Platí, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.
Proto je zaměstnavatel z důvodu ochrany majetku oprávněn v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci k němu vnášejí nebo od něho odnášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Při kontrole a prohlídce musí být dodrženy zásady ochrany osobnosti podle občanského zákoníku. Proto např. osobní prohlídku může provádět pouze fyzická osoba stejného pohlaví.
Naproti tomu je zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.
Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké podle občanského zákoníku.
S tímto preventivním prvkem ochrany souvisí úprava situace, kdy zaměstnanec zjistí, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky. Pak je povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.
Pokud vznikne zaměstnavateli v souvislosti s nesplněním povinnosti zaměstnance při předcházením škodám škoda, je oprávněn na takovém zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.
Při určení výše náhrady škody se musí přihlédnou zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Na druhé straně zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným daným okolnostem souvisejícím s projednávanou škodou.
Pokud povinný škodu neuzná a odmítá ji uhradit, nemůže ji zaměstnavatel zaměstnanci bez dalšího strhnout např. z platu, ale musí se jejího právního uznání domáhat žalobou u obecného soudu, který jedině může určit výši škody a rozsah povinnosti k její náhradě vůči konkrétní osobě.
ČLÁNKY DO MAILU