. bude rozhodným obdobím doba od 1. dubna 2023 do 31. září 2023, včetně července 2023. A to už lze získat více peněz na základě aktuální valorizace.
K získání co nejvíce peněz od státu je někdy nutná i taktika a dostatek odhadu nebo přesných informací
Rozhodné období je vždy 7měsíční. Proto, je-li již zahájeno vyplácení pomoci, není nutné vždy pospíchat se žádostí, s uplatněním žádosti, jestliže zatím zaměstnavatel dluží zaměstnanci minimální částky, řekněme třeba v řádu stokorun, a přitom zaměstnanec ví, tuší, že za aktuální nebo další měsíc už to bude mnohem horší, že dluh bude v řádu tisíců, nebo výplata nepřijde vůbec.
Určitým rizikem je na druhou stranu ukončení spuštěného mechanismu pomoci, jestliže zanikne moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodne o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku.
Dnem zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí nastává stop pro žádosti o pomoc (k tomu ještě dále, až budeme vysvětlovat lhůty pro uplatnění mzdových nároků u Úřadu práce).
Současně nelze zapomenout, že žádat lze jen proplacení splatných nároků. Takže třeba dlužnou mzdu za březen nelze požadovat v březnu, ale ani v dubnu (ještě celý duben je třeba čekat, až uplyne termín splatnosti), nýbrž až v květnu.
Viz § 141 odst. 1 zákoníku práce:
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Splatnost marně uplyne až posledním dnem následujícího měsíce po měsíci, za který mzda náleží, i když pravidelný termín výplaty je určen nebo dohodnut dříve, třeba na 15. den v měsíci.
To se však od 1. 7. 2023 změní a bude možno požadovat mzdové nároky, které nebyly uspokojeny ve výplatní termín v následujícím kalendářním měsíci, ihned po uplynutí tohoto výplatního termínu. Nebude nutno čekat na uplynutí celého následujícího měsíce po měsíci, v němž byla vykonána práce, za kterou mzdové nároky náležejí.
Peníze za 3 zvolené měsíce z období 7 měsíců a příklady, jak vybrat ony 3 měsíce
Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti o uspokojení svých mzdových nároků. Nelze tedy sečíst všechny dlužné částky za celou dobu, kdy zaměstnavatel nevyplácel, nebo jen částečně vyplácel mzdu, zaměstnanec si musí vybrat. Logicky si vybere ty nejvyšší.
Takže když dostal za říjen 70 % mzdy, za listopad v prosinci před Vánoci, kdy se zaměstnavatel vynasnažil, aby jeho lidé měli na dárky a oslavy, plnou mzdu; za prosinec, leden, únor a březen už ale jen 80 % mzdy, vybere dlužné mzdové nároky právě za říjen 2022, kdy je jeho nárok nejvyšší – 30 % dlužné měsíční mzdy, a 2 měsíce z období prosinec 2022 až březen 2023 – kdy jde o 20 % z dlužné mzdy.
Kdyby třeba zaměstnavatel zaměstnanci platil po dobu půl roku vždy jen 2/3 mzdy a 1/3 mzdy zůstával dlužen, nemůže zaměstnanec požadovat oněch 6 dlužných třetin čili 2 celé mzdy, ale jen 3 třetiny, tedy jednu mzdu maximálně celkem.
Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 6. 9. 2023 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2023) a zaměstnavatel, který přestane vyplácet mzdy od srpna 2023, kdy poprvé neuspokojí nárok zaměstnance na mzdu za předchozí měsíc, nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2022 a za říjen 2022, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po Úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné).
Jestliže však zaměstnavatel nevyplatí mzdu i za září 2023, musí si zaměstnanec vybrat podle výše ze svých nároků z období 4 měsíců od července až do října 2023 včetně, a to jen za 3 měsíce.
Specifika výběru mzdových nároků zaměstnanci činnými na dohodu o provedení práce
Jestliže byl návrh na zahájení insolvenčního řízení kupř. podán 19. 4. 2023 (rozhodné období tedy je od 1. 1. 2023 do 31. 7. 2023) a zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci činnému na dohodu o provedení práce, jehož odměna – započitatelný příjem – za leden 2023 činí 6000 Kč, za únor 11 000 Kč a za březen 12 000 Kč, pak zaměstnanec může požadovat po Úřadu práce uspokojení svých mzdových nároků z těchto 3 měsíců jen za únor a březen 2023.
Protože za tyto měsíce činí jeho započitatelný příjem více než je potřeba k účasti na nemocenském pojištění (od 10 001 Kč), zatímco za leden 2023 nikoliv.
Co když padne zaměstnavatel do insolvence opakovaně?
Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou:
Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může Úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele Úřadem práce uspokojen.
Je nutno dodržet lhůty. Ale vláda je bude moci v určitých případech prodlužovat
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem.
Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.
Nárok na uspokojení mzdových nároků zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
Výši pomoci určuje statistika
Celková výše mzdových nároků vyplacených 1 zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc 1,5násobek tzv. rozhodné částky.
Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.
Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den podání insolvenčního návrhu, resp. v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení.
Kolik peněz lze dostat, se vypočte podle tzv. rozhodné částky
Pro období od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2023 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2022 až do 30. 4. 2023) jde o částku 37 839 Kč. 1,5 násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 56 759 Kč.
A pro období od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024 (tedy byl-li, nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2023) jde nově o částku 40 353 Kč (vyhlášenou sdělením MPSV č. 94/2023 Sb.). 1,5 násobkem této částky je (po zaokrouhlení) částka 60 530 Kč.
Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 170 277 Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2023 včetně), resp. částka 181 590 Kč (pokud byl, nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2023).
Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede Úřad práce příslušné srážky.
ČLÁNKY DO MAILU